 |
Právě je 662 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
Ivanp
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116481927
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
poslal Nepřihlášený Rodiště Martina Luthera - Lutherstadt Eisleben (Helfta) hostí od 8. do 14. září mezinárodní ekumenické setkání biskupů, kteří sem v počtu 35 přijeli z Brazílie, Indie, USA, z devíti evropských zemí. Ekumenické setkání, v pořadí dvacáté osmé, organizuje Hnutí fokoláre každým rokem; předchozí setkání se konala například v Libanonu, Rumunsku, Itálii, Švýcarsku či České republice. Mottem letošního programu, který se zamýšlí nad budoucností církví, je Ježíšova věta z Matoušova evangelia: „Já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa“.
Biskup Christian Krause, pravidelný účastník těchto setkání, někdejší předseda světového luterského svazu, na zahajovací tiskové konferenci řekl: „Pokud se chceme poznat, pak prvním krokem je otázka po původu. V rámci desetiletí věnovaném reformátorovi Martinu Lutherovi a deset let po podpisu společného prohlášení o ospravedlnění ze strany katolické církve a lutherského svazu, jsme chtěli navštívit místa významná pro reformaci. Návštěva měst spojených s Lutherem - Eislebenu a Wittenbergu nám umožňuje, abychom našim spolubratřím z jiných církví zprostředkovali, co pro nás reformace znamená.“
Setkání otevřel svým proslovem kardinál Miloslav Vlk, který je již několik let – spolu se skupinkou biskupů různých církví – moderátorem těchto setkání. Celý text v němčině je k dispozici zde.
Ve středu 8. září přijela pozdravit biskupy prezidentka Hnutí fokoláre, Maria Voce.
„Když lidé nenacházejí cestu do našich církví, musíme jít my za nimi. Pouze tehdy, uvidí-li v nás živý důkaz o realizovaném a šťastném životě, budou otevření po poselství evangelia, které chceme šířit“, řekla mezi jiným.
Následující program zavede biskupy do rodného domu Martina Luthera, setkají se se zástupci veřejného života, budou se zamýšlet
|
Re: Cesty k plnosti (Skóre: 1)
Vložil: Valdes v Sobota, 12. září 2009 @ 08:33:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | no, to je nieco podobne ako ked v katedralach kde kazal kalvin, kaze budhisticky knaz. Luther sa v hrobe obracia. |
Re: Re: Cesty k plnosti (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 22. září 2009 @ 09:06:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Jestli je Martin Luther u Boha v Nebi tak bych řekl že se spíš raduje. I vy se můžete na celou věc podívat z té pro Vás lichotivější stránky. Pokud někdo koho považujete za svého nepřítele přijde s úctou do Vašeho domu...................................................... |
]
|
|
Re: Cesty k plnosti (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Sobota, 12. září 2009 @ 16:12:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Deset let po podpisu společného prohlášení o ospravedlnění ze strany katolické církve a lutherského svazu
To zní zajímavě, ale bohužel nevím, co se tam píše. Nebyl by nějaký link - ne v němčině.
|
]
Re: Re: Re: Cesty k plnosti (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Sobota, 12. září 2009 @ 23:32:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky moc. Přiznávám, že jsem to ještě nedočetl celé, neboť jsem nějaký ospalý (to víš, ta hodina navíc je znát), ale i tak jsem moc rád, že jsi na to upozornil. Zatím se mi zdá, že to v podstatě potvrzuje to, co se tu snažím opakovaně vysvětlit. A to sice že mezi katolíky a protestanty není nějaký velký rozdíl ohledně toho ospravedlnění. Každý má svůj osobitý slovník a jiné teologické důrazy. Leč uvidíme, až to zítra dočtu. Začínám si ale myslet, že by ten text měl být i tady na GS. Ještě jednou díky.
|
]
|
|
Re: Cesty k vyprazdňování nadpisu. (Skóre: 1)
Vložil: eleonora v Úterý, 15. září 2009 @ 11:31:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Pokud by někoho zajímala cesta k plnosti, musí si najít článek: Žabomyší války o Luthera.
E. |
|
|
Re: Cesty k plnosti - ale jaké...? (Skóre: 1)
Vložil: monsek v Úterý, 15. září 2009 @ 12:29:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nejzávažnější událost za posledních 500 let církevní historie byla oznámena už jako fait accompli (hotovou věc) 29 března 1994. Toho dne vedoucí Američtí Evangelíci a Katolíci podepsali společnou deklaraci pod jménem: EVANGELÍCI A KATOLÍCI SPOLEČNĚ. KŘESŤANSKÁ MISE VE TŘETÍM TISÍCILETÍ. Tento dokument ve skutečnosti anuloval Reformaci a bude nepochybně mít dalekosáhlý dopad v celém křesťanském světě po dlouhou dobu v budoucnosti.
Tento dokument o 25 stránkách připouští - bez kompromisu - některé klíčové rozdíly mezi Katolíky a Evangelíky (jako význam křtu, a autorita Bible).
Bohužel - o tom nejdůležitějším rozporu - co to znamená být Křesťanem - se dokument nezmiňuje. Ve skutečnosti se popírá, že takový rozdíl vůbec existuje. Tento kompromis evangelia leží v srdci celé dohody.
Klíčovým prvkem za celou touto historickou deklarací, je dříve nemyslitelné připuštění na straně vedoucích Evangelíků, že aktivní účast v katolické církvi udělá člověka Křesťanem.
Je-li tomu skutečně tak, potom celá Reformace byla jediným tragickým omylem! Miliony těch, kteří byli umučení (během tisíce let před Reformací a od ní až po dnes) za odmítání Katolicismu jako falešného evangelia zemřeli zbytečně.
Ale pakliže Reformátoři měli pravdu, potom tato dohoda mezi Katolíky a Evangelíky je tou nejrafinovatější a nejsmrtelnější ranou proti evangeliu, v celé historii Křesťanství!!! Ať už tak či onak, důsledky dohody jsou nesmírné. Při chvále deklarace jeden vedoucí evangelík prohlásil:
Tento dokument má potenciál větší, než všechny ekumenické debaty minulých let. Toto je nový den. Naši nejbližší přátelé, jako evangelíci, v úkolech kulturních a ve fundamentálních úkolech teologických, jsou římští Katolíci. Moody, May 1994, str.62)
Teologické rozdíly mezi Katolíky a Protestanty byly kdysi považované za tak veliké, že miliony raději zemřeli jako mučedníci, než aby dělali kompromis. Jejich katoličtí katové byli právě tak přesvědčeni o důležitosti těchto rozdílů. Byly tyto diference nějak vyřešeny? Co se stalo, že nyní vedoucí evangelisté prohlašují, že katolické evangelium, které Reformátoři prohlásili za heretické, je nyní podle některých evangelíků biblické? Toto evangelium se nezměnilo.
Kdysi byla římsko-katolická církev oficiálním státním náboženstvím. Všechno ostatní bylo zakázáno jak v Latinské Americe, tak i v Evropě. To už ovšem dnes neplatí. Proto také strategie Říma je dnes jiná. V některých zemích, jako na příklad ve Francii, Řím dělá nátlak na vládu, aby prohlásila za ilegální „rekrutovat“ z jedné církve do druhé. V jiných zemích katolická církev žádá aby Evangelíci podepsali souhlas podobný tomu, co byl podepsaný v USA. Nedávná tisková zpráva prohlásila:
Ohromení neuvěřitelným růstem evangelických „sekt“ (!) v Brazílii, vedoucí římsko-katolické církve pohrozili „svatou válkou“ proti Protestantům, pokud jim nepřestanou odvádět „ovečky!“ Při 31. Národní Konferenci biskupů Brazílie, biskup Sinesio Bohn, nazval Evangelíky vážnou hrozbou vlivu Vatikánu ve své zemi. „Vyhlásíme svatou válku, o tom nepochybujte“ prohlásil. Katolická církev má nemotornou strukturu ale když se dáme na pochod, rozdrtíme každého pod sebou. Podle Bohna svatá válka vypukne, pakliže 13 největších protestantských církví nepodepíší smlouvu, která by zastavila veškerou evangelickou činnost v Brazílii. Na oplátku Katolíci zastaví jakoukoliv perzekuci vůči Protestantům.. (Charisma, May 1994)
Biskupové připouštějí, že perzekuce Protestantů je stále oficiální politikou. Je důležité poznamenat, že ve středu zájmu biskupů nebyla pravda evangelia či spása duší, ale zachování vlivu Vatikánu a udržení lidí v katolické církvi!
Zatím co Eangelíci podepsali příměří, Řím zvyšuje svou evangelizaci Potestantů do katolické církve.
Evangelíci, kteří podepsali společnou deklaraci si zřejmě představovali spirituální partnerství s Katolíky za účelem získání světa pro Krista. „Evangelismus“ pro Evangelíka znamená přivádět lidi ke Kristu - pro Katolíky to ale znamená přivádět lidi do římsko katolické církve!
To je něco, o čem se deklarace zapomněla zmínit.
Zamyslete se nad následujícím vysvětlení „Katolického Evangelismu“ Tomem Forrestem skupině katolických Charismatiků:
Náš úkol je udělat z lidi plné Křesťany tím, že je přivedeme do katolické církve. A tak evangelizace není plně úspěšná, pouze částečná, pokud není konvert přiveden do (katolické) církve. Poslechněte si slova papeže Pavla IV. To je dokument, který by každý z vás měl mít doma.. pojmenovaný: „O Evangelizaci v Moderním Světě“. A toto říká papež: „Závazek nového konverta nemůže zůstat abstraktní „Ale já jsem Křesťan“- to je příliš abstraktní! To musí mít konkrétní a viditelnou formu tím, že vstoupí do (katolické) církve, viditelné svátosti spásy“.
Rád tato slova říkám a řeknu je znovu: „Viditelná svátost spásy!“ To je to čím církev je, a pakliže tomu tak je, musím evangelizovat do církve! Nepozvete někoho aby se stal Křesťanem, pozvete je, aby se stali katolíky! Proč je to tak důležité? Za prvé: Je sedm svátostí a katolická církev má všech sedm. Na naších oltářích máme tělo Kristovo, pijeme Kristovu krev. Ježíš je na naších oltářích živý, jako oběť... Stáváme se jedni s Kristem v přijímání. Jako Katolíci máme Marii, a ta naše Máma, Královna Ráje, se za nás modlí, až do doby, kdy nás uvidí ve slávě... Jako katolíci máme papežství, historii papežů od Petra až po Jana Pavla II.. máme skálu, na které Kristus postavil svou církev. Jako Katolíci - a toto miluji - máme očistec. Díky Bohu! Jsem jeden z těch, kteří by nikdy nedostali tu požehnanou vizi bez něj. Je to ta jediná cesta. A tak jako Katolíci, naším úkolem je použít zbývající desetiletí a evangelizovat každého, koho můžeme, do katolické církve a třetího tisíciletí katolické historie. (Roman Catholic Doubletalk at Indianapolis°90 Foundation July-August 1990).
Navzdory tomuto jasnému vysvětlení římsko-katolickému „evangelismu,“ Evangelíci se podílejí s Katolíky na společných snahách o evangelismus.
Pro Katolíka, spása nepřichází skrze osobní přijetí Ježíše Krista jako Spasitele, ale je to zdlouhavý proces který začíná křtem a potom už záleží na jeho pokračujícím vztahu k církvi. Spása skrze účasti na svátostech, pokání, dobrých skutků, odpustky na zkrácení doby v očistci, a téměř nekonečné mše a růžence modlené ve prospěch někoho - i po jeho smrti. Katolický „evangelismus“ je skrze skutky - je to antiteze „evangelia Boží milosti (Skutky 20-24).
|
Re: Re: Cesty k plnosti - ale jaké...? (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Úterý, 15. září 2009 @ 19:47:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Jestli to nebude ta jednota antikristova ! Jen když je jednota, to je jedno v čem. Dobře, žes to načal. |
]
Re: Re: Cesty k plnosti - ale jaké...? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 22. září 2009 @ 09:17:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | To co jste napsal dost připomíná nějakou konspirační teorii militantního ateisty který chce poštvat křesťany proti sobě. Tak abychom svou vzájemnou nenávistí potěšili celé Peklo a místo radostné zvěsti dělali Pánubohu ostudu a odváděli od něho lidi. Co se týče náboženských válek minulosti tak ty se obvykle nevedly jen z náboženských pohnutek a pro pravdu. Stačí když se podrobněji podíváte do naší historie. Mnohokrát najdete polovinu rodiny na jedné a polovinu na druhé straně. Občas si ty tábory prohodili. S tím že někdo holt vyhrát musí a postará se o ty co prohráli na úkor jiných. Někdy to vyšlo a jindy se to vymklo z ruky. Určit kdo je katan a kdo mučedník může být někdy pěkně složité. |
]
|
|
|
|
