 |
Právě je 557 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
oko
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116706669
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
poslal oko Bůh
je jeden. V tomto bodě se shodují snad úplně všichni křesťané.
|
|
poslal rosmano
Dalo by se napsat eventuálně také "komu má uvěřit.."- Nebudu to dál rozvádět. Pokud máte k tomu něco, napište svůj pohled, porozumění.
|
|
poslal oko Nebudeš se ničemu jinému klanět, ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Bůh žárlivě milující....(Dt 5,6 ...; Ex 20,2 ...;).
|
|
poslal brusle7 Milí čtenáři,
téma sadismu je pravděpodobně tak staré, jako společnost.
Radost z ponížení a utrpení druhého, radost z jeho bezmocnosti projevovaná duchovním či fyzickým násilím a psychické nebo fyzické týrání oběti, často psychické i fyzické.
Vzpomeňme, jak se někteří hloupě až sadisticky smáli Ježíši po jeho zajetí a cestou na Golgotu:
- "Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu. Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť, upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“ Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě. Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování. Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž. Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘, dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty; pak se tam posadili a střežili ho. Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“ S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!“ Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali: „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho! Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“ Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní. V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“, to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“ Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal." (část z Mt, 27)
Vybavila jsem si až zpětně a až zpětně pojmenovávám pojmem sadistický posměch, se kterým jsem se setkala v době křivého obvinění od ŘKC a v době duchovního lynčování. Setkala se s ním s velkou pravděpodobností i většina obětí zneužíváná kněžími, pokud zneuživání oběti oznámily - a s následným duchovním sadismem, zesměšňováním, odsouzením od faráře a částečně i od farnosti (vlivem "mocného" faráře), s nevýslovně bolestným posměchem a s dorážením křivě obviněné oběti.
Sadismus a posměch UKŘIŽOVANÉMU Ježíši v jeho lidské bezmocnosti je pro sadisty odsouzením, pro oběti vítězstvím. Přesto je jako křesťanské jednání SADISMUS zcela nepřípustný. Není to Kristova "zbraň", ale jeho protivníka.
Proč o tom píši? DUCHOVnÍ SADISMUS se začíná rozmáhat i na Grano Salis. Není tak silný přes virtuální formu, jako v realitě, ale i tak je nebezpečný. Vybíjení si zla na druhých, posměch druhým ve víře apod. jsou projevy duchovního násilí a sadismu. A mají souvislost s realitou - protože co je v srdcích lidí a v myšlenkách, může propuknout i v realitě.
Píši v lásce, v uvědomění si tohoto svého poznání - a opět v přání a v touze zabránit dalšímu posmívání se Kristu zde na Grano Salis...
|
|
poslal brusle7 (úryvky slov Ježíše z Matoušova evangelia, 5.-7. kapitola)
"Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je: „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi."
"Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno."
"Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?"
"Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi; v tom je celý Zákon, i Proroci.“
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“
|
|
poslal Shona Lukáš 9. kapitola - 46Přišlo jim na mysl, kdo z nich je asi největší.
- 47Když Ježíš poznal, čím se v mysli obírají, vzal dítě, postavil je vedle sebe
- 48a řekl jim: „Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mě poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký.“
- 49Jan mu na to řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje jako my.“
- 50Ježíš mu řekl: „Nebraňte mu! Kdo není proti vám, je pro vás.“
|
|
poslal oko
Odpověď je zdánlivě jasná:
Bůh dal člověku přikázání lásky a hřích patří do oblasti mezi věci jasně zakázané. Přesto je trvalou realitou tohoto světa, že lidé v různé míře hřeší.
Jak tedy dát tyto dvě naprosto protikladné věci rozumově do souladu? Jak to, že všemohoucí Bůh se svojí nekonečnou mocí si nechá dělat ve stvoření od lidí takovou neplechu a nepořádek?
|
|
poslal oko ..." Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal."....
|
|
poslal LD Přechozí článek jsem "postoval" pozdě v noci, když už jsem napůl spal,
ale i těch prvních pár minut z kázání o desátkách mi posloužilo jako
mimořádně hutný materiál pro sepsání základní myšlenky. Dnes jsem si
kázání v klidu doposlechnul a ... ... opravdu, ale opravdu jsem se
nestačil divit. Mnozí zde mi vytýkali, že jsem nikdy nepoznal jejich
Boha v celé své opravdovosti ... no a po dnešku jim asi budu muset dát
za pravdu.
|
|
poslal oko Ani přes veškerou snahu se mi nedaří dostat do racionální roviny diskusi o tom, kým doopravdy jsme.
|
|
poslal karels Před 14 dny jsem mohl strávit společný pobyt s adventisty. Probírali jsme starozákonní knihy Ezdráš a Nehemjáš, kterými nás provedl Jiří Moskala, děkan Andrews Univerzity a profesor starozákonní teologie a exegeze.
|
|
poslal rosmano Skrze krev získává člověk smíření s Bohem. Je to krev, která získává pro člověka smíření. Pamatujme, obzvlášť teď o Velikonocích, co Bůh pro nás úžasného učinil. Skrze Ježíšovu prolitou krev můžeme mu být blízci, žít ve smíření s Ním a nakonec mít podíl na Jeho slávě v nebi. Díky Bohu !
Levitikus 17:
Když by kdokoliv z domu izraelského nebo z příchozích, kteří pobývají mezi nimi, jedl jakoukoliv krev, obrátím svou tvář proti tomu, kdo by jedl krev, a vyhladím jej zprostřed svého lidu. 11Neboť život těla je v krvi a já jsem vám ji dal na oltář k získání smíření pro vás, neboť je to krev, která získává pro člověka smíření.
- Římanům 5, 10Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život.
- 2. Korintským 5, 18To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření.
- Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření.
- Koloským 1, 20aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích – protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.
- Židům 2, 17Proto musel být ve všem jako jeho bratří, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě, a mohl tak smířit hříchy lidu.
- Římanům 5, 9Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.
- Židům 9, 7Do druhé části stánku vcházel jen jednou za rok sám velekněz, a to nikdy bez krve, kterou obětoval za sebe i za přestoupení lidu.
- Židům 9, 12A nevešel do svatyně s krví kozlů a telat, ale jednou provždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné vykoupení.
- 18Proto ani první smlouva nebyla uzavřena bez vylití krve;
- když Mojžíš všemu lidu oznámil všecka přikázání podle zákona, vzal krev telat a kozlů, vodu, červenou vlnu s yzopem a pokropil knihu Zákona i všechen lid. A řekl jim:
- „Toto je krev smlouvy, kterou s vámi uzavřel Bůh.“
- Podobně pokropil krví i stánek a všecko bohoslužebné náčiní.
- Podle zákona se skoro vše očišťuje krví, a bez vylití krve není odpuštění.
- To, co je jen náznakem nebeských věcí, bylo nutno očišťovat takovým způsobem; nebeské věci samy však vyžadují vzácnějších obětí.
- Vždyť Kristus nevešel do svatyně, kterou lidské ruce udělaly jen jako napodobení té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před Boží tváří.
- Není třeba, aby sám sebe obětoval vždy znovu, jako když velekněz rok co rok s cizí krví vchází do svatyně;
- jinak by musel trpět mnohokrát od založení světa. On se však zjevil jen jednou na konci věků, aby svou obětí sňal hřích.
- Židům 10, 19Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně
- cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony – to jest obětováním svého těla.
- Máme-li tedy tak velikého kněze nad celým Božím domem,
- přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.
- Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný.
- Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.
- Zjevení Janovo 12, 11Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti
Díky Bohu za Jeho nesmírný, nevyslovitelný dar. |
|
poslal oko
Jakákoli lítost obecně je vlastně ZÁRMUTKEM LIDSKÉHO SRDCE nad nějakou věcí, či nemilou událostí, která se stala.
|
|
poslal Nepřihlášený Co je smyslem/účelem života?
|
|
poslal Nepřihlášený 95 téz Martina Luthera proti odpustkom
1. Keď náš Pán a Majster hovorí: "Pokánie čiňte" atď., tak chce, aby celý život Jeho veriacich na zemi bol ustavičným pokáním. 2. A takéto slovo nemožno chápať z hľadiska sviatosti pokánia, to jest ako spoveď a zadosťučinenie udeľované kňazským úradom. 3. Nerozumel tým ani vnútorné pokánie; veď vnútorné pokánie nie je nanič, nie je nijakým pokáním, ak nepôsobí navonok všelijaké umŕtvovanie tela. 4. Preto Boží trest trvá, kým človek má v nenávisti sám seba, to je pravé vnútorné pokánie, totiž až po prechod z tohto do večného života. 5. Pápež nechce ani nemôže nijaké iné tresty odpustiť než tie, ktoré uložil zo svojej vôle alebo podľa cirkevných ustanovení. |
|
poslal karels Vzkříšení nebo též Zmrtvýchvstání (pouze u Ježíše Krista) tvoří základní prvek křesťanské víry – a to ve dvojím smyslu: vzkříšení/zmrtvýchvstání Ježíše Krista z mrtvých po jeho ukřižování a vzkříšení člověka na konci časů. Tuto událost křesťané oslavují každou neděli, zejména pak při největších svátcích liturgického roku, jimiž jsou Velikonoce a jejich hlavní slavnost, Zmrtvýchvstání Páně. [tolik o vzkříšení hovoří Wikipedie]
|
|
poslal oko Náboženství souvisí s Bohem.
|
|
poslal Karels Štědrý den je oslavou narození Ježíše Krista, který se před 2 000 lety narodil v judském městečku Betlémě.
|
|
|
