Je to hrich?

[Anonymous]

Je hřích, pokud bych se chtěl zůčastnit podobného setkání ? Zatím jen jako pozorovatel?

[Anonymous]

Jk 1,14 Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.

[Anonymous]

Všechny tyhle věci, které pracují s různými energiemy buď jsou a nebo mají blízko k okultismu. Být tebou tak si s tím vůbec nezahrávám protože cesta zpátky je velice těžká a člověk je zpravidla tak svázán démony, že již není schopen vidět pravdu a samostatně se rozhodovat

[Anonymous]

Ahoj, pokud se neceho podobneho chces zucastnit, pak to udelej. Pokud jsi si vazne jisty/a, tak do toho jdi. Nenech si od lidi vsugerovat, ze je to hrich, neni pokud se ti to bude libit. Preji hodne uspechu a mej odvahu, delej to, co chces. Jája

[Jirka]

'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko prospívá. (1K 10,23). Na Tvém místě bych byl velmi ostražitý, protože toto "zasvěcování" pokud je myšleno vážne mi velmi připomíná rituály pohanů, proti kterým se vymezoval Starý Zákon. Mimo Izrael byly kulty plodnosti všeho druhu velmi rozšířeny a Hospodin to u svého lidu neviděl rád

[Anonymous]

To si snad děláš srandu? If ne, no tak to Pán s Tebou... Tvá odvaha je srovnatelná s odvahou dvouletého prcka šáhnout si na rozpálenou plotnu.

[Anonymous]

Ahojky!Mám napsat úvahu na jakékoli téma z oblasti sociální deviace. Jelikož jsem nově narozená, no a ne zrovinka bez předchozích partnerských vztahů...Abych se dostala k jádru pudla.Velmi jsem přemýšlela o tématu sexu až v manželství jako pozitivní sexuální deviace. Vím,že to zní zvláštně, ale v dnešní době mi připadne sex a ž v manželství deviací.Nějakou dobu mi trvalo, než jsem přišla na slovo pozitivníNapadlo mě, že je fajn slyšet i názory druhých lidí. Lidí, kteří právě s touto věcí mají problém. Lidí, kteří potřebují podpořitRáda bych věděla jak se na to dívají i ostatní, tak pokud máte...

[Anonymous]

Dementi! Nemate jinou aktivitu nez se bavit vo takovejhle kreteninach? Ja si pujdu dat speka a vymrdat nakou devku!!!

[zelva]

K mému prvnímu hříchu, co se týče čistoty došlo, když jsem si nechala dát polibek od kluka, kterého jsem nemilovala. Bylo mě z toho velmi trapně, protože ten polibek myslel vážně a zdál se mi hezký(ten kluk). Bylo mi devět let a měla jsem pocit, že jsem udělala sprostou věc. Jestě dnes cítím jak jsem musela násilím zahnat výčitky svědomí, protože o modlitbě jsem nic nevěděla a o nikom, komu bych to mohla říct jsem nevěděla. Nyní se tímto už netrápím, jen vím, že kdyby ta nečistota (v rámci míň přísných ateistických) norem nikdy nezačala, lépe bych se se svou přecitlivělou povahou potýkala z věcmi, které pro mě byly těžké a nemusela jsem skončit jako psychiatrické pacientka.
Navíc ještě čtyři roky předtím, než bylo nutné léčení mně spolužačka půjčila knížku Dýka a kříž. Ač jsem byla knihou okouzlena, pozvání do její církve jsem nepřijala, protože mi ta holka přišla jako těžký outsider. No další "přelomový" hřích.
Když pak už jsem měla euforii dostala jsem od jednoho člověka bibli se slovy: "Četl jsem to dvakrát a nevěřím tomu na vem si ji jsi blázen, ale krásný blázen" Byl to Nový zákon od Ondřeje Petrů. a to jsme měly z mou sestrou už asi dva roky Nový Zákon od prof Žilky. Ale nikdy jsem se z falešné pokory ani do jednoho nepodívala.
Radši jsem četla knihy, hlavně ty o kterých se říkalo, že nejsou čtivé a jak se blížila nemoc, stále víc jsem se uchylovala ke svému samotářskému koníčku: chodit do knihovny a občas vyčekat nějakou tu čtvrteční frontu před knihkupectvím. V tom bylo taky hodně pýchy.
Až teprve potom, co jsem se po elektrických šocích vrátila s léčebny v Bohnicích, jsem si třikrát Nový zákon přečetla. Až tehdy, když jsem ztratila zájem o četbu moderní literatury, tak až tehdy jsem poprvé byla schopna číst bibli, aniž bych si dělala starosti o to, zda jsem na to dost intelektuálně disponovaná. Co Bůh dopouští tak ví proč. Můžu si za tu psychickou nemoc sama. Umím z nemocí žít, ale jak jsem se byla podívat na stránce veřejné modlitby, cítila jsem, že bych se měla pomodlit za své uzdravení a pak jsem zas cítila, že bych měla vyznat některé své nejdůležitější hříchy.