Grano Salis - Význam obřízky v Nové smlouvě.

Koloským 2,11; Filipským 3,3.
Jednoduše řečeno, obřízka znamená odstranění tělesného, přirozeného myšlení.

Uvědomili jste si, kdy poprvé a komu byla přikázána obřízka? V Genesis 17,10 obřízku přikázal Abrahamovi, zajímavé je, že tak učinil až po 25 létech potom, co Abraham uvěřil Bohu a byl ospravedlněn pro svou víru. A co je ještě zajímavější, jak Abraham, tak i Sára už nebyli schopni naplnit Boží vůli ze svých tělesných sil a schopností. Oba už byli neplodní.

Nezbavíme-li se přirozeného myšlení, nemáme účast na Boží smlouvě, nemůžeme vydávat svědectví ani mít podíl na Božím díle obnovy. Proto je pro Boží děti největším problémem, že nevědí, co je tělesné, přirozené myšlení. Mnoho křesťanů spojuje tělo pouze s hříchem, ale tělo nepůsobí jen to, že člověk hřeší. V Římanům 8,8 je řečeno, že „ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou“. Z toho vyplývá, že tělo se snaží zalíbit Bohu. V 7 kapitole Pavel ukazuje, že člověk přirozeného smýšlení vyvíjí velké úsilí, aby dodržel Zákon, dělal dobré věci, konal Boží vůli a líbil se Bohu. A ačkoliv to činí ze všech svých sil, přesto to nestačí.

Zkušeností nám ukazují, že je poměrně jednoduché se vypořádat s hřešící tělesností, ale je velmi obtížné vypořádat se s tělesným smýšlením, které se snaží uspokojit Boha a zalíbit se mu. Především tělo se snaží vplížit do Božího díla a služby.

Mnozí si myslí, že kdysi sice byli takoví či onací, nyní však mohou a musí činit dobro, protože se jejich cíl změnil, když uvěřili v Pána Ježíše. Už to přece nedělají proto, aby byli spasení, ale protože jsou spasení. Neuvědomují si ovšem, že Boha zajímá nejen to, zda změnili svůj cíl, ale také zda skoncovali se svým přirozeným smýšlením. Pokud chtějí Boha uspokojit svou tělesnou přirozeností, Bůh jím řekne, že tělesnost jej uspokojit nemůže. Měli by pochopit, že obřízka znamená odříznutí tělesností, jež vždy plodí pouze Izmaele, a o tom víme, že nemohl mít podíl na dědictví Abrahama. Musel být vyhnán. Z příběhu o Abrahámovi můžeme pochopit právě toto.

Mnoho Božích dětí se nevypořádalo se svým přirozeným myšlením, věří v přirozené smýšlení a vkládají v něj svou důvěru. Charakteristickým znakem přirozeného myšlení je sebejistota. Filip. 3,3 říká: „Neboť pravá obřízka jsme my, kteří …. nespoléháme na sebe.“ Nemít důvěru sám v sebe, znamená nedůvěřovat si. Dokud se nás Pán nedotkne smrti svého kříže, snadno odsuzujeme vše, co se nám postaví do cesty. Rádi se necháváme slyšet a rychle vynášíme soudy. Nikdo, kdo činí rychle soudy a věří ve svou vlastní sílu, nezná kříž. Ve chvíli, kdy je naše přirozené smyšlení obřezané, nebudeme již věřit sami v sebe.

Před Pánem musíme poznat, že jsme slabí a bezmocní (Abrahám), nemáme sílu (Izák) a klopýtáme (Jákob).

	Hledej
	Je a svátek má Jaroslav. Vytvoření registrace