Grano Salis - Dobro a zlo

poslal op

Dobro a zlo - tak frekventované pojmy, a přece jejich vymezení může činit obtíže. Jedná se zjevně o pojmy souvztažné (korelativní), podobně jako například otec a syn. Není syna tam, kde není otce a naopak. Stejně tak není dobra tam, kde není zlo a naopak. Existence zla předpokládá existenci dobra a naopak, existence dobra předpokládá existenci zla. Například pro kočku je myš dobrem, protože je její potravou, pro myš je kočka zlem, neboť ji připraví o život. Dobro ani zlo tedy nemají svou absolutní hodnotu, ale pouze hodnotu relativní (vztažnou). Obdobné je to například s případem tepla a chladu. Pro antarktického tučňáka je rovníkové teplo zlem, pro rovníkového opeřence je antarktický chlad zlem, v obou případech smrtelným. Nelze tedy obecně říci, že teplo je dobrem a chlad zlem. Například teplota přes +200 °C je pro člověka zlem stejně jako chlad -200 °C. Dobro a zlo představují tedy nic než souhrn konkrétních okolností, v nichž se konkréní bytí nachází. Pokud působí kladně na zachování existence bytí, jsou pro něj dobrem, v opačném případě zlem.

     Představme si, že jsme myši. Naším dobrem by bylo, kdyby rázem vyhynuli všichni živočichové, kteří nás žerou. Máme jako myši přece právo na život, proto ať naši pořírači všichni a hned zhynou. Kdybychom to mohly zřířídit, jistě bychom to ihned udělaly. Avšak, co by se stalo. Protože se množíme téměř kubickou řadou, za chvíli bychom všechno vyžrali a začaly bychom se z hladu požírat navzájem. Takže bychom dopadly stejně jako když nás žerou kočky, hadi a nevímkdo všechno ještě. Byly bychom stejně neustále ohrožováni tím že nás někdo sežere, buď kočka nebo jiná myš. A to je pro nás zlo, neboť to ohrožuje to nejcennější, co máme, a to je náš myší život. Jako myši se proto ptáme: Kdo to takhle blbě zařídil?
     A někdo jim odpoví třeba takto: Jste stvoření, a proto jste nutně méně dokonalí než ten, kdo vás stvořil, tedy Bůh. Bůh totiž nemůže stvořit bytí dokonalé, neboť dokonalý je pouze on sám. Pokud tvoří, je ve své všemohoucnosti omezen právě tím, že nemůže stvořit dokonalé bytí jako je sám, neboť by tím stvořil sám sebe, což odporuje, neboť je nestvořený.
     Dobře, řeknou mu myši, když už tedy musíme být nedokonalé, proč nás nestvořil alespoň jako kočky? Nemusely bychom žít stále ve strachu, měly bychom delší a pohodlnější život. A ten někdo jim odpoví: Bůh je svobodný ve svém rozhodnutí o tom, jestli něco stvoří a jak to stvoří. Buďte rádi, že vás stvořil alespoň jako myši, neboť vás nemusel stvořit vůbec a kdykoli si vzpomene, může vás zničit. Myslíte si, vážené a vážení, že takové "vysvětlení" myši může uspokojit či je dokonce nějak povzbudit?
     Připomíná mi to trochu vtip z doby bolševika, jkdy paní učitelka dětem vypráví, jaký byl soudruh Lenin lidumil a humanista. Když jednou Lenin okopával na zahrádce, přišel k němu chlapeček, slušně pozdravil a zdvořile se zeptal: "Soudruhu Lenine, jak se Vám pracuje?" Lenin mu vynadal:"Ty hajzle, ty parchante svniskej, táhni k čertu!" Vidíte, děti, jaký byl soudruh Lenin lidumil? Malý Frantík jí ale odporoval: "Ale paní učitelko, vždyť ten Lenin tomu chlapečkovi prachsprostě vynadal." "Ale Frantíku," na to paní učitelka, "tys to vůbec nepochopil. Soudruh Lenin přece okopával, měl tedy v ruce motyku. Vždyť se mohl rozpřáhnout a tou motykou tomu klukovi rozbít hlavu! Ale soudruh Lenin mu jen sprostě vynadal. Takový to byl lidumil!"
      Pokud někdo řekne, že Bůh je stvořitelem všeho, pak tím zahrnutě tvrdí, že je stvořitelem dobra i zla. Potom tedy mezi Bohem a člověkem zřejmě platí vztah mezi kočkou a myší. Co je pro člověka dobrem, je pro Boha zlem, a naopak, co je pro Boha zlem, je pro člověka dobrem. Promiňte, vážené a vážení, ale v takového Boha snad raději nevěřit.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace