Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Písmo - s (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 19. červenec 2018 @ 08:58:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..." Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle mých ustanovení a má nařízení budete zachovávat a plnit. "...
Tomu já rozumím, že to tak máte.
Takto vytrženě z kontextu tento text dostává jiný smysl, než měl, dokud byl zasazen v souvislostech.
Pak pochopitelně žijete v jakémsi svém vysněném světě, kde Bůh změnil člověka a ten už nemůže jinak, než jenom žít správně.
Cožpak takhle vypadá reálný svět? K čemu potom ještě ony výzvy v písmech Nového zákona o tom, že máme být ostražití, že ďábel obchází a hledá, koho by pohltil? Že máme být plaší, jako holubice a opatrní, jako hadi? Vždyť v tom vašem světě člověk prostě dostane nové srdce (avengera) a zbytek už zařídí Duch svatý - on způsobí, že budete žít už jenom správně! Takže nakonec ty osobně na to, jakým způsobem žiješ, nemáš podle tebe ty sám už vůbec žádný vliv? Dostal jsi "nové srdce" a s ním nelze, než žít správně? Nejsou už žádné vnitřní boje, nejsou už žádné prohry, - ale nejsou ani žádné osobní zásluhy!
Není za co být odměněn, není za co být potrestán - to všechno Duch!
Vždyť všechno, co v životě uděláš dobrého, je přece (takto vytrženě z Ezechiela) zásluhou už výlučně jen Ducha svatého, nikoli už tebe!
Co tak se na ten text podívat podrobněji?
My to máme zase takto: Také my jsme ve křtu dostali nového ducha a nové srdce, srdce poddajné, tvárné, cítící - jaké má mít člověk. Srdce otevřené Božímu slovu i kázání proroků. Srdce schopné žít s Bohem, vnímat jeho blízkost.
Při tom všem tento nový Duch Hospodinův nijak neomezuje naši svobodnou volbu. My sami se také rozhodujeme, jak budeme žít, my sami se také rozhodujeme, zda zhřešit, či zda se držet Pánovy ruky.
Duch v nás nás ale neřídí, jako nějaké loutky, ale jenom nás povzbuzuje ke konání dobra - vyžaduje ke každému našemu skutku také naše svobodné rozhodnutí, náš svobodný souhlas.
Ne jenom snad při nějakém "zasvěcení" Bohu jednou provždy, ale každý den znovu a znovu ve všech situacích denního života.
Když se rozhodneme pro život podle Božího řádu, Duch nám k takovému životu vždy poskytuje nezbytnou sílu a vytrvalost. Bez Božích milostí a darů nelze žádnému člověku žít svatě, nikdo by ani nemohl být spasen. Život křesťana je totiž nad padlou lidskou (Adamovu) přirozenost - podmiňuje aktivní spolupůsobení Boha v lidském životě.
Když se ovšem křesťan navzdory tomu všemu Božímu úsilí vzepře a rozhodne nakonec pro hřích ke smrti ( i tato možnost u člověka s novým srdce a novým duchem je stále aktuální) - Boží Duch pak z jeho srdce odchází - a on žije nadále ve stavu duchovní smrti až do doby, kdy učiní pokání a Bůh mu hříchy službou církve odpustí.
Pak se mu znovu otevírá možnost žít svůj život v plnosti, s Bohem - v plnosti jeho darů. Bez Boha a jeho spolupůsobení nelze žít svatě jako křesťan - přesto Bůh vyžaduje v každém okamžiku svobodnou spolupráci člověka.
Život křesťana je tedy neustálým společným dílem Boha a člověka.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Písmo (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 19. červenec 2018 @ 11:43:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko:Oko, uvědomuješ si, že taková reakce náleží ateistům?! Ty se vyjadřuješ přesně jako ateista, bez jakekoliv duchovních zkušenosti s Kristem! To co MY kristovci žijeme není žádný vysněný svět, kde Bůh změnil člověka! Je to zcela reálný svět, kde Bůh člověka proměňuje k lepšímu, napořád osvobozuje o zlých sklonů. Vždyť tomu se říká OBRÁCENÍ Oko!! Prober se! Ty jako ateista nazýváš vysněným světem to, co v nás činí Kristus!:? Vždyť Kristus právě proto přišel aby hledal a zachránil to co zahynulo! A když ti zde MY co jsme záchranu Kristem zažili a dále zažíváme o tom SVĚDČÍME, tak je to podle tebe vysněný svět!? A to jenom proto, že TY nikdy nazažil, tak budeš tvrdit, že to není pravda u NIKOHO! To je to zlo v tobě. Když ty ses minul Kristem, který tě dodnes neosvobodil ani od tvých zlých sklonů, tak to nepřeješ nikomu! Jenže my ti to Oko přejeme, přejeme ti abys v pravdě Ducha prozřel, abys byl nadobro vysvobozený od tvých zlých sklonů, abys poznal sílu Krista, abys zahodil tu svoji malou sílu, která tě nakonec stejně dovede jenom ke zlu i když nechceš. Přejem ti bys poznal opravdovou svobodu Bohem vysvobozeného dítěte. Ale ty si myslíš, že je to náš vysněný svět. Zajímavé. My ti přejeme dobro, a ty máš pro nás jenom lži a pomluvy! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Písmo (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 20. červenec 2018 @ 06:07:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Takto vytrženě z kontextu tento text dostává jiný smysl, než měl, dokud byl zasazen v souvislostech.
To chápu. To je pak jednoduchá rada: Tak si to ty takto z kontextu nevytrhávej a ty se na kontext podívej, protože když já s tebou diskutuji, tak já vždy kontext uvádím. Stačí si kliknout na kontextový odkaz, pokud tedy ty kontext neznáš.
Nemusíš si pak ty vymýšlet jiné smysly, než jaké mělo to místo písma zasazené v souvislostech.
Pak pochopitelně žijete v jakémsi svém vysněném světě, kde Bůh změnil člověka a ten už nemůže jinak, než jenom žít správně.
Nežijeme ve tvých vysněných světech. Pokud by tě zajímalo, co žijeme, tak se místo snění zeptej.
Cožpak takhle vypadá reálný svět?
Určitě ne. Proč by vypadal reálný svět jako tvoje snění?
K čemu potom ještě ony výzvy v písmech Nového zákona o tom, že máme být ostražití, že ďábel obchází a hledá, koho by pohltil? Že máme být plaší, jako holubice a opatrní, jako hadi?
Dobré otázky. Dobře, že si je k tvému snění pokládáš. Zkusil ses nad nimi zamyslet?
Vždyť v tom vašem světě člověk prostě dostane nové srdce (avengera) a zbytek už zařídí Duch svatý - on způsobí, že budete žít už jenom správně!
Takže nakonec ty osobně na to, jakým způsobem žiješ, nemáš podle tebe ty sám už vůbec žádný vliv?
Jak tě napadla tak nesmyslná otázka, zcela mimo realitu? Proč bych neměl mít vliv na to, jakým způsobem žiji?
Samozřejmě, že mám vliv na to, jakým způsobem žiji.
Dostal jsi "nové srdce" a s ním nelze, než žít správně?
Ne.
Nejsou už žádné vnitřní boje, nejsou už žádné prohry, - ale nejsou ani žádné osobní zásluhy!
Vnitřní boje a osobní zásluhy už nejsou. Ani nejsou potřeba. Tomu jsi snad alespoň trochu porozuměl.
Když se člověk rozloučí s tím jediným nepřítelem, který má moc utrápit duši i tělo člověka v pekle, nejsou pak už vnitřní boje potřeba a není s kým je bojovat.
Není za co být odměněn, není za co být potrestán - to všechno Duch!
Divná úvaha. Jak tě napadl takový nesmysl?
Já třeba za práci dostávám odměnu. Proč by neměla být za práci odměna?
Vždyť všechno, co v životě uděláš dobrého, je přece (takto vytrženě z Ezechiela) zásluhou už výlučně jen Ducha svatého, nikoli už tebe!
A je nějaký důvod, pro který si to ty takto vytrháváš?
Nějak tě baví tvoje fantazírování ve veřejné diskuzi, abys předvedl, co je v tobě?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: P (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 20. červenec 2018 @ 08:40:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, princip Avenger není v třasořitkovi, co se vrhá na granát (tehdy ještě nebyl Avenger), ale v tom, že že třasořitky rázem vyrobili svalovce. To jsou dvě naprosto různé věci. Jistě jsi nezapomněl, že i ze zloducha tam vyrobili podobného svalovce!
Na posunování původního smyslu jsi opravdu mistr!
A tento princip - z třasořitky vyrobit dokonalého svalovce - předvádíš ve svém virtuálním světě jako dílo Ducha svatého s člověkem - člověk dostane nové srdce a nového ducha a rázem je z něho prý dokonalý křesťan, který už nemá žádné vnitřní boje.
Ale opak je pravdou - stát se dokonalým křesťanem i ve svém VZTAHU, představuje úsilí člověka i úsilí Boha na společné věci, spoustu potu a námahy člověka (tělesné i duchovní), spoustu bojů, proher i vítězství. Po celý zbytek pozemského života.
..." Nejsou už žádné vnitřní boje, nejsou už žádné prohry, - ale nejsou ani žádné osobní zásluhy!
Vnitřní boje a osobní zásluhy už nejsou. Ani nejsou potřeba. "...
A co životní prohry?
Ani ty u tebe nejsou? A co je tedy každý hřích, když ne právě osobní prohrou?
Pokud existuje prohra - není ona sama logicky výsledkem boje?
A existuje - li boj, nejsou pak z něho osobní zásluhy za vítězství?
Vidíš, jak to máš v tom tvém virtuálním světě zjednodušené, pomotané, ve zkratkách.
..."Když se člověk rozloučí s tím jediným nepřítelem,
který má moc utrápit duši i tělo člověka v pekle, nejsou pak už vnitřní
boje potřeba a není s kým je bojovat."...
To se ale tragicky pleteš! Když se člověk dneska rozloučí s tímto nepřítelem, on obchází dále jako lev a hledá, jak by uškodil. Zítra, pozítří - stále znovu a znovu mu člověk musí ve vnitřních bojích odolávat. Svoji duchovní zbroj musíme mít neustále oblečenou, neustále jsme nepřítelem ohrožováni, neustále bojujeme. Logicky - nač oblékat zbroj, jestliže nás nečeká žádný boj?
(Ř 13,12-14) Noc pokročila a přiblížil se den. Odložme tedy skutky tmy a
oblečme zbroj světla.
Choďme počestně jako ve dne, ne v hodování a opilství, ne ve
smilstvech a nestydatostech, ne ve svárlivosti a závisti,
ale oblečte se do Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo
podle jeho žádostí.
Apoštol o tom píše: (1 Tim 6,10-14) Neboť kořenem všeho zla je láska k penězům; když po nich
někteří dychtili, zbloudili od víry a sami se naplnili mnoha
bolestmi.
Ty, Boží člověče, však od takových věcí utíkej. Následuj pak
spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, krotkost.
Bojuj ten dobrý boj víry, chop se věčného života, k němuž
jsi také povolán, a vyznal jsi dobré vyznání před mnoha
svědky.
Přikazuji ti před Bohem, který všechno obživuje, a před
Kristem Ježíšem, který dosvědčil před Pontským Pilátem dobré
vyznání,
abys zachovával toto přikázání bez poskvrny a bez úhony až
do příchodu našeho Pána Ježíše Krista,.....
Co myslíš - láska k penězům se snad netýká vnitřních bojů?
(1 Pt 2,11) Milovaní, vyzývám vás jako cizince a přistěhovalce:
zdržujte se tělesných žádostí, jež bojují proti duši.
Ani toto není snad záležitostí vnitřních bojů?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 21. červenec 2018 @ 00:38:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | V tom tě s Cizincem plně chápeme Oko, stejně jako ty jsme v řkc prožívali vnitřní boje a duchovní prádnotu se snažili zaplňovat samospasnými skutky. Uvědom si konečně, že to co TY nyní prožíváš MY dobře známe.
Ty Oko svádíš niterné boje, a proto jsi jako těžce zraněný voják zcela neschopný boje! Oko, dá Bůh abys jednou poznal, že boj s obcházejícím řvoucím lvem neprobíhá v nás, probíhá vně nás. Uvnitř musíš mít Krista, a ne lva který tě v chramu Ducha niterně zraňuje. Celý život jsi nakažený touto duchovní "leprou", kterou považujes za lidsky nevylěčitelnou. Tvoje duchovní postižení jsi přijal jako normu. Svůj niterný boj považuješ za cestu ke spáse. To dobře znám Oko. Žil jsem to stejně jako ty. Když tě Kristus vysvobodí, tak žádné niterné boje už svádět nebudeš, naplní tě Kristův pokoj. Kristovci vedou boj VNĚ sebe, proto mají na sobě pomyslnou zbroj, o které se zmiňuje Pavel. Ta zbroj má zabránit tomu, aby se vnější zlo nedostalo do tvého nitra, kde způsobí to, že člověk pak marně bojuje sám se sebou.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Milka v Sobota, 21. červenec 2018 @ 13:33:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslivče,.. boj s obcházejícím řvoucím lvem neprobíhá v nás, probíhá vně nás.
Proto máme tu zbroj, že?
Oblečte si celou Boží zbroj, abyste se mohli postavit proti ďáblovým úkladům. Vždyť náš boj není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti mocnostem, proti světovládcům temnoty tohoto věku, proti duchovním silám zla v nebesích. Tady je to přece nejlépe vidět: Nade všechno si pak vezměte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé šípy toho zlého.
A tady je zase o vytrvalosti, svatosti..: a v každý čas se každou modlitbou a prosbou modlete v Duchu, a právě proto bděte ve vší vytrvalosti a prošení za všechny svaté.
Ta zbroj má zabránit tomu, aby se vnější zlo nedostalo do tvého nitra.
Přesně tak:)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 22. červenec 2018 @ 07:09:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Ta zbroj má zabránit tomu, aby se vnější zlo nedostalo do tvého nitra."...
Milko. Církev za ta staletí, co už existuje, rozpoznává podle původu tři druhy pokušení:
1.) pokušení těla; 2.) pokušení světa; 3.) pokušení ďábla.
Všichni lidé jsme si v tomto podobní, takže si to můžeme ukázat na trojím pokušení Krista.
(Mt 4,1-10) Tehdy byl Ježíš veden Duchem na poušť, aby byl pokoušen od
ďábla.
A poté, co se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí,
vyhladověl.
Tu k němu přistoupil Pokušitel a řekl: "Jsi-li Boží Syn,
řekni, ať se z tohoto kamení stanou chleby."
Ale on odpověděl: "Je napsáno: 'Nejen chlebem bude člověk živ,
ale každým slovem, které vychází z Božích úst.'"
Pak ho ďábel vzal do svatého města, postavil ho na vrcholek
chrámu
a řekl mu: "Jsi-li Boží Syn, vrhni se dolů! Vždyť je napsáno:
'Svým andělům přikáže o tobě a ponesou tě na rukou, abys snad
nenarazil nohou na kámen.'"
Ježíš mu řekl: "Opět je napsáno: 'Nebudeš pokoušet Pána,
svého Boha.'"
Ďábel ho zase vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna
království světa a jejich slávu
a řekl mu: "Toto všechno ti dám, když padneš na zem a
pokloníš se mi."
Tehdy mu Ježíš řekl: "Odejdi, satane! Vždyť je napsáno:
'Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému budeš
sloužit.'"
Při každém druhu pokušení, nezávisle od koho či čeho pokušení pochází, se člověk vždycky nutně rozhoduje - buď se nechá oklamat a svolí ke hříchu, nebo pokušení odmítne, jak to učinil Kristus.
Při každém druhu pokušení člověk tedy logicky nutně svádí vnitřní boj s tímto pokušením. To je skutečnost, realita tohoto světa.
I Kristus sváděl ve všech těchto třech případech vnitřní boj:
1.) proti přirozené touze se najíst. 2.) proti přirozené touze po uznání své osoby od ostatních lidí; 3.) proti úkladům satna
Nejnebezpečnější pro člověka je pokušení od satana.
Bývá nejrafinovanější, sám člověk vlastními silami je proti němu slabý a potřebuje Boží pomoc a ochranu od Boha - a proto apoštol právě jen o něm hovoří.
Pokušení proti tělu se dá docela vycvičit cíleným umrtvováním choutek těla (toto dokážou i pohané - např. jogíni, nebo řečtí stoikové),
i pokušení světa (pýchu, touhu po uznání od ostatních může člověk správným způsobem života držet na uzdě).
Proti satanu však existuje jen jedna možnost - pevně se držet Boží ruky a nepustit.
Satan je silnější, než sám člověk. Člověk ve spolupráci s Bohem, pod Boží ochranou, přemáhá satana.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Milka v Neděle, 22. červenec 2018 @ 11:43:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | oko Ještě v psychologii jsem se naučila pochopit, že nejzranitelnější je člověk tam,kde si myslí, že je jeho vlastní síla, v čem je on silný.
Nežiju podle příruček typu:jak vést správné manželství....1) 2)...3)...atd.. Vyhodnocuju každou situaci a reakci zvlášť, vždy ve spolehnutí na radu a pomoc Ducha (rádce, učitele, pomocníka) Podobně neřeším ani pokušení (myslím podle příruček..) Tím nechci říct, že nikdy žádné se neobjeví. Ale tam, kde je křesťan slabý, tam nastupuje jiná síla. Ne ta jeho, lidská. Ty sám to píšeš:
sám člověk vlastními silami je proti němu slabý a potřebuje Boží pomoc a ochranu od Boha
Pokušení proti tělu se dá docela vycvičit cíleným umrtvováním choutek těla (toto dokážou i pohané - např. jogíni, nebo řečtí stoikové),
Nějakou dobu jsem jogu praktikovala, takže- ano, to je pravda. Vždyť cílem bylo sebezdokonalení, takže se na něm hodně maká...V mnoha oblastech...
Proti satanu však existuje jen jedna možnost - pevně se držet Boží ruky a nepustit.
Lidská ruka je slabá, ta síla je v ruce, co člověka drží. Určitě znáš to podobenství o keři - my jsme naroubované větve, součástí keře, život do nás plyne, síla přichází z kořene a kmene..
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 22. červenec 2018 @ 13:28:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když se člověk sám Boha nepustí - Bůh ho přece nepustí!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 22. červenec 2018 @ 22:11:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je velmi nelogické tvrzení Oko! Když se člověk sám Boha nepustí - Bůh ho přece nepustí!
Bůh tě pustí když se ho pustíš ty?? Pak by síla kterou tě Bůh drží byla stejná jako ta tvoje slabá síla kterou se ho držíš ty. Nač by tě měl pak Bůh držet, stačilo by aby ses držel ty Jeho.
Oko, ten tvůj bůh je natolik silný, nakolik jsi silný ty!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 21. červenec 2018 @ 07:34:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku, princip Avenger není v třasořitkovi, co se vrhá na granát (tehdy ještě nebyl Avenger), ale v tom, že že třasořitky rázem vyrobili svalovce. To jsou dvě naprosto různé věci. Jistě jsi nezapomněl, že i ze zloducha tam vyrobili podobného svalovce!
To jsi pojmenoval moc hezky a ukázal výstižně.
Pro tebe není princip Avengers v tom třasořitkovi. Protože ty koukáš na svaly, na sílu člověka, je pro tebe princip v těch svalech. A koukáš na to, kdo má svaly a sílu.
Pro mne není princip Avengers v těch svalech. Protože já koukám na srdce, na charakter člověka, je pro mne princip příběhu v tom srdci člověka. A koukám na to, kdo má dobré srdce.
Na posunování původního smyslu jsi opravdu mistr!
V čem jsem já posunul původní smysl? Co sis zase vymyslel ve tvém virtuálním světě?
A tento princip - z třasořitky vyrobit dokonalého svalovce - předvádíš ve svém virtuálním světě jako dílo Ducha svatého s člověkem - člověk dostane nové srdce a nového ducha a rázem je z něho prý dokonalý křesťan, který už nemá žádné vnitřní boje.
To nevím, co vše předvádím ve tvém virtuálním světě, co si vymýšlíš z vašich podivných představ jak píšeš o něčem, co neznáš, osobně jsi nezakusil, nerozumíš tomu a ani se o to nezajímáš, tak si vymýšlíš různé fantazie.
Já ve svém reálném světě nekoukám na svaly člověka - moc jsem jich taky nepobral, nebylo by taky moc na co koukat. Ani jsem tu o svalech nepsal nic v tom smysly, co předvádíš ty ze svého virtuálního světa.
Ale opak je pravdou - stát se dokonalým křesťanem i ve svém VZTAHU, představuje úsilí člověka i úsilí Boha na společné věci, spoustu potu a námahy člověka (tělesné i duchovní), spoustu bojů, proher i vítězství. Po celý zbytek pozemského života.
A už ses takto stal dokonalým křesťanem?
Co kdyby tvůj život skončil zrovna teď? Už sis vybudoval dost svalů, dost dokonalosti? Bude ta dokonalost, co si buduješ, stačit?
I kdybys nezemřel dnes. Máš za sebou nějakých 80% života, zbývá ti tak 20%. Jsi už dokonalý křesťan podle tvých měřítek alespoň na 80%?
A co životní prohry? Ani ty u tebe nejsou?
Na životní prohry není potřeba vnitřní nepřítel, se kterým se bojují vnitřní boje. I bez vnitřního nepřítele je v životě dost bojů.
Včera jsem zažil jednu životní prohru v boji, který jsme vedli deset let. Já tedy moc ne, jen trochu. A s vnitřním nepřítelem to nesouviselo nijak.
A co je tedy každý hřích, když ne právě osobní prohrou?
Bez Boha jistě.
Pokud existuje prohra - není ona sama logicky výsledkem boje?
Zas ta tvoje "logika".
Ne nutně. Prohra může být klidně výsledkem kapitulace. Na prohru vůbec boj není potřeba.
A existuje - li boj, nejsou pak z něho osobní zásluhy za vítězství?
A ty už jsi vyhrál?
Máš ty "osobní zásluhy" za tvé vítězství?
Vidíš, jak to máš v tom tvém virtuálním světě zjednodušené, pomotané, ve zkratkách.
To já ale nemůžu vědět, co všechno si ty vymýšlíš v tom tvém virtuálním světě. Ale chápu, že je to tam v tom tvém virtuálním světě pomotané - ze střípků, které z toho virtuálního světa píšeš, je to evidentní.
Kdyby tě místo vymýšlení tvého virtuálního světa zajímalo něco z naší reality, tak se zeptej.
To se ale tragicky pleteš!
V čem, prosímtě?
Když se člověk dneska rozloučí s tímto nepřítelem, on obchází dále jako lev a hledá, jak by uškodil.
Proč by ten vnitřní nepřítel obcházel jako lev? Proč by dělal takový nesmysl?
A jak by to asi udělal? Už jsi někdy viděl, aby pohřbené mrtvoly vstaly z hrobu a obcházely a škodily? Možná tak v tom tvém virtuálním televizním světě.
Zítra, pozítří - stále znovu a znovu mu člověk musí ve vnitřních bojích odolávat. Svoji duchovní zbroj musíme mít neustále oblečenou, neustále jsme nepřítelem ohrožováni, neustále bojujeme.
Tak to máte blbé.
A je vám to k něčemu užitečné, tento váš způsob života? Je to k něčemu dobré? Je to užitečné vám nebo vašim bližním?
Logicky - nač oblékat zbroj, jestliže nás nečeká žádný boj?
Dobrá otázka. Je dobře, že si takové otázky do tvého virtuálního světa pokládáš. Mohlo by ti dojít, jak je ten svět nesmyslný.
Zkus si taky položit otázku na tvoje nápady a tvůj svět: Nač oblékat zbroj pro vnitřní boje? Snad proti vnitřnímu nepříteli?
Co myslíš - láska k penězům se snad netýká vnitřních bojů?
Psal jsi tu o tom, o této tvé situaci. Ano, to je vnitřní boj. A pokud máš v sobě vevnitř lásku k penězům, jistě ti v tom boji není co závidět.
Napadlo tě někdy, zda má smysl bojovat proti lásce k penězům?
Ani toto není snad záležitostí vnitřních bojů?
Tělesné a duševní věci jsou velmi povrchní a rozhodně bych je nenazval "vnitřní".
K místům písma: Když už je cituješ, všiml sis, že v nich není žádná "svoboda hřešit", "souhlas se zlem", "schvalování hříchu" či "vybírání dobra a zla", ale jsou naopak naprosto jasná vzhledem ke zlu a hříchu?
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 21. červenec 2018 @ 11:26:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Nikdy nebude stačit - to ani není její účel. Milosti Boží je ke spáse nevyhnutelně potřeba (Jedno z pěti přikázání katolické církve - pokud jsi zapomněl).
Ta dokonalost křesťana, o kterou by měl úplně každý křesťan usilovat, je o kvalitě pozemského života, o naplnění Božího plánu se světem, ve kterém máme každý osobně svou úlohu. Hodně nezastupitelnou úlohu, jedinečnou. A její splnění vyžaduje od nás křesťanskou dokonalost, živý vztah naší spolupráce s Bohem v každém okamžiku našeho života, který právě přichází ve všech jeho situacích a variacích.
Je to, jako když hraje orchestr a každý máme svůj nástroj a své noty. Nakolik jsi pilně cvičil, trénoval, natolik nyní orchestru ve výsledku kazíš výkon svými falešnými tóny, nebo naopak podpoříš, umocníš umělecký zážitek z hudby.
K tomu je třeba dokonalost, vypilovaná, vycvičená dokonalost muzikanta.
Proto i ten největší virtuos neustále na sobě tvrdě pracuje, cvičí a cvičí....
A ty se ptáš: Už jsi dokonalý, už jsi se vycvičil dost?
Chápeš absurditu takové otázky?
Nikdy se nevycvičíš dost!
Osobní zásluhy jsou pak u takového muzikanta v tom, že díky své píli nehraje vůbec falešně, ale obdarovává široké publikum krásou a štěstím dokonalé hudby, čímž činí jejich srdce vnímavější lásce i Božímu hlasu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 22. červenec 2018 @ 08:58:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Výborné přirovnání s tím muzikantem Oko!
Je zcela jasné, že se tímto přirovnáním poukazuješ sám na sebe a tvůj vydřený vztah k někomu kdo tě dodnes nezbavil ani tvých zlých sklonů a jistotu spásy ti nedal!
A tvoje muzikantské přirovnání trochu rozvedu. Muzikanti co musí dřít aby nehráli falešně jsou jako cvičené opice. Muzikant hrající falešně si v orchestru ani nezahraje! Kdo hraje falešně ten neumí hrát! Učit se hrát v orchestru, ne- falešně je nemyslitelné.
Oko, zapamatuj si. Dobře hrající, rozumíš? Dobře hrající a talentovaný muzikant se s orchestrem sehrává. Vzájemné sehrání, splynutí hudby, splynutí všech muzikántů jakoby hrál jeden je tím co tvoří orchestr, označovaný též jako těleso.
Mno, a pro tvoji falešnou hru tě Oko do orchestru dodnes nevzali.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Milka v Neděle, 22. červenec 2018 @ 11:52:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | oko
Tohle je pravda: spása bez milosti není možná..
Když jsi u toho orchestru...:):) Představa, že by se ze mě mohl stát dobrý hudebník,co ostatním hru nekazí, je legrační:):) I kdybych se ucvičila... Nemám na to. Ale ti z orchestru potřebují občas odpočinout, někoho, kdo jim zatleská:)) připraví třeba občerstvení apod...
Člověk se opravdu nikdy nevycvičí dost. A proto přišla milost. Odpočinula jsem od zbytečného úsilí, které nikam nevede a jednám tam, kde můžu prospět. Nečekám za to odměnu, samo to jednání je odměnou:) Nehodlám při tom odpočinku zahálet. To by mě ani nebavilo.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 22. červenec 2018 @ 13:26:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." Představa, že by se ze mě mohl stát dobrý hudebník,co ostatním hru nekazí, je legrační:):) I kdybych se ucvičila... Nemám na to. "...
Tady přece nešlo o profesi muzikanta - příklad byl ilustrační - pro jakékoli povolání obecně. Každý máme v Božím plánu svoji specifickou roli právě pro svoji osobu.
Stejně tak, jako ten muzikant, se může ve své profesi zdokonalovat kuchařka, matka od rodiny, manželka. Jde o to, že úsilím si spásu sice nevysloužíme, ale spolupracujeme s Bohem na tom, aby jsme byli ve stavu, aby nás mohl jednou spasit navěky.
Spása je sice z milosti - ale naše úsilí činí už tento náš svět lepším místem pro život a připravuje nás pro věčnost.:
(2 Kor 5,9) Proto také, ať už zůstáváme doma nebo se vzdalujeme,
usilujeme o to, abychom mu byli
příjemní.
(Žd 12,14) Usilujte o pokoj se všemi lidmi a o svatost, bez níž nikdo
nespatří Pána.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 22. červenec 2018 @ 20:54:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tvůj příklad není ilustrativní, je hloupý a egoistický. Máš neustalou potřebu poukazovat na tvoji sebespasnou příkladnou záslužnost.
Pro tvoji spolupráci, tě JEDNOU může Bůh spasit?? Tak to je od tebe Oko nejenom hloupé, ale i opovážlivé!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Milka v Neděle, 22. červenec 2018 @ 20:57:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | oko
Spása je z milosti. ( Tečka)
Naše úsilí má směřovat k tomu, aby více lidí mohlo poznat Krista a evangelium. S tím souvisí i to, že máme být svatí, jako je i náš Otec svatý. Není to příprava na věčnost, ale smysl má už tady, na zemi. - souvisí s tou svatostí a šířením evangelia.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 23. červenec 2018 @ 08:09:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
..."Není to příprava na věčnost"...
????????????????????????????
Náš pozemský život je přípravou na věčný život v nebi. Je - li tomu u někoho jinak, je cosi špatně. Nebe je cílem i smyslem našeho pozemského bytí.
(Fp 3,8-.15) A opravdu také pokládám všechno za ztrátu
pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něho jsem
se všeho zřekl a pokládám to za odpad, abych získal Krista a
byl nalezen v něm, nemaje svou spravedlnost, která je ze Zákona, ale
tu, která je z víry v Krista, tu spravedlnost, která je z Boha na
základě víry, a abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpeních. Připodobňuji se jeho smrti, zda bych nějak nedospěl ke vzkříšení z mrtvých. Ne že bych již toho dosáhl, anebo byl už dokonalý; usilovně však běžím, abych se opravdu zmocnil toho, k čemu se i mne zmocnil Kristus Ježíš. Bratři,
já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno však činím:
zapomínaje na to, co je za mnou, a natahuje se po tom, co je přede mnou,
běžím k cíli pro cenu Božího povolání vzhůru v Kristu Ježíši. Všichni tedy, kteří jsme dokonalí, takto smýšlejme ....
(1 Kor 9,24-27)
Nevíte, že ti, kteří běží v závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali. Každý, kdo závodí, je ve všem zdrženlivý; oni proto, aby dostali pomíjivý věnec, my však nepomíjivý. Já tedy běžím ne jako bez cíle; zápasím pěstmi, ne jako bych tloukl do vzduchu, ale zasazuji dobře mířené rány svému tělu a podrobuji je, abych se snad -- jiným hlásaje -- sám nestal tím, kdo se neosvědčil ... |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 23. červenec 2018 @ 16:46:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Triviálně pro tebe Oko.
Závod a cena = záslužná nebeská odměna. Odměna není spása! Spása je zdarma a je to boží milost!
Každý(již spasený) nebešťan obdrží ODMĚNU za své ZÁSLUHY! Nebeská odměna je pouze a jenom pro spasené. Napřed SPÁSA, až pak teprve ODMĚNA. A ODMĚNA není u všech stejná.
- Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy –
- dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu.
- Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.
Spása není ODMĚNA, spása není za ODMĚNU! Kdyby spása byla za ODMĚNU dala by se skutkem získat!
Verše které cituješ mluví o ODMĚNĚ, ne o SPÁSE!
Spása je zdarma. Nebeská odměna je za zásluhy pro spasené.
On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Milka v Pondělí, 23. červenec 2018 @ 19:32:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | oko
Nechápu, jak si představuješ přípravu na nebe. Konkrétně pro to něco děláš? Představuješ si, jaké to tam je? Nebo ...co jako?
Pak ti ujasním můj pohled,proč o něčem takovém ani nepřemýšlím, ale nejdřív bych ráda pochopila tebe.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. červenec 2018 @ 09:52:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nebe je tam, kde je přítomen Bůh ve své plnosti.
Člověk svým životem , svými skutky, které jsou naplněním Božího plánu se světem, zraje ve víře k dokonalosti - podobně jako Abrahám:
(Jk 2,20-24) Chceš však poznat, ó marný člověče, že víra bez skutků je
mrtvá?
Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků,
když přinesl na oltář svého syna Izáka?
Vidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že díky těm
skutkům došla víra k dokonalosti?
Tak se naplnilo Písmo, které říká: "Abraham uvěřil Bohu a
bylo mu to počteno za spravedlnost" a byl nazván Božím
přítelem.
Vidíte tedy, že člověk je ospravedlňován ze skutků a ne jen
z víry.
Bůh každého z nás poslal na tento svět s určitým svým záměrem - každý tu máme své poslání v uskutečňování Božího plánu se světem. Máme tudíž poznávat a naplňovat Boží vůli - v každé konkrétní nastalé životní situaci se zachovat jako křesťan - v režii života podle Božích záměrů.
Poznávat Boží vůli jde ale nejlépe jenom s čistým srdcem - proto je třeba se i všedních hříchů pravidelně zbavovat pokáním - nejlépe hned, kdy si hřích uvědomím.
Těch výzev, jak se připravovat pro nebe, proměňovat podle vzoru Krista a svatých, je v Písmu bezpočet:
(Kol 3,1) Jestliže jste tedy s Kristem vstali, usilujte o to, co je nahoře, kde Kristus sedí na Boží pravici.
(2 Tim 2,15) Horlivě usiluj, aby ses před Boha postavil jako člověk osvědčený, pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje slovo pravdy.
(Žd 12,14)
Usilujte o pokoj se všemi a o posvěcení, bez něhož nikdo neuvidí Pána.
(ǰ 22,11) ... a kdo je svatý, ať se ještě posvětí.“ |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Milka v Úterý, 24. červenec 2018 @ 21:48:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | oko O Abrahamovi jsi napsal, že zrál ve víře k dokonalosti. Ale v tom, co jsi citoval,je psáno, že to co zrálo, byla jeho víra. Projevil ji skutky, byla živá.
S tou Abrahamovou dokonalostí to je teda trochu jinak.
Když už cituješ z dopisu Koloským, stačí jen o kousek dál číst:
váš život je s Kristem ukryt v Bohu. Umrtvěte tedy své pozemské údy - smilstvo, nečistotu, vášeň, zlou žádostivost i lakotu (což je modlářství), neboť kvůli těmto věcem přichází Boží hněv na syny neposlušnosti. V těch jste kdysi chodili i vy, když jste v nich žili, ale nyní to všechno ze svých úst odložte: zuřivost, hněv, zlobu, urážky i nestoudné řeči. ( skutky těla, hříchy, se umrtvují duchem).. Oblečte se tedy, jako Boží vyvolení, svatí a milovaní, soucitným milosrdenstvím, laskavostí, pokorou, krotkostí, trpělivostí. (dobře to souvisí s obnovou mysli, o kterém se píše v dopise Řím,12.kap)
To další, co cituješ, je o hlavně o vytrvalosti.
A teď k tomu nebi... Nevím přesně, jaké je a kde je. Třeba Pavel se zmiňuje o nějakém třetím nebi.
Tento svět leží v moci zlého. Křesťané tady nejsou doma, nejsou jeho částí, protože: - Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.
- 10Kdysi jste ‚vůbec nebyli lid‘, nyní však jste lid Boží; pro vás ‚nebylo slitování‘, ale nyní jste došli slitování.
- 11Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši,
- 12a žijte vzorně mezi pohany;
Je tam -jste Boží lid, jste národ svatý ,jste ...atd. Ne, že máme makat, abychom se tím stali. Ale je to tady - výzva k vytrvalosti, k životu ve víře, ve spravedlnosti ...to jo..
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 25. červenec 2018 @ 13:32:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." O Abrahamovi jsi napsal, že zrál ve víře k dokonalosti.
Ale v tom, co jsi citoval,je psáno, že to co zrálo, byla jeho víra. "...
V čem spatřuješ ten rozdíl úplně konkrétně? Podle mě je to jedno a to samé. Víra není jen nějaký souhrn pravd o Bohu, víra je způsob prožívání života konkrétního člověka s Bohem a bližními. Když víra roste, osobnost člověka v jeho vztazích se úměrně tomu buduje, roste.
Např. Tím, že se naučím rozdávat potřebným, vychovávám těmito skutky i sám sebe ke správnému vztahu k majetku, k nezávislosti, ke svobodě.
Co myslíš, umrtvování vyžaduje úsilí, námahu, cvičení (a jsou zde selhání, pády, prohry) - nebo to jde v "pravdyduchaismu" lehce a bez námahy jaksi "samo"?
..." Je tam -jste Boží lid, jste národ svatý ,jste ...atd. Ne, že máme makat, abychom se tím stali.
"...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 25. červenec 2018 @ 14:38:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko:Např. Tím, že se naučím rozdávat potřebným, vychovávám těmito skutky i sám sebe ke správnému vztahu k majetku, k nezávislosti, ke svobodě.
Myslivec:
Tak tomu se žádným cvikem nenaučíš. Správná pomoc je možná jenom ve vůli boží, a v božím daru služby.
Oko, připomínáš mi Ivana v Mrazíkovi.
Ivan Medvěd: Tak půjdu dělat dobré skutky a tím se na člověka obrátím.
Dědeček Hříbeček: Ivane, Ivane, nic jsi nepochopil..
Pochop Oko, že naučit se rozdávat potřebným nemůžeš. Je to jako vytrhnout si na dlani chlup. To prostě buď v sobě máš, anebo nemáš. Naučené rozdávání se je pouze ve vůli lidské, a většinou se zcela míjí zamyšleným účinkem. Něco jako když dáš bezdomovci peníze, tak si za ně koupí chlast a cigarety. Když mu dáš jídlo, tak tímto darem i dárcem pohrdne. Když mu nabídneš svůj příbytek, tak jako bys do domu pozval exekutora. Když mu něco daruješ, tak to "zkapalní".
A přesto lze bezdomovci pomoci. Jenže abys věděl jak, tak to musíš poznat v pravdě Ducha svatého, a až teprve pak se můžeš začít rozdávat, což je tak snadné, že se tomu učit vůbec nemusíš. Všechno co daruješ v boží vůli, ti Bůh oplatí mnohonásobně. Konat boží vůli je jedna z nejlehčích záležitostí na světě. V katolicismu ovšem jedna z nejtěžších. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 25. červenec 2018 @ 17:04:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Používání "potřebných" pro své sobecké účely byla jedna z nejhorších forem parazitace, kterou jsem v náboženství zažil a jeden z podstatných rozdílů proti životu s Bohem. Je to hodně podobné jako v politice, kde si parazitováním na chudých vybudovaly business celé velké politické skupiny.¨
Používat chudé, slabé, nemocné pro sebe a svoje účely tak podstatným způsobem zkresluje "pomoc", že se často ta "pomoc" stává nejen nepotřebnou, ale může i velmi uškodit - aktuálních příkladů pachatelů "dobra" a jimi spáchaného "dobra" je celkem dost a už se přidělují i dotace na škody způsobené dotacemi.
Je velká úleva dělat věci nezištně, "jen tak", bez násilí, nátlaku a sobeckých pohnutek.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Milka v Středa, 25. červenec 2018 @ 21:23:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | okoO Abrahamovi jsi napsal, že zrál ve víře k dokonalosti.
Ale v tom, co jsi citoval,je psáno, že to co zrálo, byla jeho víra. "...
V čem spatřuješ ten rozdíl úplně konkrétně? Podle mě je to jedno a to samé. Víra není jen nějaký souhrn pravd o Bohu, víra je způsob prožívání života konkrétního člověka s Bohem a bližními. Když víra roste, osobnost člověka v jeho vztazích se úměrně tomu buduje, roste.
Nechci tady nějak pomlouvat Abrahama, ale dokonalý nebyl. Víru měl velkou, .".Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost." Ale co takhle - v lásce? Byla dokonalá, když ze strachu o svůj život lhal a dovolil,aby Egypťani vzali jeho ženu?
Co myslíš, umrtvování vyžaduje úsilí, námahu, cvičení (a jsou zde selhání, pády, prohry) - nebo to jde v "pravdyduchaismu" lehce a bez námahy jaksi "samo"?
Sám cituješ o těch roubech a keři z Janova ev. Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně. 5 Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.
Takže asi tak,.. Ovoce určitě znáš, je to : - Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,
- 23tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.
- 24Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony.
- 25Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit.
Přemýšlím, jak ti to vysvětlit... Je to o životě ve vztahu s Bohem, ......spolehnutí, ...v modlitbách,.... poznávání Boha z písma i osobní, řešení každé situace hledat u něj,...... jistota, že jsme stále s ním, to spojení se nepřerušuje. On je milující Otec, nikdy své dítě neopustí,.... proměňuje nás, učí, vysvětluje, vede...působí růst.... Když máš tak rád to úsilí, ...asi ano, něco to dítě musí vyvinout,ale je v důvěře a spolehnutí, že jde do toho, k čemu ho Otec přivedl. A jak to tak žije, zkušenosti rostou, tedy i víra, láska - vztah je prověřenější (ze strany člověka - už s Otcem něco zažil, tak ví)
Např. Tím, že se naučím rozdávat potřebným, vychovávám těmito skutky i sám sebe ke správnému vztahu k majetku, k nezávislosti, ke svobodě. Tohle by bylo na delší rozbor.. Takže zatím ne....
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 26. červenec 2018 @ 08:23:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." Je to o životě ve vztahu s Bohem,
......spolehnutí, ...v modlitbách,.... poznávání Boha z písma i osobní,
řešení každé situace hledat u něj,...... jistota, že jsme stále s ním,
to spojení se nepřerušuje. On je milující Otec, nikdy své dítě
neopustí,.... proměňuje nás, učí, vysvětluje, vede...působí růst.... Když
máš tak rád to úsilí, ...asi ano, něco to dítě musí vyvinout,ale je v
důvěře a spolehnutí, že jde do toho, k čemu ho Otec přivedl. A jak to
tak žije, zkušenosti rostou, tedy i víra, láska - vztah je prověřenější
(ze strany člověka - už s Otcem něco zažil, tak ví)
"...
Naprosto souhlasím.
Proto jsem říkal, že když roste víra, roste takovým životem ve víře i osobnost člověka.
Abrahám toho, čeho byl schopen později (dát Hospodinu jediného syna ze Sáry), by ještě nebyl schopen na začátku, když vyšel z města Ur.
Já většinou nemám rád úsilí - musím se někdy přemáhat vyvinout úsilí. S tou výjimkou, když se na něco těším, co mám rád, co dělám rád. Tam si úsilí naopak docela užívám, stává se "kořením" ...
|
]
|
|
