cituji  Není to také posuzování?    A našly by se i jiné verše, které vedou k tomu, že posuzujeme chování jiných. Slova Pána Ježíše nesudte, abyste nebyli souzeni, přece nás nevedou k tomu, abychom nerozlišovali, abychom se vzdali své schopnosti rozlišovat.  

To vidíš správně, povím to ještě dál, on ani Bůh skrze oběť Pána Ježíše neoslepl.

Samozřejmě, že musíme rozsuzovat a rozlišovat. A dokonce i napomínat. 

Ale napomínat je konkrétní slovo konkrétnímu člověku. Ne anonymně anonymním davům. Je psáno, poslechne-li tě bratr získal jsi jej (zachránil), jinde je psáno, neposlechne-li tě, nechť je ti jako pohan a celník. 

Lidské přísloví říká, komu není rady, tomu není pomoci. To napomenutí má tedy konec. Je vyřešeno. Nemá smysl se k tomu vracet pořád dokola a pořád to vytahovat. To není zavírání očí před zlem.. to je jen o tom, že napomenutý může poslechnout a obrátit se, nebo o to usilovněji bude zlu říkat dobro. Ale napomenut byl, a sám ponese ovoce svého rozhodnutí.

Ty často píšeš, že to děláš kvůli těm svedeným, aby ty zlé sekty už nečinili zlo... a v tom se Františku mýlíš. Nikde nic takového v Písmu nečteme. My nehlásáme Krista, Pravdu, Lásku ukazováním na zlo. Evangelizace není ukazování zla, ale ukazování pravdy.

Víš, zde bereš Bohu moc. Ano Pán varuje ty, kteří svedou jednoho maličkého. To nejde přejít jen tak... ale já zároveň nelze přejít fakt, že Bůh si nelibuje v pádu či smrti člověka, ale Boží vůlí je, aby všichni došli spásy. 

Jelikož nejsem kalvinista, tak věřím, že před lidmi stojí volba a do sekty padnou ti, kteří do ní padnout "chtějí".  Nevím jak to bylo v době před knihtiskem v době, kdy Bible byla zakázaná.. ale zase i tam věřím v Boží moc, tak věřím, že kdo neuměl číst, nemohl číst, stejně mohl najít Pravdu v sobě a nevěřit bludům a lžím.. některým teologickým možná ano, ale určitě nevěřil, že zlo je dobro... Bůh ochrání sám...

Takže rozsuzovat ano, napomenout a dál neřešit, když "napomenutá strana" pokračuje v rouhání. 

Před pádem do sekty ochráníme druhé zvěstováním Pravdy, ne pravdy o sektě. Zvěstování pravdy o sektě také časem může přijít, ale to je až po tom, kdy člověk uvěřil Pravdě. Tomu může pravda o sektě pomoci otevřít oči, postavit se na vlastní nohy. Ale to platí jen o těch, kteří už (byť  v sektě) Pravdě uvěřili. Takže cestou je zvěstování Pravdy a ne pravdy o sektě.  Fakt si Františku myslím, že to není cestou... v Písmu se velmi silně rozsuzovalo, ale neučilo se pravdou o sektách, ale učilo se o Pravdě. Varovalo se, ale varování bylo určeno vidoucím, ne slepým... slepý napřed potřebují uvidět Pravdu. Když se přehodí pořadí, že napřed ukazuješ pravdu o sektě, aby mohli poznat Pravdu,... tak tak to nefunguje.

Dobře píšeš, že rozsuzování není souzení. Verš o nesouzení je velmi zneužívaný. 

Pokoj tobě

Jirka