Vždycky mě iritovalo ignorantství a lidská tupost.
Jinak to už nazvat nelze!
Když si totiž pleteš Janův křest pokání se křtem, který ustanovil Kristus až po svém zmrtvýchvstání - křest nového narození Božích dětí z vody křtu a z Ducha svatého (J 3,5).
..." Bylo by nesmyslem čekat, že děti dojdou do věku, kdy samy zhřeší, aby následně mohly učinit pokání a dát se pokřtít... To jsou naprosto nemocné představy - bohužel právě toto je životní praxe tvých dětí ... A tvojí vinou! Stando, ty hříšníku jeden, že se nestydíš takto lhát a pomlouvat lidi v diskuzi a dokonce i jejich děti. "...
A v čem jsem tak asi měl lhát? Není snad pravdou, že tvoje děti byly pokřtěny až ve věku v rozmezí někdy mezi šesti(?) - 16 let jejich věku? Není snad pravdou, že dosud nepokřtěný člověk není údem Kristovy církve, není učedníkem Kristovým? Není snad pravdou, že v tomto věku už každý člověk běžně i hřeší? Nejsme přece andělé v nebi! Není snad pravdou, že až ve křtu je člověk spolu s Kristem ponořen do jeho smrti a spolu s Kristem umírá hříchu - a spolu s Kristem je vzkříšen mocí Boha do stavu dítěte Božího - do nové existence života s Bohem?
Nečinily tedy tvoje děti před svým křtem pokání ze svých hříchů a já v tomto o nich snad lžu?
Tak jak je to?
Jaké zaslíbení konkrétně? Co je jeho skutečným obsahem?
Snad zaslíbení "dát se pokřtít?"
Nebo zaslíbení věčného života, získaného darem ve křtu?
Zkus si tipnout!
I to jsem tu už vysvětloval.
Jsou svaté - poněvadž jsou součástí přirozeného společenství "těla" rodiny, ve které je někdo křesťanem - dítětem Božím (tedy pokřtěným - učedníkem Krista).
Touto skutečností jsou tedy posvěcovány všechny údy rodiny (a zpúsobem života připravovány k přijetí křesťanství). Nejsou tedy takto "svaté" jenom snad děti křesťana, ale je stejně tak "svatý" i jeho manžel - pohan. "Svatý" pohan!
Není to však ještě vnitřní svatost, kterou člověk získává jako dar ve křtu - není to odpuštění hříchů, není to ještě přijetí do církve jako její plnoprávný nový úd! Žádný nepokřtěný ve smyslu Mt 28,19 není ještě Kristovým učedníkem!
Svatost "těla společenství" plynoucí z příslušnosti ke svatému společenství je úplně cosi jiného, než svatost osobní.
Dalo by se to trochu přirovnat k židovi, který ani do své dospělosti ještě nebyl obřezán. Je sice příslušníkem vyvoleného národa, ale jako osoba není zasvěcen Hospodinu obřízkou, jak by měl být.
| 
