|
Zaznamenali jsme 116705602 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Petr Uhl nepřišel do katedrály. Havel nebyl křesťan, říká (Skóre: 1) Vložil: Willy v Pátek, 23. prosinec 2011 @ 22:20:18 CET (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Určitou vypovídací hodnotu o víře V. Havla má i poslední odpověď kardinála Vlka v rozhovoru pro Aktuálně.cz - cituji:
A.cz: Kdybyste mohl s panem Havlem ještě mluvit, je něco, co byste mu rád řekl? Jen bych mu vyslovil přání, aby to, co on jako vize měl, hlásal a o nichž svědčil, aby se na něm naplnily. Pravda - ta absolutní pravda je Bůh. Absolutní láska je Bůh. Tak aby se tyto jeho vize na něm naplnily. A to štěstí, které má každý člověk v srdci jako touhu, tak aby se opravdu uskutečnily.
To, že to takto, jak to mnou podtrženo vyjádřil k. Vlk, Havel evidentně nevnímal, a proto ani nevyjadřoval, má slova podporuje. Havel měl jisté vize, naděje a touhy, ale Boha do nich "netahal". To ostatně naznačuje Vlkova předchozí odpověď, od níž se odvíjí to, co jsem výše uvedl. V té předchozí odpovědi Vlk říká: Protože, a to je důležitá věc, ideje, pravda a krásné vize mohou lidi zasáhnout a uchopit, ale k realizaci je ještě daleko. Myslím,že cítil, že není realizační síla, která by ty vize uskutečnila. Kdyby Havel věřil v Boha, cítil a věděl by, že tou "realizační silou" je Bůh s jeho mocí a že bez Boha to nepůjde!
Tož tak.
|
| Nadřazený |
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Petr Uhl nepřišel do katedrály. Havel nebyl křesťan, říká (Skóre: 1) Vložil: quercus v Pátek, 23. prosinec 2011 @ 23:43:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Neměl tam bejt otazník, protože je to nepřímá otázka. V hlavní větě není tázací způsob, ale rozkazovací.
Potvrzuješ teda, co jsem napsal, že o Havlově víře víš něco víc. Ve skutečnosti ale jde jen o tvoje posudky (i přes tajemnou komunikaci v minulosti). Hele, já netvrdím, že Havel byl křesťan a katolík, ale souhlasím s Rahnerem, že jsou anonymní křesťani, který zná pánbůh. Proto jsou mi třeba sympatický formulace velkopátečních přímluv za židy, ostatní nekřesťany a bezvěrce. A taky odmítám doslovnej výklad Řím 10,9. Součástí Uhlových důvodů bylo to, že Havel jistě NEBYL ..., a ty s tím bez výhrad souhlasíš. Já tvrdím, že tohle posuzování je nemístný v absolutním smyslu.
Můžem brát v pochybnost, jestli je vhodnej církevní obřad při státním pohřbu. Ale to není otázka víry, ale vkusu. Odkazuju na svůj komentář níž. Je mi jedno, jakej obřad proběhl, jako katolík se za Havla můžu modlit i po jeho smrti. A hodně lidí oslovila ta vytříbená ceremoniální struktura, pronesený myšlenky a muzika, aby se po svým vyrovnali s Havlovou smrtí. Možná si i díky tomu někteří uvědomili, jak je smrt blízko, a že ty krematoriácký takymše bez naděje na vzkříšení jsou málo, ale to spekuluju.
Myslím si, že vidět v dnešním Havlově pohřbu hyenistický vytloukání církevního kapitálu, je pro mě nevkusný a trapný, zvlášť když tam vidím Duku, kterej s Havlem seděl a Malýho, kterej si svou víru a kněžství od bolševika vyžral až na dno. Poukazovat na něco takovýho, když vidíš pietní pocity, který ten pohřeb vyvolal, mi přijde nestatečný a malicherný. |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Petr Uhl nepřišel do katedrály. Havel nebyl křesťan, říká (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 24. prosinec 2011 @ 07:18:55 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Možná si i díky tomu někteří uvědomili, jak je smrt
blízko, a že ty krematoriácký takymše bez naděje na vzkříšení jsou málo,
ale to spekuluju.
Ahoj Quercusi.
Byl jsi někdy na nekrematiriácký netakymši?
Já jsem teda byl na několika. A teď nedávno jsem se účastnil jedné krematoriácké takymše, když zemřel soused. Před lety jsem byl na krematoriácké takymši, když umřela sousedka. A musím říci, že rozdíl v naději není mezi krematoriem a kostelem, ale mezi životy lidí. Zažil jsem beznaděj v krematoriu a zažil jsem jí i v kostele. Zažil jsem naději a povbuzení v kostele, ale zažil jsem tam i tak beznadějné plkání a takovou zoufalost a nevědomí "toho co bude" že se to krematoriu bez problémů vyrovnalo.
Na jedné opravdové zádušní mši napsal kdysi jeden mladý kluk písničku, která vyjadřovala i moje pocity, dlouho jsem si jí zpíval, než jsem poznal skutečnou naději pro okamžik smrti.
Dlouhá cesta k slunci a potom krátkej pád A ležíš mezi věnci vidíš svíčky plát
Bílých svící zář knot se boří do vosku Oči přivíráš šestero vidíš paprsků
Svíce svítí světlem který nehřeje Jediným tvým teplem je tvá naděje.
Strach čteš lidem z tváří děs a beznaděj I když lásku maří dál jí rozdávej....
Tak mne zajímá zkušenost jiných.
|
]
|
|
|
|