Sex jako projev lásky

[Yiolinar]

Zdravím zdravím.

Už dlouhý čas přemýšlím nad tím "předmanželským" sexem, snažím se ho vnitřně konfrontovat a po dlouhých bádáních a zkušenostech jsem osobně dospěl k tomuto názoru:

Mé srdce, mé svědomí, mi křičí jen tehdy, když vidím sex bez lásky. Pokud však "chodím" se sléčnou, kterou miluji, nemůže být přece hřích milovat se s ní, pokud to beru jako projev lásky, jako neverbální vyjádření citu "miluji Tě".
Možná teď na mne budou apelovány reakce s podtextem "V Bibli je jasně napsáno...", ALE - uvědomme si, že víra by se měla ŽÍT, nikoliv PŘEŽÍVAT. Bible je jakýmsi manuálem, příručkou, která nám byla svěřena, ale rozhodně to není střed (nebo alespoň já to tak cítím) křesťanské víry. Vždyť Bůh k nám mluví i jinými prostředky než "jen" knihou, která podlehla mnoha faktorům kulturní degenerace. Navíc si uvědomme, že Bible je psaná před nějakými 1900 lety a byť z ní lze cítit nadčasovost, mnohdy se ztrácíme v diskusích typu "co tím chtěl básník říci". Tímto samozřejmě nechci Písmo jakkoliv degradovat, jen se obávám, že myslet v dnešním světě tak, jak mysleli lidé před dvěma tisíciletími je poněkud utopické.

Na druhou stranu je to můj názor, má úvaha a pokud s partnerkou "splyneme v jedno tělo", není to z důvodu čistého chtíče či "nenažranosti", ale jde o onen projev citů beze slov. Budu ale rád, když mi napíšete svůj pohled na tuto úvahu, jen prosím předem říkám - nemoralizujte, neb srdce mé je v otázkách víry mým směrníkem číslo jedna.

Díky
Atacha Yiolinar

[Sylfaena]

Ahoj.
Chces slyset nazory ostatnich, tak Ti reknu svuj.
Pokud je Tva prvni
a pokud bude Tva posledni.
Jinak bych tam sama za sebe uz videla ale.
mej se:)

[Yiolinar]

Problém je, že ta "poslední" čili "osudová" je hodně hodně nejistý pojem, protože život přináší mnohá úskalí, která člověku chtě nechtě mohou z minuty na minutu změnit život o 180°... v tom to je.

[Sylfaena]

Ano, presne to je ten problem.
POkud jde o to, ze si lezete na nervy, jste sobecti, egoisticti.. je to celkem rozsireny jev ve spolecnosti:) Ale da se za to modlit a pracovat s tim. Vetsina starousku, co oslavili zlatou svatbu se shoduje na tom:
Tolerance, spoustu veci prejit a mnohdy zavrit obe oci a skripat v tichosti zuby. Tomu se dle meho skromneho nazoru nikdo nevyhne:)
Ja osobne bych se ani nemazlila s clovekem, o kterem bych uz nepremyslela jako o budoucim manzelovi, byt by mi lezl sebevic krkem.
Muzeme si prece vybrat. Kdo si dobrovolne vybere alkojolika, gamblera, zavislaka na drogach, nasilnika? Leckdo se muze treba po svatbe vyvinout k horsimu, zmenit se, ale my to muzeme vysledovat aspon pred tou svatbou a paksi stejne uz nebudeme jisti. POkud verite, muzete se modlit a rust v Panu.

[Yiolinar]

Hold jsem ještě nepotkal slečnu, která by věřila jako opravdu věřila. Ale dokážu si představit i život s ateistkou či agnostičkou, není to hlavní pilíř vztahu. A... byl jsem tolerantní, zavíral jsem oči snad až příliš, přesto tomu vždycky něco zkříží cestu. Ono totiž také nejde přemoci všechno. Ale je pravda, že se všemi sléčnami, se kterými jsem zašel do intimit jsem si život zkrátka představit dokázal (byť to byla jenom naivní idilka...)

[Puritan]

A miluješ ještě taky Boha? Celým svým srdcem a duší? Věříš ještě Jeho slovu, které "...od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti." (2. Tim 3,16;KRAL) Co je výrazem lásky? Užít si teď, vykašlat se na Boha, podlehnout vlastním tužbám? Je tohle láska? Není projevem větší lásky k druhému a k Bohu si zachovat čistotu pro manželství? Je projevem lásky požitek tady a teď? Bůh a Bible ale ukazují na ukřižovaného Krista a to prohlašují za lásku. Bůh neurčil sex do manželství nám na zlost, ale kvůli nám a pro naše dobro. A pokud svůj milostný život podřídíme Bohu, on nám jistě požehná. Hřích je příjemná věc, ale příjemnost je to velmi pomíjivá. Chtěl by ses poprvé milovat s dívkou v manželství s tím, že bys byl jejím šestým milencem? Že se už pětkrát před tebou vydala jinému? S žádným jiným ji to asi nevyšlo, tak skončila teď s tebou.

Boží slovo je stále aktuální, není to nějaká dobově podmíněná legenda a lidský výmysl. Jestli ano, pak naše víra je o ničem. Snažit se snižovat význam Božího slova kvůli vlastním hříšným touhám je rouhání se.

[Yiolinar]

Drahý Puritáne.
Nad odpovědí, kterou Ti napíšu na dalších řádcích, jsem přemýšlel dobré dva dny. Nechal jsem to uležet, vychladnout, protože jsem měl po přečtení Tvého vzkazu zcela s klidným svědomím odkázat Tě do patřičných míst... ale to si neber nijak osobně, to je jenom střet kultur.

Na druhou stranu si myslím, že takto uvažovat mohou jenom lidé nesoucí minimálně jeden ze dvou znaků:
Naprosto izolovaní jedinci od okolního světa ve smyslu mentálním, dřepící doma v zaprášeném křesle s tendencemi pohoršovat se nad vším, co svým tvarem nepřipomíná nic posvátného A/NEBO jedinec, který má "to své již jisté", co se zázemí týká.

Problém je v tom, že Tvá víra je vžitá, nikoliv žitá. A teď si nehraji s pojmy ani slovíčky, teď narážím na konkrétní smysl těch slov. Bible je nadčasová nikoliv textově, ale smyslově. Předpokládám, že jsi pod "perutí" nějaké protestantské církve, která hledá odpověď v Bibli i na otázku "co si dám k snídani?". Doba je prostě taková - doporučuji Ti přečíst si knihu od Tomáše Halíka - Vzdáleným na blízku, pokud to nebereš jako herezi proti Boží autoritě.

A co je na tom, že ta osudová je už "poskvrněná"? Pokud si s ní rozumím, určitě nejsem ovečka, co by hodila všechno za hlavu jenom proto, že jsem hold nebyl první, druhý a vskutku ani třetí. Rozhodně to neberu jako ztroskotání, ale přemýšlej i někdy o tom, že člověk může k víře dospět až během života, má-li to štěstí, že mu od mala nevymývají hlavy povinnou docházkou do kostela. No a než k té víře dojde, má na sobě již nějaký ten zářez, jak říkáš, od hříchu. Jenže víš, co si myslím? Že mnohem větší hřích je dělat si monopol na Boha, přesně tak, jak to děláš ty... musíš být dozajista dokonalá bytost, když si troufáš vyčítat někomu, že "nemiluje" tak, jako ty... jenže ona je láska a láska, milý bratře. Láska k Bohu je úplně něco jiného než láska k partnerovi. To je jen degenerace jazyka a vyjadřovacích prostředků.

Doporučuji Ti někdy vyjít z domu a ne lidi soudit, vyčítat jim a srovnávat je sám se sebou, na to právo vskutku nemáš, ale zkusit je chápat, brát je takové, jaké jsou a hledat cestu pro ně podle JEJICH uvažování, ne podle TVÉHO...

Domluvil jsem, tuhle odpověď neber jako agresivní, jen se zkrátka už nemohu dívat na zakrňování a zabrždění vývoj křesťanské scény v jistých kruzích. Doba se vyvíjí a MY se jí ve vlastním zájmu musíme přizpůsobovat, mluvit jazykem dneška, ne jazykem založeným na uvažování starém dvacet třicet let...

[Puritan]

Jsem rád, že tě moje odpověď rozčílala. Ne, vážně. Tak má správně působit Boží slovo, pokud se mluví přímo něčeho, co se týká nás. Kolik ateistů pohoršuje tvrzení, že jsou hříšníci! Stejně tak teď tebe.

Nemám chuť reagovat na tvoje pokusy si mě někam zařadit. Ale přeci jen, mám delší dobu přítelkyni. Nejsme sezdaní, vzít se plánujeme. V tělesné oblasti máme velmi pevně a jasně stanovené hranice, které jsme dokonce i posunuli směrem k méně tělesnému, na základě vzájemné dohody. A jsme šťastní. Je tohle to tvoje zázemí? Izolovaně se necítím a žít tak nechci. Takže ani jedno, jenom ctím Boží slovo. Nejsem dokonalý, mám taky svá selhání, ale neopovážil bych se rouhat jako ty a prohlašovat hřích za projev lásky, byť Bible je v tomhle poměrně jasná. Nechci soudit tebe, ale musím jako tvůj bratr v Kristu odsoudit to, co tu obhajuješ.

Halíka nečtu, o tom člověku si nějak nejsem jistý, jestli to je vážně či ještě křesťan. Je to prominentní český liberál, co nevěří pořádně ani ve vzkříšení Krista, motá se jako šedá eminence v politice, nemá problém s jinými náboženstvími, které nevedou ke spáse ale ke zkáze, čímž klame věřící namísto zvěstování Krista a nevěří moc Slovu živého Boha. Je tohle ještě křesťan? Nechám to na Bohu, ale autoritou je pro mě Bible podávající svědectví o Kristu. Nějaká Halíkova publikace není Bible. Nemá autoritu.

Jak vůbec chceš ospravedlnit předmanželský sex, když Ježíš tvrdí, že hříchem je se i chtivě podívat na ženu! A apoštol Pavel píše, že co není z víry, je hříchem. Možná si najdeš nějaké rozumné vysvětlení, ale takovéhle je Boží slovo. Je to dvousečný meč, který rozděluje touhy našeho srdce na dobré a špatné. Můžeme to odmítnout a nepřijmout. Ale můžeme to přijmout, činit pokání a podle toho i žít. Vyber si moudře.

1. Janova 1,10
"Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není."

1. Janova 2,6
"Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on."

(Já vím, že ta slova mají nějaký hlubokomyslný podtext, který vůbec nesouvisí s tématem, ale je fajn je uvést.)

Ale nedělám si iluze, zvláště při tvých poznámkách typu "vymývání mozků v kostele" a že křesťanská výchova je špatná. Jsi křesťan nebo nějaký multikurní vyznavač New Age? Já nevím, jsem zmatený, měl jsem dojem, že jsi křesťan. Nevím, nesoudím, ptám se.

K té poskvrněnosti. Já neříkám, že to je neřešitelný problém. Tobě je to asi jedno, když nevěříš, že je to hřích, nebo že bychom měli žít bez hříchu. Ježíš nás učí o odpuštění, ale taky říká: "Jdi a nehřeš už více!" To znamená, že hříchy a selhání jde a je třeba odpustit, ale ne obhajovat. Btw. předmanželský sex nese drsná rizika nechtěného těhotenství (což pak často vede k zabíjení formou potratů či k nešťastnému životu dítěte) a pohlavních nemocí. Když přijmeme biblické stanovisko, že sex je tu pro manžele, tak s tímhle najednou není problém. Ale předmaželský sex, který v totální většině vede k větší či menší promiskuitě (že jo, s tou jsem se vyspal, nevyšlo to, není problém, najdu si a vyspím se s další) ta nepříjemná rizika přináší. Těhotenství mezi mladými nejsou nijak výraznou výjimkou, stejně tak potraty (ale vy liberálové byste si zvládli ospravedlnit i ty potraty, co?) a pohlavní nemoci.

Láska k partnerovi a láska k Bohu, no, jestli je pro tebe sex synonymní s projevem lásky, tak je jasné, že láska k Bohu a partneru je něco jiného. S Bohem asi budeš mít těžko sex, takže jakápak láska.. Že jo, Bůh ukazuje na postavu od krve na kříži a říká nám, že tohle je láska. Takže z toho logicky plyne, že jsou dvě lásky. Ale láska není hedonistické uspokojování tužeb. Co si vlastně pod tou láskou představuješ? Bible lásku nerozděluje. Co o ní říká?

1. Korinstkým 13,4-7
"Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá."

Je trpělivou (13,4) láskou, která nehledá vlastní prospěch (13,6), touha uspokojit své potřeby? Jedná láska k Bohu čestná tehdy (13,5), když okázale ignorujeme Jeho Slovo a vydáváme to za něco dobrého? Asi vážně jsou dvě lásky. Ale ne láska k Bohu a láska k partnerovi. Je jen láska podle bezbožného světa a podle Boha. Nic mezi tím. Jak vůbec prokazuješ svou lásku k Bohu? Láska k Bohu není nějaká okázalá spiritualita, je to láska k blížnímu, naprostá poslušnost Bohu a vztah s ním.

Ten závěr je hezký. Zpátečníci a ti, kdo brzdíte rozvoji, kašlete na Boží slovo, přizpůsobte se moderní věku! Mluvte jazykem dneška, takže hlásejte volný sex třeba jako dar a privilegium od Boha!

Máme se přizpůsobovat době? Zase se vrátím k 1. Janově, je tam toho spoustu významného:

1. Jan 2,15
"Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky."

A jestliže to přizpůsobení se znamená faktické zrušení platnosti Božího slova, tak ani nemá smysl o tom uvažovat. Bible není Božím slovem v nějakém zduchovnělém slova smyslu. Je to to slovo inspirované, tzn. vdechnuté od Boha, jak správně překládají z řečtiny Kraličtí. Bůh k nám promlouvá skrze své Slovo, ne za slovy formou nějakých velkých tajemných duchovních pravd. Bible tu není pro hrstku osvícených intelektuálů, kteří nám ji vysvětlí, ale pro lidi! Bůh chce oslovovat lidi, ne intelektuály, jimž je zvěst o ukřižovaném Spasiteli bláznovstvím. Bůh odsuzuje tenhle planý intelektualismus!

Btw. tak mě napadá, že můj nick se sem docela hodí, trochu provokativně..; )

[Yiolinar]

Oki... zavedu tu systém, ať neskáču z jednoho k druhému, tak tedy:

1. Kdo jsem?
Jsem věřící, nejblíže mám ke křesťanství, jsem asi rok a půl křtěný pod perutí katolické církve, ale sám bych se v tomto ohledu označuji za "katolíka na volné noze". Římsko-katolická církev pro mě (ano, vím, bude to znít rouhavě) není tou onou "rodinou číslo jedna", osobně se mi líbí i některé názory a praktiky například Církve československé husitské, za tu církevní rodinu pak označuji všechny věřící.
Tvůj problém pak shledávám v odporu k těm "ostatním náboženstvím". Já tyto duchovní směry shledávám za další "jazyky Boží", zkrátka je respektuji a svým způsobem se mi například líbí i Korán, případně jisté úhly pohledu buddhismu (opět to zní jako rouhání, ale věz, že to dělám s klidným srdcem a pokojem v duši).
Velice zajímavou shledávám i například teorii "pozemských andělů", ale když bych zde o tom začal mluvit, asi bys mne tím "pravým" (ortodoxním) křesťanem už ani v tom nejhorším snu nenazýval.
New Age... to je epizoda sama o sobě, je mi právě na tomto "společenství" sympatické to, že lidé v tomto kruhu hledají mezináboženský dialog. A to se netýká jenom té duchovní sféry, osobně si myslím, že takový přístup je potřebný i v dnešní světové situaci, jelikož když si každý bude zatvrzele tvrdit tu svou pravdu bez ohledu na ostatní, bude z toho totální kolaps. Ale to je v Bibli taky napsané, tak proč to zdržovat, že?
Takže shrnuto podtrženo - jsem eklektický křesťan, věřící.

2. Halík
Z vlastní zkušeností vím, že vysoká škola a tituly před i za jménem o charakteru jedince neříká zhola nic, ale s panem Halíkem jsem měl tu čest i osobně a rozhodně nevypadá na nějakou papírovou hlavu, což mne s ohledem na fakt, že má vystudovaných pět vysokých škol, mile přeqapilo.
Když si čtu jeho knihy, opravdu mi někdy teče slza po tváři, jelikož mnoho jeho názorů a úvah shledávám za (opět rouhavá chvilka) taktéž inspirované Bohem. Proto ho beru jako velkou autoritu svého duchovního života.

3. Nemanželský sex
Uvědomme si, že je sex a sex. Jedním z těch sexů je ten promiskuitní, tzv. "nezávaznej úlet" a to je jedna z věcí, která ve mně vzbuzuje obrovský odpor. To považuji za ono smilstvo.
Druhý sex bych spíš přeparafrázoval na "milování se". Tím myslím opravdu to něco, kdy jsi partnerce nablízku tak, že vaše duše splynou v jednu. Nic jiného v tu chvíli nevnímáš, jsi tam jen ty a ona, alternativní soukromý vesmír... neverbální "miluji Tě", ikdyž zde chápu, že ty projevuješ to "miluji Tě" právě tím odstupem a i to respektuji.
Nechtěné početí? Pokud bere prášky pravidelně, nezapomíná na to a dbá dalších pravidel, opravdu z toho strach nemám. Je tu samozřejmě určité procento selhání, což může vést k tomu nechtěnému "průseru". Potrat? Neodsuzuji ho, já ty duše soudit nebudu a právě zde spoléhám na vyšší spravedlnost. Kecat lidem do životních rozhodnutí fakt nemíním, svůj názor, stojí-li o něj, jim povím a zbytek je na nich. Potraty právně zakazovat je taky hloupost, jelikož se tím zvýší kriminalita a ono "notné zlo" bude nahrazeno ještě větším zlem.
Pohlavní nemoci - pokud se jedná právě o ten promiskuitní sex, je to obrovské riziko, ale v případě trvalejšího vztahu hrozí člověku možná tak AIDS. Ale ten neovlivníš stejně tak, jako neovlivníš rakovinu. Ano, můžeš ho minimalizovat tou prevencí, ale pokud Tě "má na seznamu", cestu si k Tobě zkrátka najde.

A Bible lásku rozděluje. Zkus se podívat do řečtiny, kolik má to slovo synonym a významů lásky.

Ano, pokud chceš, nazývej mne liberálem, ale pokud chceš evangelizovat, musíš zkrátka mluvit jazykem těch, ke kterým mluvíš. Setkal jsem se již s mnoha lidmi, kteří to prezentovali právě tak, jako ty - ortodoxně, slovo od slova a efekt? Zcela opačný - aevangelizace. Prostě ty zbloudilé ovečky, ke kterým mluvili od křesťanství ještě více odpudili - cesta do Pekel je dlážděna dobrými úmysli - něco na té větě bude.

A prosím, osobně se mi zcela příčí mluvit o tom, jaký Bůh je, jaké má názory a co odsuzuje, na to opravdu nemáš právo. Můžeš tak sice usuzovat z biblických textů, ale je to vždy jen Tvá interpretace. Tudíž žij a doufej, že ty jsi zrovna ten, co to dělá správně... =)

Snad jsem vylíčil vše, co jsem měl na srdci... přeji příjemnou zábavu =D

[Gojim]

[Yiolinar]

Předmanželský sex obhajuji z několika důvodů:
1. proto, abych před Bohem "prohlásil", že onu dívčinu miluji nepotřebuji ceremoniál či obřad. On to ví, aniž bych o tom pronesl jediné slůvko. Samozřejmě, chápu zde úlohu duchovního, kněze, který provede "vše potřebné" včetně příprav manželského páru atd., přesto si myslím, že kněz není duchovní vůdce s absolutistickou mocí. Na toto jsem trochu "anarchista", ale zkrátka nikdo nikdy mne neslyšel povídat například Zdravas Maria, jelikož to beru jen jako lidský výtvor, resp. interpretaci, kterou mohu svým způsobem vytvořit taky... a navíc z vlastního srdce a pocitů. To ale odbíhám od tématu. Jednoduše řečeno neberu svatbu jako soubor podstat včetně "povolení k sexu", byť tento pojem může opět znít rouhavě.

2. je tu problém jen a opět lidský. Představ si pár, který žije ve zdánlivě totální harmonii. Rozumí si v zájmech, vkusu, víře, chodí do stejné společnosti, mají kompatibilní názory na svět, zkrátka idilka. Pak ale příjde den D a zjistí, že v posteli si nerozumí vůbec. Ano, i to se může stát. Zprvu si možná řeknou, že jen musí naladit na stejnou vlnu, ale co když ne? Co když časem je to horší a horší, o to pak, když ta disharmonie dochází jenom jednomu a druhý to odmítá řešit? Ano, zkráceně řečeno se tu přeme kvůli tomu, že někdo tvrdí, že "sex je od toho, aby se dělaly děti". V tom případě si slečna lehne na záda a dál to znáte z dokumentu o zvířátkách. Sameček oplodní samičku a dělají to tak dlouho, dokud samičce nenaroste bříško. Ende, mise splněna a mám ho zase jenom na čůrání. Fajn, když to tak někomu vyhovuje, jeho věc. Jenže ke vztahu sex prostě patří, před svatbou, po svatbě. Když je to s holkou, ke které cítím, že bych s ní svým způsobem dokázal jít životem, jen si ji nemůžu vzít, protože bydlím pořád u rodičů a ona ještě taky nemá zázemí, což nám nedovoluje mít děti, necítím to tak, že bych se s ní nemohl milovat. Navíc, v sexu toho druhýho mnohdy poznáš za 10 minut líp, než jakoukoliv jinou komunikací za 30 let bez něj.

Prostě v téhle diskusi cítím... no, nevím, jesli generační, ale rozhodně kulturní rozdíl. Já chápu tady pana Pé, že je patřičně hrdý na to, že žije tou čistou láskou, a tak má potřebu moralizovat ty "méně čisté", neberu mu to... ale nemám rád to jednání typu "chodící Bible". Možná si to všechno beru moc osobně, ale mám opravdu bohaté zkušenosti s takovýmto myšlením, což ve mně možná budí agresi větší, než by bylo vhodné, jelikož dřív jsem zkrátka neměl sílu a prostředky čelit nesmyslné ortodoxii, což mě možná oddělilo od jednoho životního partnera. Od té chvíle jsem si řekl, že nechci být automat na citování z Bible, že víru nebudu žít z papíru, ale ze srdce tak, jak mě tam nahoře naprogramoval. Protože právě kvůli ortodoxii v jakékoliv podobě lidi umírali, umírají a umírat budou... a je mi jedno, za co mne budou označovat lidé, zdali za heretika a rouhače nebo za anděla na zemi. Neboť, jak pravil pan farář v jistém filmu, "nebudeš souzen za to KDO jsi, ale JAKÝ jsi"...

[Gojim]

[Yiolinar]

1. nesnažím se poznat toho "osudového partnera" prostřednictvím sexu, sex je až ta třešnička na dortu, ale v lidech se dá po čase stráveným s nimi číst jako v knihách. A při získání vzájemné důvěry si s onou potenciální partnerkou popovídám i o těch intimitách, když se jí do toho bude chtít, jelikož si myslím, že i víra je intimní a mluvím tu o ní zcela přirozeně a bez zábran... v partnerce zkrátka hledám potenciál, onu energii, co mě k ní táhne/netáhne a k tomu mám instinkt.

2. pornografie; lhal bych, když bych řekl, že jsem ji nikdy neviděl, že jsem ji neviděl rok, měsíc, týden. Ano, 99% pornografie je opravdu kentus, hnus a znesvěcení sexu. Může mít dopad na budoucí sexuální život mladých lidí, ano beru. Ale naskytla se mi příležitost shlédnout to zbývající 1% a i z laciné erotiky se dá udělat svým způsobem umění, ať si říká kdo chce co chce... =)

3. úchylky; nevidím v nich problém ve chvíli, kdy vyhovují oboum partnerům. Téma homosexuality zde teď pominu, a co se masochismu týká... na BDSM není zase tolik špatného, když se to umí. Zkrátka když na tu danou "úchylku" mají oba dva partneři shodný názor, je to jejich věc. Já nebudu trapně kecat do sexuálního života světu co mají a co nemají dělat, protože onu interpretaci normy udělil světu zase a zase jenom člověk. V tom je ten problém. Začíná to na "orto" a končí to na "doxie"... a nebo bych měl zmínit dogmatiku???

[kresba]

Nejsme přeci ve středověku, aby nám někdo nakazoval, co smíme a co nesmíme dělat (katolická církev). Partnerský sex je dnes naprosto normální, není k tomu potřeba prstýnek či povolení úřadů. Máte se rádi, máte na to chuť, máte kde. Tak v čem je problém ?? Pokud se bojíte pohlavních nemocí nebo otěhotnění, je tu přeci antikoncepce. Tak na co čekáte ??

[Yiolinar]

Tak se to dá říci po lopatě... jen moc lidu to tu nechápe