Já myslím, že týkalo. Vždyť to je i základ pro pochopení Pána Ježíše. Jinak nechápeš, proč Pán Ježíš za nás zemřel. A tato výchova a obřady měly směřovat k tomuto pochopení. Škoda, že jsi tak zbožný a tohle  je Ti skryto. Asi stejně jako těm teologům, co se na dokumentu podíleli.

A ještě jednou, Poutníku. Kain se rozlítil a měl zkřivenou tvář. Proč? Stačilo se Hospodina také zeptat proč? Ale on je plný zla a vzteku. Tady není stav duše na pokání. A když ho Hospodin kára, tak místo pokání je ještě agresivnější a zlý. Hospodin se k němu chová tak krásně. Vnímáš to také ? Bůh vidí jako ten nejlepší psycholog do lidské a tedy i Kainovy duše. A Kain ? Bere si Boží rady k srdci? Naopak. Hřích přechází ke skutek hříchu, který už nelze vrátit zpět a pak lhaní Bohu, že nevím, kde je bratr atd.

A co se týká obětování mouky či chleba, to bývalo hlavně z vděčnosti za úrodu, ale ne na odpuštění hříchu. Přece ještě v době Ježíšově se v chrámu obchodovalo se holoubátky pro obětování a Pán Ježíš to kritizoval, protože tohle kupčení do chrámu nepatří. Ale holoubek k obětování byl právě pro ty nejchudší a nevíme, jak to tehdy obchodníci prodávali předražené.

To  jen pro vysvětlení. Měj se hezky!

Máš pravdu a také nesmíme zde přestat vidět dvojí přístup k Bohu. Obětování  nevinného zvířátka je právě to připomenutí si vlastního hříchu a i toho, že za něj trpí někdo jiný než člověk. To si Abel uvědomoval a nebylo mu lehké obětovat prvorozenou ovečku. To je způsob Boží výchovy, aby lidé  pochopili Boha a i Pána Ježíše. Pokání, pokání a ne já, já, já ti Bože dám, co jsem já vypěstoval, já dokázal… V tom je i stejný dnešní svět. Dva druhy lidí. Jedni činí pokání  a přijímají Krista a ti druzí  věří v sebe a mají svůj rozum a svoji filosofii.  A do toho ještě kolem těch věřících se prochází vlci v rouše beránčím, falešní proroci a falešní anděle, aby i ten zbytek ovládli. Dnes je situace ještě těží než v době Kaina. Měj se hezky!!

Ten verš přece není o křtu, ale o účinku víry. Když jeden z manželů je věřící a druhý nevěřící, tak víra toho věřícího má očistný účinek na toho nevěřícího. Pavel tu chce povzbudit ty manželské páry, kde jeden z manželů je nevěřící. Nakonec třeba i ten druhý nevěřící časem uvěří. Takových párů existuje i dnes mnoho. A uvěří díky tomu, jak se k němu ten věřící partner chová. A také dodává, pokud chce nevěřící partner odejít, ať odejde.

 

Křest malých dětí nikdy nikdo nenařizoval. To pak nařídila sama církev z nějakých svých důvodů, aby k sobě vázala ovečky. Křest dětí byl především také přáním rodičů, kteří jednak byli Bohu vděčni za narozené dítě a jednak si přáli, aby bylo také zbožné a sloužilo Bohu. Proto byli při křtu věřící kmotři, kteří měli při křesťanské výchově pomáhat. Ono vlastně narození dítěte je Boží zázrak a věřící člověk moc touží po tom, aby toto dítě bylo také věřící a až vyroste a vše pochopí vírou i rozumem , se stalo členem církve, v níž člověk žije.

 

Křest dětí tedy nevychází z Bible, ale z tradice. Jinak každé dítě je svaté a patří nebi.