Standův pohled ti přijde absurdní, protože ho napřed zkarikuješ a učiníš absurdním. Ty neargumentuješ s jeho pohledem ale s ve své hlavě zabsurdizovanou podobou.
To si klidně mysli, Slávku.
O tomhle jsme se se Standou bavili docela dlouho.
Kdyby Standa nepsal, že se na semaforu rozhoduje jestli projede na červenou nebo ne a že se v každém okamžiku svého života znovu a znovu rozhoduje mezi hříchem a bohem, že svoboda je pro něj činit to, co je zakázané a nepřesvědčoval mne, že právě o tom je jeho svoboda, nemyslel bych si, že v těchto věcech je jeho svoboda.
Nenapadlo by mne, že někdo může považovat za svobodu něco (pro mne) tak absurdního.
Teda alespoň ne někdo kdo si říká křesťan.
Ve světě samozřejmě chápu, že zastydlí puberťáci považují omylem za svobodu to, že "mohou" jet v obci 120 nebo to, že se "mohou" vyspat s každým, koho potkají a neuvědomují si, že to není svoboda, ale otroctví nebo vzpoura, co je do toho žene. Uvědomí si to až když je jim třeba sedmdesát, nevidí na cestu a to, co je hnalo do hříchu, vyhasne.
Toník | 
