Grano Salis - STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA

STRUČNÁ OBHAJOBA PRINCIPU SOLA SCRIPTURA „Pokud chceme někoho svést ze správné cesty, tak mu nejprve seberme kompas.“ Co v článku najdete

Co princip Sola Scriptura neznamená.
Co princip Sola Scriptura naopak znamená
Důsledky opuštění principu Sola Scriptura.
Proč se na pricip Sola Scriptura útočí?
Poznámky k dění na GS ve vztahu k Sola Scriptura.

1. Co princip Sola Scriptura neznamená Sola Sriptura, tedy pouze Písmo (Bible), neznamená, že bychom snad nemohli číst s užitkem jiné knihy než Bibli. Neznamená ani odmítnutí jakékoliv tradice v našich církvích, která není v Bibli zmíněna. Neznamená ani to, že co není zmíněno v Bibli by se snad nesmělo činit. Asi žádný soudný člověk nepochybuje, že apoštolové, kteří používali při misijních cestách lodě, by jistě neměli nic proti používání letadel. 2. Co princip Sola Scriptura naopak znamená Znamená, že věříme, že Bible je Slovo Boží a že si Pán Bůh dovedl zařídit, abychom tuto úžasnou Knihu mohli držet v rukou. Samozřejmě se tak stalo skrze mnoho „druhotných příčin“ a Pán Bůh si použil řadu lidí k sepsání jednotlivých knih Bible a k sestavení Kánonu. Věříme, že ve světle Bible je třeba posuzovat a poměřovat vše ostatní. Například církevní tradice vůbec nevadí a naopak může být často užitečná. Jsou-li v ní však prvky, které odporují Bibli, nesmíme zaváhat ani na okamžik a musíme je odstranit. Princip Sola Scriptura uplatňujeme i pro posuzování koncilních dokumentů nebo výroků papežů. Cokoliv v nich odporuje Bibli, je třeba odmítnout a už vůbec se to nemůže prohlašovat za inspirovamé Duchem Svatým. Bůh si přece nemůže odporovat. Princip Sola Scriptura by tedy mohl být definován takto:Bible je jediným měřítkem, podle kterého poznáváme pravost nebo nepravost všeho ostatního. Podobně jako falešné bankovky poznáme pečlivým porovnáním s bankovkou pravou. 3. Důsledky opuštění principu Sola Scriptura.Předně je třeba zdůraznit, že platnost principu Sola Scriptura se těžko dokazuje. Je to naopak výchozí předpoklad, tedy axiom, z kterého se vychází a na kterém se staví. Je tedy otázkou víry, zda tento princip přijímáme či nikoliv. Ale tak je to i s existencí Boha a se vzkříšením Ježíše Krista. Buďto věříme v Boží existenci, nebo věříme v Boží neexistenci. Když zmíněný princip opustíme, najednou ztratíme pevnou půdu nohama. Ztratíme Skálu Božího Slova a ta je nahrazena bahnem lidských výmyslů, v kterých se pak topíme. Vše se najednou zrelativizuje. Jeden se třeba prohlasí za proroka a řekne: „Mě Duch Svaty zjevil to a to“. Další řekne: „Ke mě do pokoje přišel Ježíš a ukázal mi že máme dělat tamhleto.“ Jiný křičí: „Panna Maria ve Fatimě říká, abychom se víc modlili růženec – to světu pomůže.“ A ještě jiný povída: „Medjugorská panenka Maria vzkazuje, že máme činit za prvé to, za druhé ono a nazapomínat na tamto.“ Někdo jiný řekne: „Papež povídal, že máme více číst katechismus a ....“ Znamý TV evangelista nám vypráví, že ho Duch Svatý tahal za rukáv atd. atd. Zkrátka opuštění principu Sola Scriptura vede k tomu, že se ocitneme v chaosu polopravd lží a pověr. Nikdo si už nemůže být jistý, čemu se dá vlastně věřit. Do křesťanství se začíná vlévat pohanství a blíží se náběh na synkretismus. Nepřipomíná Vám to, přátelé, současnou situaci? Když se však podíváme do dějin křesťanství, vidíme jak moudré je pevně se držet Bible. Kdykoliv se od ní Církev vzdalovala, propadala se do temnot a vzdalovala se tím samozřejmě i Bohu. Jedině Bible pak ukazovala, jak moc se Cíkev Bohu vzdálila, a proto bylo vlastnictví Bible ve srozumitelném jazyze stíháno a považováno za velmi nebezpečné. Naopak oživení Církve bylo spojeno s návratem k Božímu Slovu. 4. Proč se na pricip Sola Scriptura útočí? Tento princip vždy byl, je a až do příchodu Pána Ježíše Krista bude terčem útoků. Je to logické a není to překvapivé. Pokud chceme někoho svést ze správné cesty, tak mu nejprve seberme kompas. Od nepřátel Božího Slova je chytré, že postupují plíživě, krůček po krůčku. Nejprve položí lidskou tradici na roveň Bibli, a pak ji pozvolna Bibli nadřazují. Jak se protibiblická tradice rozrůstá, tak kráčí dále a dále od Boha a postupně si vytváří svoje učení a svůj systém. Pak se vytvoří „učitelský úřad,“ který umožní interpretaci Bible ve „světle,“ tedy vlastně ve tmě lidských výmyslů. Když se lidské mozky naprogramují nejprve poučkami vhodného katechizmu odvozenými z „učitelského úřadu,“ tak už pak často ani četba Bible nepředstavuje pro systém příliš velké ohrožení. Systém se časem může tvářit navenek i docela vlídně, nicméně jakýkoliv pokus o návrat na skálu Božího Slova je nemilosrdně likvidován všemi prostředky, které má systém za dané situace k dispozici. 5. Poznámky k dění na GS ve vztahu k Sola Scriptura. Jak jsme si mohli všimnout, tak nejsou křesťanství příliš nebezpečné i velmi dlouhé články římských katolíků, které jsou v podstatě jen papouškováním pouček z katechizmu řkc. Stačí krátké máchnutí mečem Božího Slova a jsou obráceny v prach. Kromě toho takové články píší často docela upřímní lidé, kteří pevně svému katechizmu věří a jsou spíše obětmi zlého systému, než jeho strůjci. Pak jsou tu však obratní a nebezpeční demagogové, kteří útočí velmi zákeřně na princip Sola Scriptura. Správně tuší, že když uspějí, vyrazí nám z ruky meč a my budeme bezbranní. Velmi obratný demagog je Olin. V jedné reakci nedávno prohlásil něco v tom smyslu, že princip Sola Sriptura zastávali Saduceové. A má skoro pravdu. Důležité je slovo skoro. Protože říkat věci velmi blízké pravdě a jen mírně od pravdy vzdálené je jeho silnou zbraní. Už nám neřekl, že Saduceové považovali za Sola Scriptura Pentateuch, tedy 5 knih Mojžíšových, a kromě toho ani ty zřejmě nebrali příliš vážně. Saduceové vlastně ubrali od Božího Slova další knihy zejména Proroky, jejichž pravost už byla jasně prokázána řadou naplněných proroctví. Ježíš naopak citoval z Pentateuchu, Proroků i Žalmů a ostře napadl rušení Božího Slova lidskou tradicí. A jak bojoval se satanem? Je psáno, je psáno, je psáno – citoval mu Slovo Boží – bojoval mečem. A jak odpověděl Saduceům? Odvolal se na Pentateuch, kterému údajně věřili a kde Bůh říká........“Já Jsem Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův“....A Ježíš jim řekl: „On přece není Bohem mrtvých, ale živých.“ A tak jim dokázal vzkříšení, kterému nevěřili a stačil mu k tomu Pentateuch, kterému prý věřili. Proč nevěřili ve vzkříšení? Protože nebrali vážně ani Pentateuch. To byl jejich hlavní problém a nejen jejich. Ježíš na jiném místě říká „...Kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i ve mě...“ Kdo bere vážně Mojžíše, uvěří i v Ježíše Krista. Problém Saduceů tedy vůbec nebyl Sola Sriptura (jak by nám rád podsunul Olin), dokonce ani „Sola Pentateuch,“ ale to, že nebrali vážně Slovo Boží ani jeho část. Není tento problém Saduceů i Tvým Problémem Oline? Další útoky tvrdí, že prý je učení o Otci, Synu i Duchu Svatém v rozporu s principem Sola Sriptura. Vynálezcem tohoto útoku není Karels. Tento útok je mnohem starší. A už byl v minulosti přesvědčivě odražen jinými. Stačí snad jen krátce podotknout, že každý, kdo studuje Bibli, vidí, že je zde rozlišen Otec, Syn i Duch Svatý. Jen jeden jasný příklad. Proč by Pán Ježíš Kristus ustanovil křest ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého? Tak vidíme, že Bible o Trojici mluví implicitně, ale jasně. Závěr Pokud se budeme držet principu Sola Scriptura, setkáme se s opozicí. V Kristu Ježíši je však naše vítězství. Nenechme si vyrazit z ruky meč Božího Slova. Naopak meč je k tomu, aby se pevně držel a používal k boji.

	Hledej
	Je a svátek má Oto. Vytvoření registrace