 |
Právě je 566 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
rosmano
oko
gregorios777
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116771137
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Viditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 08:34:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Oko, konečně dobré a zajímavé otázky místo stále dokola cpané ideologie. Díky.
Chvíli jsem přemýšlel nad tím, co myslíš tím "V jakémsi hnutí mysli jsi v náboženském entuziasmu" protože jsem nechápal, o čem píšeš ale po přečtení tvého článku Krása vytváří jednotu mi to došlo. Tak takhle ne, oko - nebyl jsem znovuzrozen z nějakého pomíjivého hnutí mysli na nějaké charizmaticko-protestantsko-fanatické akci, tak jako si to asi můžeš představovat, že "krása může spasit svět".
Já jsem oko technik, realista, skeptik. Než si něco "připustím k tělu" tak to fakt pořádně prozkoumám. Čekat ode mne že něco provedu v nějakém hnutí mysli či pocitů by bylo opravdu dost naivní.
Teď o otázkám:
Co je na tom těžké pochopit? Ta nejednoznačnost! ..
Spasení není nejednoznačné. Už jsem ti psal, že znovuzrození, věčný život a s ním záchranu od hříchu, soudu a smrti máme díky té věčné smlouvě s Bohem v Kristu Ježíši. Ta smlouva je hodně podobná manželství: Je to krevní smlouva, smlouva, kde člověk vydává svůj život a přijímá jiný život, život Ježíše, je to smlouva, která je nezrušitelná.
Když dva lidé uzavírají manželství, není to nijak "nejednoznačné". Sejdou se spolu a řeknou: Já XXX odevzdávám se tobě YYY a přijímám tě za manžela. A jsou manželé. Nejednoznačné je to jen pro toho, kdo nechápe co je smlouva a co je manželství a proto si v klidu žije na hromádce "v lásce a ve svobodě".
Smlouva s Bohem je stejná, neliší se způsobem uzavření či nejednoznačností od jiných smluv.
Jak ses narodil z Boha?
Narození z Boha začíná tím, že počne věčný život. Ten začíná tak, že Bůh obživí svoje slovo Duchem člověku uvnitř tak, že člověku dojde, že to slovo nejsou jen nějaké "obecné doktorské pindy" a příběhy o spasení, ale velmi, velmi konkrétní a praktická záležitost pro dotyčného člověka. Jinak řečeno: Že věčná spása a vykoupení v Kristu Ježíši je totéž, co spasení dotyčného člověka.
Mně Bůh tenkrát obživil slovo z Izaijáše, 53.
Opovržený a opuštěný lidmi,
muž utrpení a znalý bolestí,
jako ten, před kterým tvář si zakrývají,
opovržený – proč bychom si ho všímali?
Bolesti, jež nesl, však byly naše,
naše utrpení vzal na sebe!
My jsme se ale domnívali,
že je od Boha trestán, bit a pokořen.
On však byl proboden naším proviněním,
našimi vinami trýzněn byl;
pro naše blaho snášel potrestání –
byli jsme uzdraveni jeho ranami!
My všichni jsme jako ovce zabloudili,
každý se na svou cestu obrátil,
Hospodin ale uvalil na něj
provinění nás všech.
Fungovalo to tak, že jsem vnímal, že to "my všichni" a "našimi" nejsme jen "my všichni" a "naše", ale že jsem to taky já a je to moje. To se mne dotklo a začal jsem věřit evangeliu: Tá zprávě o Ježíši, že za mne zemřel, abych nemusel zemřít já. V mém nitru vznikla víra, že ta zpráva o Ježíši je pravdivá a že se týká mne. To bylo něco o velké poznání víc, než když jsem měl předtím jen naději, že Ježíš žije a že se někdy daleko, daleko v budoucnu po smrti možná něco stane.
To je počátek věčného života, víra Slovu.
No a pak bylo to spasení. Od křesťanů jsem věděl, že spasení se děje ústy vyznáním Ježíše jako Pána života, kdy člověk přijme oběť Ježíše a vydá mu svůj život, kdy přejde ze smrti do života, z království temnoty (v mém případě ze slzavého údolí) do království Syna Božího.
Protože jsem realista a hodně velký skeptik, tak jsem tomu nevěřil: Nevěřil jsem, že nějaké nejednoznačné vyznání ústy může něco změnit v mém životě. Navíc vyznání, které jsem asi víckrát v životě udělal. Ale v té době jsem docela hodně přemýšlel nad životem a zjistil jsem, že vlastně pořádně nevím, na co život je, že mě ani nikomu jinému můj život není k ničemu pořádnému užitečný (snad jen mým rodičům, když se hezky učím a slušně chovám a "nedělám jim ostudu"). Mě ten život nebyl v podstatě nanic, připadal mi nesmyslný. K tomu přišly ještě další úvahy, které tu občas uvádím, třeba ta s hodinou smrti a milostí posvěcující a podobně. Tak jsem postupně dospěl k závěru, že když vydám ten život do rukou Ježíši a přijmu ho jako Pána, jak to ty křesťani říkali, tak nic neztratím, ale získám.
Tohle období trvalo asi několik měsíců a bylo dost složité, jeden krátký odstavec na něj nestačí. Pro tebe bude asi zajímavé, že s těmito věcmi jsem se svěřoval vícekrát "ve zpovědi" několika "pánům farářům" a pokaždé jsem dostal rozhřešení a "třkrátotčenášazdrávas" jako pokání a tím to pro ně bylo vyřešené (a to nebyli nějací docela obyčejní faráři).
Tak jsem jednoho večera kleknul a vyznal jsem Ježíše. A "nic" se nestalo. Udělal jsem to pak ještě mockrát a nestalo se "nic". A le protože už jsem měl víru a začátek toho života, tak mi Bůh ukázal, co po mne chce: Že to vyznání Ježíše jako Pána musím pro svou pýchu udělat na veřejnosti, ne někde doma ve skrytu.
Tak jsem to jednoho věčera udělal a Ježíše vyznal veřejně. Před lidmi. Ještě když jsem to dělal, jsem nevěřil, že jedno takové vyznání může něco změnit - díky těm mnoha vyznáním předtím, co jsem dělal už docela vědomě, jsem byl ještě o poznání větší skeptik, než před tím.
Celý ten příběh si ostatně můžeš přečíst - Jak Cizinec k Ježíši přišel.
Druhý den ráno jsem zjistil, že nastala nějaká změna v mém životě - už to nebylo jako předtím, kdy jsem "vyznával a nic". Tu změnu jsem poznal okamžitě hlavně po pokoji (předtím jsem měl deprese) a později během několika dnů na mnoha dalších věcech života.
Ale to už by bylo moc dlouhé, i tak je toho dost.
|
| NadřazenýViditelné a neviditelné - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:22:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Že věčná spása a vykoupení v Kristu Ježíši je totéž, co spasení dotyčného člověka."...
V tomto máš pořád zmatek.
Vykoupeni Kristovou obětí jsou všichni lidé bez výjimky. Spaseni budou jen ti, kteří se chopí této nabízené šance a využijí ji. Za života člověka na této zemi je všechno nedokonalé. je jen směřování k dobru, nebo ke zlu, nikoli konečný stav spásy nebo zavržení. Hříšník se může zachránit i na poslední chvilku. Věčná spása je stav věčné blaženosti v nebi, přímé patření na Boží tvář. Nic takového ještě nemáš.
Co popisuješ, je tvá osobní zkušenost.
Měl bych k ní věcnou otázku.
Vůbec mě neudivuje, že veřejné vyznání Ježíše za Pána svého života zahnalo tvé deprese. Ale i jako katolík jsi toto veřejné a hlasité vyznání činil při každé mši svaté ve vyznání víry.
Několikrát do roka my katolíci také veřejně a hlasitě obnovujeme svůj křestní slib.
To jsi jako katolík vždycky při mši spal, že to hlasité a veřejné vyznání víry v Krista ukřižovaného (našeho spasitele) předtím nezafungovalo?
Má otázka zní: Co bylo v tomto případě tvého veřejného vyznání Ježíše jinak? Proč ses zbavil depresí až tehdy?
|
]
|
|
Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 08:59:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ |
Nevidíš tu nevěrohodnost takového svědectví?
Ano, vidím. Byl jsem taky římský katolík, zmanipulovaný těmi všelijakými dokonalými větry učení, co vytvářely elity národů po celé dějiny. Tyhle lidské vymyšlenosti mi také zastiňovaly Krista a jeho spásu pro můj život. Takže v tomhle ti rozumím a vůbec nepředpokládám, že by ses po přečtení těch mých slov nějak zamyslel: Vím, že si je stejně všechny budeš kroutit do ideologie, ve které jsi byl vychován, tak jako jsem to dělal kdysi já.
VYDAT ŽIVOT KRISTU -
kdy to ještě nebylo a kdy to už je? Co to všechno obnáší, co všechno
musíš udělat? Spláchneš to vybranými nekonkrétními frázemi z Písma?
Obnáší to vydat život: Celý život. Ne jen to, co minulo a co jsem provedl dobře i špatně, ale i to, co bude. Jako v manželství.
Co musí člověk udělat: Vyznat Ježíše jako Pána svého života. Co tohle vyznání všechno obnáší tu svědčili mnozí lidé, na jejich příspěvky odpovídáš, tak si je snad i čteš.
Nespláchnu to nekonkrétními frázemi z písma. Už jsem ti psal: Dokud budeš k písmu přistupovat tak, jak to děláš a vysmívat mu, nebudu ti psát místa z písma, abych tě zbytečně neuváděl do pokušení. To ti není k ničemu užitečné. Bibli znáš, konkordanci taky, trochu času máš asi taky, pokud si budeš chtít ověřit v písmu co ti píšu, není to pro tebe jistě problém. Vzor pro to v písmu máš.
|
| NadřazenýCo to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:05:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku
doporučuji alespoň trošičku skromnosti.
Zatím jsi neukázal, ani že bys mi porozuměl a i tvé předpoklady jsou někde úplně mimo.
Vydat celý život Kristu nejde v jednom okamžiku.
Ten jeden okamžik vyznání může znamenat pouze start určitým směrem. Ještě mnohokrát budeš muset toto své vyznání osvědčit dalším svým životem znovu a znovu. A nikoli jenom slovy, ale hlavně činy! Až do své smrti s tím nebudeš úplně hotový. Proto hraje v životě křesťana jeho smrt tak významnou úlohu.
|
]
Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:28:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Oko, promiň, trochu jsem to přehnal v síle výrazu
Měl jsem místo "Vím, že si je stejně všechny budeš kroutit do ideologie, ve které jsi byl vychován" napsat něco ve smyslu: "vím že si stejně všecho, co napíšu, vyložíš ve světle katolického učení". Znamenalo by to totéž a neurazil bych tě. Tak promiň.
Vydat celý život Kristu nejde v jednom okamžiku.
No, a to je to jádro, ve kterém se právě pleteš. Tak jako svatba je jeden okamžik a pak žiješ v manželství, tak také začátek věčného života je jeden okamžik. To, že jsi tím okamžikem ještě neprošel neznamená, že jím neprošli jiní.
Jak ti píšu: Bůh nemusí na začátek tvého věčného života čekat na smrt tvého těla. Ta nejdůležitější smrt těla, která je potřebná pro začátek věčného života, už proběhla.
|
]
Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:48:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Svatba je sice okamžik, ale pak tento slib dosvědčuječ po celý zbytek života. Den, co den znovu a znovu.
V jednom okamžiku můžeš vydat svůj dosavadní život Kristu.
S tím souhlasím.
Nemůžeš mu ale vydat svůj celý život
(můžeš mu ho zaslíbit), ale ještě jsi ho neprožil, nemáš ho v rukách a tedy ho nikomu nemůžeš "in natura" odevzdat.
Můžeš ho odevzdat jen ve slibu, v naději. Chápeš ten rozdíl?
Nikdo nedá, co sám ještě nemá!
My jsme oba dva tím okamžikem odevzdání už prošli, ale cíl je stále možná ještě kdesi za horizontem. Odevzdáváme Kristu svou životní cestu kousek po kousku - ale jen tu ušlou, kterou jsme už prošli. O té, která nás čeká, mnoho nevíme a můžeme jen slibovat. Můžeme ji zaslíbit Kristu a u vědomí si své slabosti i síle jeho opory mít naději, že ve slibu vytrváme.
I své manželce jsi při svatbě zaslíbil svůj další život, své odhodlání lásky, úcty a věrnosti, které ale dalším životem teprve dokazuješ, osvědčuješ pravdivost svého slibu.
|
]
Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 12:13:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Vypadá to, že se dostáváme na jádro celé věci a to je dobře. Jsem rád, že se nad tímhle zamýšlíš.
V tom, co píšeš o sobě, asi píšeš dobře. V tom, co jsi napsal o mne, jsi se spletl - nepiš "my" - "my" jsme v jiné situaci. To už ti píšu delší dobu - jsi v nějaké situaci, ale to neznamená, že v ní jsou jiní. Alespoň svým rozumem bys to mohl pochopit, když si tu čteš desítky příspěvků od mnoha lidí, ze kterých je zjevné, že jsou někde jinde, než ty. Dokonce tu jsou příspěvky lidí, kteří byli ve stené situaci jako ty (Irena, Salom) - zkus se nad nimi pořádně zamyslet.
|
]
Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 15:13:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."nepiš "my" - "my" jsme v jiné situaci."...
Zřejmě jsi to nepochopil.
Pokud mi nepíšeš ze záhrobí, kde v oslaveném těle patříš na Boží tvář a prošel jsi tedy už fyzickou smrtí i Kristovým soudem, nejsi v jiné situaci, než já. Kráčíš životem jako každý z nás a nevíš, co bude zítra.
Zde je rozdíl mezi nadějí a jistotou věčné spásy.
|
]
Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 07. srpen 2010 @ 00:54:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Oko, hodně tady píšeš o vás. O vás toho vím docela hodně, vím co vy můžete a nemůžete, co se s vámi stalo nebo nestalo. Tak ti taky napíšu něco o nás.
Jak jsme přijali Krista Ježíše jako Pána, tak v
něm také chodíme - zakořenění a budovaní v něm. Dáváme si pozor, aby nás někdo neunesl filosofií a marným
klamem založeným na lidské tradici, na principech světa, a ne
na Kristu. V něm jsme také obřezáni obřízkou, která nebyla učiněna rukama,
ale svlečením těla hříchů skrze obřezání Kristovo. Spolu s ním jsme pohřbeni ponořením, jímž jsme také spolu s ním
vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
Jsme s Ježíšem tedy skrze ponoření pohřbeni do smrti, abychom tak,
jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli
začít chodit v novotě života.
Já ti mohu ukázat místo svého pohřbu, tam, kde je ve své slávě uložen starý Cizinec, ten, který umřel v hříchu a jehož smrt nesl Ježíš na kříži. Mohu ti říci datum toho pohřbu a ukázat z něj fotky. Fotky, na kterých se všichni radují, protože to byl hodně veselý pohřeb jak už to tak v Božích církvích bývá.
Tady ti píšu ze záhrobí: Z toho nejdůležitějšího záhrobí, které proměnilo dějiny lidstva a proměnilo i dějiny mého života. Po tom nejdůležitějším soudu, rosudku, smrti a pohřbu, který se kdy v dějinách lidstva stal. Po tom rozsudku, který rozhodl i o našem životě.
Je mi docela jedno, oko, co bude zítra - "vědět to" není věc, která by byla nějak podstatná. To, co bude "naše" zítra je stejně tak v rukou Ježíše Krista jako to, co bylo "naše" včera. Protože my jsme mu odevzdali celý svůj život. Nejen naši minulost, ale i naši budoucnost. Nejen naši přítomnost, ale i naši věčnost.
V tom bude asi rozdíl mezi vaším a naším odevzdáním: My jsem si tenkrát nechtěli nechat naši budoucnost "ve svých rukou", i svou budoucnost jsme svěřili do rukou Ježíše. A hlavně svou budoucnost: S minulostí už se toho moc nenadělá, tak jde tak nanejvýš pohřbít v tom vodním hrobě.
|
]
Co to všechno obnáší - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 07. srpen 2010 @ 13:27:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | I já ti mohu ukázat místo svého pohřbu přirozeného člověka a mohu ti říct datum, kdy se tak stalo. I já chodím od malička v novotě života, ale mám velmi dobře vyzkoušené, že svody světa mohou člověka o tuto novotu života okrást.
Hříchem ke smrti se všechno mění - člověk je duchovně mrtev a nemá společenství s Bohem. Je to jako být opět vyhnán z ráje. Je dobře odevzdat Kristu naše "včera, dnes i zítra", ale to nás nezbaví odpovědnosti za naše jednání, to nás nezbaví odpovědnosti za naše rozhodování, ani za naše další hříchy.
|
]
|
|
Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 09:03:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Toto znovuzrození je celé dílem Boží milosti z Kristovy výkupné oběti. Člověk na něm nemá žádnou zásluhu.
A toto Boží dítě je napojeno na Krista, je údem jeho těla - církve. Už navždy. Tak to popisuje Písmo.
Ano, to je přesné. Člověk pro něj nemůže nic udělat: Jen je v pokoře vírou přijmout.
A toto ty klidně nazveš "prázdným rituálem"!
To bude nějaký omyl.
Prázdným rituálem nazývám prázné rituály, něco, co se provede, ale k ničemu užitečnému to není. Znovuzrození je naopak jedna z nejzajímavějších událostí, které člověka mohou potkat. To není prázdný rituál, ale raálná změna života. Velmi důležitá pro každého člověka.
|
| NadřazenýZnovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 10:53:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jenže každý vnímáme pod znovuzrozením cosi jiného. Já jím rozumím křest - a to křest v každém věku (protože znovuzrození je dílem Boha a člověk na něm nemá žádnou zásluhu).
Ty toto pejorativně nazýváš "politím miminka" a "prázdným rituálem". Však jinak, než skrze křest Kristův se nestaneš křesťanem, údem církve. Až do té doby jsi pohanem. Třeba věřícím, s darem víry, ale pořád pohanem.
|
]
Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:21:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Pohanem jsem stále, stejně jako ty. Ježíš nemění nic na národnosti lidí. Ta změna se týká srdce člověka, ducha, ne národnosti. Člověk se nestává Židem tím, že se dá pokřtít. Ani narozením z Božího slova. Duchovní věci se týkají ducha (v prvé ředě), ne těla (toho až zprostředkovaně). I když se dáš obřezat, budeš nanejvýš obřezaným pohanem, ale nikdy ne židem.
Nové narození se netýká národnosti, ale království: Kdy člověk přechází z moci Hříchu a z jeho království do královtví Božího syna. Narodí se z Boha - stává se Božím dítětem.
Dobře. Budu tedy používat jiný pojem, abys tomu rozuměl:
Co třeba "Smlouva"? - Uzavřít s Bohem smlouvu v Kristu o svém životě.
Nebo třeba "výměna srdce" z kamenného za masité.
Jak by sis představoval, abych nazýval to znovuzrození z Božího slova, tu chvíli, kdy člověk uzavře s Bohem smlouvu a kdy Bůh vymění srdce člověka, abys tomu rozuměl?
|
]
Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 11:33:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pohan není národnost. To se dalo obecně tvrdit v Ježíšově době - byli Židé a pohané. Dneska, nehledě na národnost, je svět plný křesťanů.
Pokud ti to tedy dělá potíž, tedy údem Kristovy církve se v tomto pozemském životě můžeš stát jen skrze Kristův křest.
Znovuzrození není z Božího slova, to si stále pleteš. Znovuzrození je z vody a z Ducha, z Božího Slova, z Krista.
Až pak věci dostávají ten pravý smysl. To je narození z Boha!
Tělesný člověk se musí utopit ve vodě křtu, tam je i pohřben a znovuzrodí se člověk nový, dítě Boží.
|
]
Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. srpen 2010 @ 12:29:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Legrační galimatiáš. Teda kdyby nešlo o život. A to dokonce věčný život...
- "Žid" a "Pohan" jsou termíny, které bible používá jako jednoznačné pojmy a dodnes znamenají totéž. Používáme je tak stejně - je nesmysl ty pojmy naplnit jiným obsahem a más s tím lidi okolo. Křesťanem se může stát jak Žid, tak pohan.
- Člověk se nemusí topit ve vodě křtu, tak jako se nemusí mrtvoly při pohřbu zabíjet. Legrační představa, topit mrtvolu. No, v ŘKC se dělá spousta zbytečných věcí ... Navíc, ta malá konvička a čůrek vody by nestačily snad ani na utopení mrtvoly ;-)
- Nový život se také obvykle nerodí při pohřbu na hřbitově, ale při porodu v porodnici.
- V tom znovuzození je právě ten rozdíl.
Ty jsi se tzv. "znovunarodil" z pomíjející věci - z H2O, která tu dnes je a přijde čas a nebude. To není věčná záležitost, proto nemáš věčný život. To tzv. "znovuzrození" jsem zažil také - žádným způsobem nekoresponduje s tím, jak se o pojmu "znovuzrození" píše v bibli.
My jsme nebyli znovuzrozeni z pomíjivého semene, ale z
nepomíjivého, skrze živé a na věky zůstávající Boží slovo. To, co je z H2O, usychá, končí, ale Pánova řeč zůstává navěky. To bylo to slovo, kterým se mi dostalo evangelium o mém spasení - Ten Izaijáš, 53 kapitola.
Pak teprve věci dávají pravý smysl - pak teprve není bible změť veršů, ale mluví k duchu člověka a skrze něj ovlivňuje i duši a tělo. Do té doby nemá bible v člověku k čemu mluvit: Je to jen rozsypaný čaj, pel-mel slov, které ani nedávají smysl. Tak jak o tom tady mnozí svědčí ať už praktickými příspěvky, kdy spojují nesouvisející věci, nebo přímým svědectvím toho, že věcem nerozumí.
|
]
Znovuzrození a prázdný rituál - Re: Ještě k jistotě spasení. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 06. srpen 2010 @ 15:07:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Křesťanem se může stát jak Žid, tak pohan"...
Proč to vzpomínáš, já někde snad tvrdil opak?
..."Ty jsi se tzv. "znovunarodil" z pomíjející věci - z H2O,"...
Nikoliv.
Já jsem se znovuzrodil Kristovým křtem, z vody a z Ducha. Ze samotné vody tak akorát můžeš být mokrý. I naše fyzické těla jsou věc pomíjivá, tak to k sobě docela pasuje. Jak se ukazuje, pro tebe ale Bible i nadále zůstává jen změtí veršů, se kterými si nevíš rady.
Jestliže se někdo
nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího
království.
Jak vidíš, tak z obyčejné vody křtu se za pomoci Ducha znovuzrodit jde - alespoň pokud věříš Písmu.
Písmo zná ještě jeden podobný výraz - živou vodu. Tímto výrazem je však označován Duch svatý.
|
]
|
|
|
|
