Jsem rád, že když už cituješ z našeho učení toto místo, nevytrháváš jen první část toho verše o soudu, ale píšeš už i tu část o nás, kteří Ježíše očekávají a to dokonce boldem. 

  Snad sis tedy toho, co je psáno o křesťanech, konečně všiml?

  Rozumíš už tedy, že se nám Ježíš ukáže, aby nás spasil? Nebudeme se spasovat sami svými skutky.

  Naše spasení Ježíšem v minulosti nebylo jen v tomto čase, tady na zemi. To, co se stalo na kříži se netýká jenom toho, co se děje tady na zemi s námi, záchrany, kterou jsme v Ježíši zažili a zažíváme. To podstatné, co Ježíš udělal, se týká věčnosti s Bohem. Záchrana, kterou žijeme s Bohem tady na zemi, je jen malinká část, nedokonalý odlesk.

  S Ježíšem jsem třeba zažil uzdravení těla. Bůh se mne dotknul a byl jsem ve vteřině, v mžiku uzdraven. Ale přeto nejsem teď 100% zdavý, trápí mne některé nemoci. A to i dost nepříjemně. Modlím se za udravení, očekávám Boží zásah, ale i když se nestane za celou dobu tady na zemi, tak v nebi už žádná nemoc ani žádné trápení nebude. A přesto věřím, že Ježíš vynesl na kříž všechny naše nemoci, naše bolesti, všechnen náš hřích a trest.

  Kdyby sis naše učení četl od toho místa co cituješ dále, přečetl by sis, že:

  Ten, který dal slib, je věrný. Ježíšův skutek v minulosti a jeho slovo je zárukou toho, co se bude dít dále.

  Proto jeho věrnost jsme a budeme s Bohem.

  Toník