Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Šárka.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 297, komentářů celkem: 395919, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 206 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

vatatu
ivanp
dzehenuti

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108471312
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Jak se rozloučit se životem?
Vloženo Sobota, 18. červen 2022 @ 22:28:55 CEST Vložil: Tomas

Zkušenosti poslal Nepřihlášený

Každý člověk je neopakovatelný, svérázný. Přesto tváří tvář smrti se asi nejvíce vyjeví osobnostní nastavení každého z nás. Pamatuji si na svoji babičku, když onemocněla rakovinou. Nechtěla už operaci, ani chemoterapie, říkala, že nechce trávit poslední část života po nemocnicích. Měla 80 let, žila pak ještě dva roky. Postupně se ztrácela, vyhasínala. Zpočátku byla veselá, později už tichá. Ale celou dobu z ní vyzařovalo něco dobrého. I když byla ke konci nemohoucí, neremcala a nešlo z ní nic zlého. Takže ani ten závěr života není zničen. Snad jen tím, jak se ztrácela a jak už to bylo nedůstojné z fyzického hlediska (pleny, atd.). 


Myslel jsem, že takto v míru odcházejí všichni lidé. Ale pak přišel internet a na netu jsem poznal jiné typy lidí. Lidi, co před smrtí vyhrožovali útokem, policajty, udáním, voláním zaměstnavateli apod. A to je pro mě nepochopitelné. Když někdo ví, že má terminální stádium zhoubné nemoci a zbývají mu měsíce nebo týdny života, tak je naplní útoky, nadávkami, výhružkami? Tím spíše tomu nerozumím, když dotyčný tvrdil, že je křesťan. Kdyby se to stalo jen jednou, tak to beru jako zvláštní výjimku. Ale poznal jsem už tři lidi, co se takto agresivně před smrtí chovali. Nerozumím tomu. 

Kdyby mně zbývaly měsíce či jen týdny života, tak bych jednak sám pro sebe je chtěl prožít pokojně pokud možno a jednak bych  se chtěl rozloučit jak v reálu, tak na netu tak, aby si mě lidi pamatovali z té lepší stránky. Netvrdím, že bych před smrtí měnil politické přesvědčení a popíral sám sebe, to ne. Ale žabomyší spory bych už neřešil. To je první věc a druhá věc - rozloučil bych se v míru. Tím spíše, že nevíme, co bude. O to více mě to překvapuje u člověka, který věří, že po smrti je nějaké zúčtování pod Božím trůnem. Jako opravdu kroutím hlavou a neumím si to vysvětlit. Je to pro mě záhada. Asi ten člověk nebyl věřící. Nebojí se ničeho. Nebo se vyjevila jeho skutečná povaha, když už věděl, že nemá co ztratit. To je ale v tom případě smutné. To by ukazovalo, že spousta lidí se chová  jakžtakž jen kvůli tlaku společnosti. A když tlak a závazky mizí s blížím se koncem života, tak ten člověk ztrácí zábrany a vyhřezne, co v něm převládalo celou dobu. 

Jako opravdu mohu garantovat, že kdybych v takové situaci byl, že nikomu nevyhrožuji, už se ani nehádám, ale spíše se soustředím na to pěkné, co ještě život může dát. Jednak kvůli sobě a svému pokoji a jednak kvůli tomu, co tady zůstane jako ozvěna... A to nejsem věřící, respektive nevím, do jaké míry má Bible pravdu. Nejsem ani ateista. Jsem někde uprostřed a beru to tak, že co bude, to bude. 

"Jak se rozloučit se životem? " | Přihlásit/Vytvořit účet | 10 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Jak se rozloučit se životem? (Skóre: 1)
Vložil: redifon v Neděle, 19. červen 2022 @ 14:30:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všichni bez výjimky musíme žít tak, jakoby každý náš okamžik byl okamžikem posledním.
Jsme na tomto světě ve zkušební době, která je pro každého z nás různě dlouhá a nikdo dopředu neví, kdy mu tato zkušební doba skončí! 
Způsob tohoto světa pomíjí (1Kor. 7,31).
i



Re: Jak se rozloučit se životem? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 20. červen 2022 @ 07:40:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Dobře popsaný rozdíl mezi lidmi.

  Měl jsem to tak s mojí babičkou taky - do konce života na posteli se zajímala o svoje okolí, ptala se, modlila se za lidi, měla dobré slovo. I když už jí bylo hodně špatně. Ale viděl jsem i jiné lidi, kteří do posledního okamžiku zase nadávali, už jim odcházela síla, ale stejně nadávali.


Když někdo ví, že má terminální stádium zhoubné nemoci a zbývají mu měsíce nebo týdny života, tak je naplní útoky, nadávkami, výhružkami?

  Obecně to funguje tak, že krizové situace, výjimečné situace (blízkost smrti, nehoda, zchudnutí, zbohatnutí, nebezpečí, šikana, ...) vynáší na světlo charakter člověka. 

  Jeden člověk se při nehodě v rauši vrhne k postiženým a pomáhá bez ohledu na nebezpečí do úpadu těla, druhý vezme nohy na ramena a uteče a další odsoudí postižené pro chybu, kterou udělali. To ale není tím, že by měla nehoda různý vliv - jen se u jednoho projevil altruismus, i druhého zbabělost a u třetího tvrdost srdce, bezcitnost (jestli teda rozumíte, co je to tvrdé srdce, když ho nemáte ;-)


Nebo se vyjevila jeho skutečná povaha, když už věděl, že nemá co ztratit. To je ale v tom případě smutné. 

  Tak. 


Jako opravdu mohu garantovat, že kdybych v takové situaci byl, že nikomu nevyhrožuji, už se ani nehádám, ale spíše se soustředím na to pěkné, co ještě život může dát. 

  Odhaduju, že byste se v takové situaci choval jako doteď a ještě by se zvýraznily charakterové rysy, které tu byly vidět doteď.

  Hezký den
  Cizinec



Re: Jak se rozloučit se životem? (Skóre: 1)
Vložil: Lolik v Pondělí, 20. červen 2022 @ 09:18:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím, že vůbec nelze odhadnout jak se nemocný, který směřuje ke smrti, bude chovat. A je jedno jestli je křesťan nebo není. Nemocný prochází různými fázemi uvědomění si toho, co jej čeká. Dobře to je popsáno zde: https://www.umirani.cz/rady-a-informace/faze-vyrovnavani-se-s-tezkou-nemoci-a-ztratou

Co asi může pomoci je ukotvení do vůle Boží. Ale je to v intimní rovině, nikoliv v demonstrativní. Záleží pouze na tom, jak osobně důvěřuji tomu, jakou cestu pro mne Pán Bůh připravil. 



Stránka vygenerována za: 0.21 sekundy