Tomáš Dittrich, šéfredaktor časopisu "Život víry", se v podvečer kulatého výročí pádu komunistického režimu ujal nelehkého úkolu zhodnotit působení českých evangelikálů za posledních dvacet let. 

V první řadě chci ocenit autorovu nevšední odvahu zabrousit i do ožehavých jevů na českém protestantském dvorečku. Dittrichova analýza je v řadě momentů pronikavá, i když je třeba též zmínit, že v leckterých jednotlivostech je jeho zrcadlo poněkud pokřivené. Pokud jsme však srozuměni, že je tato reflexe pojata z úhlu pohledu inteligentního (a intelektuálního) charismatika a nezasekneme se u příliš subjektivních tvrzení, pak se můžeme leccos podnětného (i o sobě) dozvědět.

Tomáš Dittrich svůj článek pro listopadové číslo ŽV nazval "Bilance a perspektivy českého evangelikalismu". Soustředil se na šest základních témat: zakládání sborů, zahraniční misie, pojetí autority, vyrovnání s minulostí, mezidenominační vztahy a společná perspektiva.


Článek doplňuje dvanáct aktuálních miniportrétů českých evangelikálních, charismatických, letničních a evangelických denominací (Církev bratrská, Apoštolská církev,  Bratrská jednota baptistů, Křesťanské sbory, Křesťanská společenství, Jednota bratrská, Evangelická církev metodistická, Slovo života, Armáda spásy, nedenominační sbory, Slezská církev evangelická a.v a Českobratrská církev evangelická). Už sám výčet těchto církevních společenství ilustruje značnou rozostřenost pojmu "český evangelikalismus".

Autor pro přípravu svého článku využil mimojiné dotazníku, na který odpověděli představitelé jednotlivých denominací (s vyjímkou Bratrské jednoty baptistů a Církve adventistů sedmého dne). O BJB se v samotném článku dočteme pouze na dvou místech: "Naše evangelikální církve vesměs zápasí s úskalími kongregačního (BJB, KS, KřSb) resp. hierarchického modelu (AC, JB, ECM, AS)" a "K dělení mezi členy ERC došlo u podpisu Charty Oecumenicy (Směrnice pro růst spolupráce církví v Evropě), kterou nepodepsaly AC, BJB, JB a SCEAV."

Miniportréty jednotlivých denominací jistě vzbudí rozruch svou "politickou nekorektností". Jako příklady mohu uvést zmínky o "církvičkách v církvi" v Apoštolské církvi, o rezignaci vůdce Křesťanských společenství z důvodu "ztráty podpory manželky", o odchodech větších skupin včetně biskupa z Jednoty bratrské či o excesích typu "Boží království vaří, paří a smaží" v případě Triumfálního centra víry. Kuriozní je skutečnost, že v Jednotě bratrské bývá jako hlavní překlad Bible používána parafráze Slovo na cestu.

Celkově se zdá, že Tomáš Dittrich jako nejperspektivnější vnímá působení Církve bratrské a Slezské církve evangelické a.v. Poměrně kritický je ke své vlastní denominaci - Křesťanským společenstvím. V této souvislosti je pozoruhodná zmínka, že "v roce 2006 dospělo kolegium pastorů KS k vytvoření "trojrychlostních" KS, kde nejnižší rychlost znamená, že daný sbor přijímá od KS pouze formální registraci."

Pro nás je zajímavé, jak je v aktuálním miniportrétu popsána stávající situace v BJB. "Přestože v posledních dvou desetiletích u našich baptistů probíhalo i tříbení mezi zastánci a odpůrci teologického liberalismu, neměla nedávná rezignace vedení teologický ani politický důvod. Pokud  jsem dobře informován, šlo o otázky řádů a procedurálního fungování, tedy o žádnou revoluci." Pozoruhodná je určitě též zmínka, že "baptisté patří k našim co do formy shromáždění nejkonzervativnějším evangelikálním uskupením, i když mezi sbory existují rozdíly."

Alan