Dokument tvrdí, že křesťanská společenství, která neuznávají papeže, se nemohou odvolávat na to, že jejich církevní činitelé jsou následníky apoštolů. Potvrzuje, že nynější ekumenická angažovanost katolické církve neznamená, že by se tato církev "zřekla přesvědčení, že je jedinou opravdovou církví Kristovou". Text ale ujišťuje, že dialog s dalšími křesťanskými vírami zůstává "jednou z priorit katolické církve".

Druhý vatikánský koncil v letech 1962 až 1965 v tomto smyslu "nechtěl změnit a ani nezměnil předcházející doktrínu církve", zdůrazňuje nynější dokument. Současně přitom odsuzuje "mylné interpretace" tohoto koncilu.

Prohlášení Dominus Jesus bylo zveřejněno v rámci odpovědnosti tehdejšího prefekta Kongregace pro nauku víry kardinála Josepha Ratzingera. Ten před dvěma lety dosedl na papežský stolec jako Benedikt XVI.

Rehabilitací mše v latině a dnešním restriktivním textem o ekumenismu dal Benedikt podle agentury AFP během několika dní najevo, že míní přivést katolickou církev ke konzervativní interpretaci II. vatikánského koncilu.

Vymezení katolické církve vůči protestantské ostře kritizovala německá evangelická církev. Podle jejího předsedy Wolfganga Hubera jsou takové postoje vůči ekumenickému hnutí urážlivé a jsou promarněnou šancí. Naděje na vzájemné sblížení se tak podle něj opět vzdálila. Německé reformní církevní hnutí Wir sind Kirche (My jsme církev) vatikánský dokument odsoudilo jako "další políček do tváře ekumeny" a urážku protestantů.

Světová rada církví vydala prohlášení, v něž zdůraznila, že "každá církev je církví katolickou" v univerzálním smyslu tohoto slova, "a nejen jednou z jejích částí". "Každá církev plní své katolické poslání, když je ve shodě ve víře s ostatními církvemi," uvedl zástupce jejího generálního tajemníka Jorgos Lemopulos. Světová rada církví, založená v roce 1948, sdružuje 347 protestantských, pravoslavných, anglikánských a dalších církví a zastupuje 560 milionů křesťanů ve více než stovce zemí. Římskokatolická církev není její součástí.

Světové sdružení reformovaných církví, zastřešující více než dvě stovky presbyteriánských a kongregacionalistických církví ve stovce zemí, v otevřeném dopise předsedovi Papežské rady pro jednotu křesťanů Walteru Kasperovi vyjádřila nad dokumentem rozpaky. Generální tajemník sdružení Setri Nyomi prohlásil, že v dnešní době sociální fragmentace ve světě by všichni křesťané měli spíše upevňovat svou jednotu.

Rezervovaně přijaly dokument francouzské církevní kruhy. Francouzská protestantská federace uvedla, že jde sice o interní dokument katolické církve, který ale bude mít externí dopady. Kritičtěji se k textu církevní představitelé vyjádřili jen anonymně.

celý článek zde