Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 09. březen 2016 @ 08:41:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | ..." No, voda křtu je symbolem smrti, pohřbu. Potopy."...
Říci jen polovinu pravdy, je polopravda. A polopravda je nejhorší variantou lži.
Voda křtu je totiž nejenom symbolem pohřbu starého člověka, ale zároveń také symbolem záchrany skrze potopu, symbolem znovuzrození člověka nového - Božího dítěte, symbolem vzkříšení spolu s Kristem ...
(Kol 2,12-14) Spolu s ním jste pohřbeni křtem, jímž jste také spolu s ním
vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním
obživil, když vám odpustil všechny hříchy
a smazal ten soupis ustanovení, jenž byl proti nám a byl nám
nepřátelský. Odstranil ho z cesty tím, že ho přibil ke kříži.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 12. březen 2016 @ 21:00:42 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Před Kol 2,12-14 je ještě Koloským 2, 11 a okolo je mnoho dalších veršů o Kristu:
"V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž."
To "on", "něm, "ním" atd. jsou zájmena osobní, označují osobu, o které je celá ta kapitola.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 13. březen 2016 @ 08:45:39 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, ale celé toto místo o duchovní obřízce až po přibití dlužného úpisu na kříž (tedy povinnosti lidí splatit dluh - přibití lidské viny na kříž)
- toto všechno pojednává o změně, která se s námi stala ve křtu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 13. březen 2016 @ 09:08:44 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Je zvláštní, Stando, že se všichni, co zastávají to vaše učení, odmlčí ve chvíli, kdy přijde dotaz na osobní svědectví z reality o tom, co vlastně ve křtu reálně zažili.
Píšete o něčem, co osobně neznáte a co jste nezažili: Ve vašem virtuálním světě ve vaší hlavě si tak vklidu můžete domýšlet cokoliv, co si vzpomenete, každý z vás tak máte svoje učení, co jste si porůznu vymysleli a překřikujete se navzájem.
Mají ta vaše učení ale jednu drobnou vadu: Svědectví reálného života lidí, kteří prošli svátostí křtu jako miminka. Těch je jen v našem státě několik milionů, je tedy možné skutečnou realitu vidět a vyhodnotit. A ta svědectví mluví dost jasně, že se v té svátosti nestalo to, co popisuje Pavel že se děje v Kristu.
I reálné svědectví mého života odpovídá tomu, co žije kdokoliv, kdo prošel svátostí křtu jako miminko: Nic z toho, co píše Pavel o těch, kteří Krista přijali, se ve svátosti křtu v mém životě nestalo. A znám osobně mnoho lidí, v jejichž životě se to slovo svátostí nestalo také.
Zato se to, co píše Pavel, stalo v mém životě ve chvíli, kdy jsem Krista přijal. A znám mnoho lidí, kterým se ve chvíli, kdy Ježíše přijali, to slovo z koloským 2 kapitoly stalo v jejich životě. A naprostá většina z nich nikdy v životě žádnou svátost nepotkala ani zdálky a nikdy nepotkají. K tomu, aby zažili Koloským 2 kapitolu žádnou svátost nepotřebovali a potřebovat nebudou.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 13. březen 2016 @ 10:52:41 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." že se všichni, co zastávají to vaše učení, odmlčí ve chvíli, kdy přijde dotaz na osobní svědectví z reality o tom, co vlastně ve křtu reálně zažili."...
Podstata tvého omylu tkví v představě, že bys měl zrovna při křtu "cosi reálně zažít". A v podstatě máš z určitého pohledu i pravdu. Dospělý člověk takto zpravidla křest prožívá. Ale víra prioritně není o zážitcích, víra je především o pravdivém žití celého svého života! Vím, komu jsem uvěřil! Podmínkou pro takový život je Boží milost a ochotné lidské srdce Bohu se otevírat, nabízet.
A protože vím, komu jsem uvěřil, nezasklívám v sobě význam žádného místa v Písmu! A v Kol 2. kapitole to už jasněji být napsáno nemůže: Ve křtu jsme byli spolu s Kristem pohřbeni, ve křtu jsme byli spolu s Kristem i vzkříšeni do života v novosti. Náš starý člověk zemřel spolu s Kristem a pochovaly ho vody křtu.
(Ř 6,3-11) Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše,
jsme pokřtěni do jeho smrti?
Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak
jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli
začít chodit v novotě života.
Jsme-li s ním tedy ztotožněni podobou ve smrti, jistě budeme
ztotožněni i podobou vzkříšení.
Víme přece, že náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby
bylo umlčeno hříšné tělo, abychom již dále nesloužili hříchu.
Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.
Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také
budeme žít.
Víme přece, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už
neumírá, smrt nad ním už nepanuje.
Neboť že zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, ale že žije,
žije Bohu.
Tak se i vy považujte za vskutku mrtvé hříchu, ale za živé
Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu.... ..." Mají ta vaše učení ale jednu drobnou vadu: Svědectví reálného života lidí, kteří prošli svátostí křtu jako miminka."... Je jasné, že miminko si na žádné zážitky ze svého křtu zpravidla nepamatuje. A je to pochopitelné! Ani čerstvě narozený princ si svoji královskou důstojnost neuvědomuje - to všechno přijde postupně až časem, výchovou. Neznám ani jeden případ čerstvě narozeného královského dítěte, které by uspokojilo tvoji touhu po svědectví o nějakých mimořádnostech při jeho narození. Osobní svědectví celého dalšího života - to je ten pravý reálný "zážitek" - svědectví o životě křesťana v moci Boží, podložené reálnými dobrými skutky a směřováním do věčnosti. Je chybou si na základě nějakých prchavých zážitků vlastních či cizích prožitků vysvětlovat smysl Písma evidentně odlišně od významu původních textů - jak to děláš ty a tobě podobní.
Cosi jste prožili - a já vám to neupírám. Ale vysvětlujete si to evidentně chybně, proti duchu Písma. Nelze se znovuzrodit do Božího dítěte jinak, než z vody a z Ducha (J 3,6). Protože přítomnost Ducha (živé vody) je realita duchovní (zjevně těžko dokazatelná) - voda křtu je oním viditelným znamením skutečného nového narození.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 13. březen 2016 @ 17:38:00 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Je chybou si na základě nějakých prchavých zážitků vlastních či cizích prožitků vysvětlovat smysl Písma evidentně odlišně od významu původních textů - jak to děláš ty a tobě podobní.
Stando, ty hlouposti, co si o nás vymýšlíš a veřejně je píšeš do diskuze jsou určitě chybou, s tím samozřejmě souhlasím. A taky chápu, že všechny ty hlouposti, co si o nás vymýšlíš, jsou dané tím, že píšeš o něčem, co osobně neznáš, co jsi nezažil a píšeš tak o něčem, čemu nerozumíš.
A v tom se pleteš.
Kdyby tě někdy něco z našeho života zajímalo (třeba svědectví o tom, co změnil křest ve vodě v mém životě) rád ti to napíšu.
Podstata tvého omylu tkví v představě, že bys měl zrovna při křtu "cosi reálně zažít".
Má to tedy pro mne reálný význam. Pro tebe je to omyl.
To je velmi podstatný rozdíl mezi námi dvěma.
Osobní svědectví celého dalšího života - to je ten pravý reálný "zážitek" - svědectví o životě křesťana v moci Boží, podložené reálnými dobrými skutky a směřováním do věčnosti.
Přesně tak. Alespoň na nečem se shodnem. Snad tedy rozumíš, že všechny ty tvoje výmysly z vašeho světa "prchavých zážitků" a "jepičích předsevzetí" jsou jen tvůj omyl.
O tomto svědectví jsem psal.
Jak svědectví ze celého dalšího života křesťanů, kteří přijali Ježíše žijí Koloským 2 kapitolu, tak svědectví z celého dalšího života milionů lidí, kteří prošli svátostí křtu, ale Ježíše nepřijali a 2 kapitolu Koloským nikdy nezažili, v tomto svědčí jednoznačně.
Pro tvou informaci: Křest ve vodě, křest Duchem svatým, duchovní dary, uzdravení a změna života, dar pokání a mnoho dalších věcí nejsou v křesťanství žádná "mimořádnost", ale jsou v křesťanství naprosto řádnou věcí. Ale chápu, že v ŘKC je to pro vás mimořádnost: Sám jsem v ŘKC tyto věci potkal opravdu jen mimořádně, takže rozumím, o čem píšeš.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 14. březen 2016 @ 07:55:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, svědectví o tom, co se u tebe změnilo, má vždycky ráz subjektivní. Není měřítkem objektivní změny.
Objektivní změna s člověkem (třeba to, kdy a jak se narodí znovu z vody a z Ducha svatého) je podrobně popsána v Písmu. (např Ř 6,3-8; Kol 2,8-14;).
Podle tvého subjektivního svědectví se ale tyto věci s tebou měly udát úplně jinak: Nejdříve jsi "poznal", že jsi "znovuzrozen", následně s odstupem času jsi prodělal křest v jezeře - za tvého krátkého života už podruhé - protože ten tvůj první miminkovský křest jsi se rozhodl neuznat. Však o tom, kdy Bůh ve své svrchovanosti z člověka učiní Boží dítě, sám člověk vždycky nerozhoduje! V případě lidí nesvéprávných se odpovědnost za veškerá rozhodnutí přenášejí na jejich opatrovníky.
Pokud by se věci s tebou (jak svědčíš) měly udát jakkoli jinak než je popsáno v Písmu, nemohou být pravdivé - jistě se mýlíš. Na to netřeba mít nijak zvláš pronikavý úsudek, aby to člověk poznal. Nepíšu tedy o tobě žádné hlouposti jen poukazuji na rozpory mezi tvým svědectvím a učením apoštolů.
Křest je iniciační svátostí - v něm je člověk pokristěn, narozen znovu z Boha. Křest je tedy skutečně v životě člověka čímsi mimořádným, je předělem - protože ten skutečný křest, kdy člověk oblékne Krista, je jen jednou za život.
Každé řádné narození nového člověka je zároveň i čímsi mimořádným, je zázrakem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 14. březen 2016 @ 08:12:12 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Pokud by se věci s tebou (jak svědčíš) měly udát jakkoli jinak než je popsáno v Písmu, nemohou být pravdivé - jistě se mýlíš.
Přesně tak. Pochopil jsi. Když píšeš o tobě a tvé zkušenosti, alespoň tehdy píšeš pravdu.
Rozumíš tomu dobře: Pokud se věci, které jste si vymysleli, jak píšete o něčem co neznáte a co jste nezažili, měly udát jinak, než je popsáno v písmu, nemohou být pravdivé. Pokud by tě tedy zajímalo, jak se věci udály v mém životě, tak se zeptej, rád ti to napíšu. Zažil jsem totiž to, co je popsáno v písmu.
Podle tvého subjektivního svědectví se ale tyto věci s tebou měly udát úplně jinak: Nejdříve jsi "poznal", že jsi "znovuzrozen", následně s odstupem času jsi prodělal křest v jezeře - za tvého krátkého života už podruhé - protože ten tvůj první miminkovský křest jsi se rozhodl neuznat.
Někdy si místo vymýšlení všelijakých nesmyslů o mne přečti, co jsem zažil. Psal jsem tu svědectví vícekrát.
Jinak opět klasická římskokatolická taktika: Místo psaní k tématu ses utekl k vymýšlení hloupostí o diskutujících. Jistě: to, co si vymýšlíš, je v rozporu s písmem. Logicky: vymýšlíš si hlouposti o něčem, co neznáš a co jsi nezažil, jak je ve vašem světě zvykem.
Zpět od tvých úskoků a osobních útoků k tématu.
Římanům 6, 3-8 je:
Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt?
Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života. Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání.
A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. To je přesně to, co křesťané zažijí, když přijmou Pána Ježíše a přesně to, co nežije mnoho milionů lidí, kteří prošli svátostí křtu.
Koloským 2, 6-14 je:
Když jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, pak v něm žijte, zakořeněni a budováni v něm, upevňujte se ve víře, jak jste byli vyučeni, rozhojňujíce se v ní s děkováním. Dávejte si pozor, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii - prázdný svod podle lidské tradice, podle živlů světa, a ne podle Krista.
Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství. I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci. V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž.
To je přesně to, co křesťané zažijí, když přijmou Pána Ježíše a přesně to, co nežije mnoho milionů lidí, kteří prošli svátostí křtu.
Tedy, Stando:
Pokud by se věci s tebou (jak svědčíš ty a jak svědčí život milionů politých miminek) měly udát jakkoli jinak než je popsáno v Písmu, nemohou být pravdivé - jistě se mýlíš.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 15. březen 2016 @ 09:47:29 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Podle tvého subjektivního svědectví se ale tyto věci s tebou měly udát úplně jinak:
Nejdříve jsi "poznal", že jsi "znovuzrozen", následně s odstupem času
jsi prodělal křest v jezeře - za tvého krátkého života už podruhé -
protože ten tvůj první miminkovský křest jsi se rozhodl neuznat.
Někdy si místo vymýšlení všelijakých nesmyslů o mne přečti, co jsem zažil."...
Ono něco s tebou se událo jinak a v jiné časové posloupnosti, než jsem uvedl? A co konkrétně? Co konkrétně z tohoto má být jen mým "výmyslem" o tobě?
Ř 6,3-8; a Kol 2,6-14 hovoří celé o jedné jediné nejdůležitější události v našem životě - o našem novém narození z Krista - ve křtu. Toto všechno, co se tam popisuje, se na nás naplnilo ve křtu.
Nemůžeš si svévolně vytrhnout část textu: " a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha" - a zasadit si ji do jiného rámce událostí, do jiné doby a jiného místa. A časově ji dokonce zasadit už před našim pohřbem starého člověka ve křtu. To opravdu nejde! Nejdříve v nás musí ten "starý člověk" zemřít, být pochován spolu s Kristem - a až následně se teprve může mocí Ducha ("pokristěním") narodit člověk nový - skutečné Boží dítě. To pak teprve může chodit v novosti života - tedy s Bohem coby jeho dítě (Ř 6,4).
Tvůj scénář událostí ve tvém životě, jak jsem ho já pochopil, byl v následujícím časovém sledu (ve zkratce):
1.) Nejdříve jsi vírou hlasitě ústy vyznal Ježíše za Pána. 2.) Jedno určité ráno jsi se probudil a poznal jsi, že jsi prý "znovuzrozen".
3.) Pak následovalo určité časové období "schizofrenie" ve tvém existenčním bytí, poněvadž v tobě stále až do tvého "křtu" v jezeře byli dva lidé: znovuzrozený člověk a starý člověk. Protože snad mi neupřeš alespoň tu skutečnost, že 4.) až ve křtu jsme spolu s Kristem zemřeli tomuto světu (Ř 6,8) a až ve křtu byl náš "starý člověk" spolu s Kristem pohřben (Kol 2,12).
Ty jsi tedy asi jediný případ křesťana, kdy byl člověk "znovuzrozen" před tím, než byl jeho "starý člověk" zlikvidován, spolu s Kristem zemřel a byl pohřben spolu s Kristem ve křtu.
Takovýto "schizofrenní" scénář časového sledu událostí je tedy naprostým nesmyslem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 15. březen 2016 @ 16:45:30 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nad jednou věcí stále nepřestávám žasnout. Už tisíc let máte vašeho papeže, vaše všelijaká učení a vaše štěpení a hádky na všemi těmi vašimi učeními, ale bez křesťanů stále sami nemáte světu vůbec co říct! Křest, znovuzrození, starý člověk, nový člověk - a pořád dokola. A přitom stejně vůbec nechápete, o čem je vlastně řeč, protože píšete o něčem, co neznáte, nezažili jste.
Proč raději nehovoříš o tvé víře, ale vymezuješ se proti vlastní hlouposti, proti věcem, které nechápeš?
Celý tvůj příspěvek se line v duchu tragického nepochopení podstaty našeho života a je ztrátou času. Polemizuješ jen sám se sebou, s vlastním nepochopením, s vlastní hloupostí.
1.) Nejdříve jsi vírou hlasitě ústy vyznal Ježíše za Pána. 2.) Jedno určité ráno jsi se probudil a poznal jsi, že jsi prý "znovuzrozen".
Nepsal jsi náhodou, Stando, že "polopravda je nejhorší variantou lži."? A ty jsi nenapsal ani polopravdu, ani čtvrtpravdu! Píšeš tedy hůře, než je - podle tvých vlastních měřítek - "nejhorší varianta lži".
To nejdůležitější jsi docela vynechal, to, co ti stále uniká jak píšeš o něčem, co neznáš a čemu nerozumíš, jak se vymezuješ sám proti tvé neznalosti.
1) Vírou jsem samozřejmě nic nevyznával. Vírou jsem získal přístup k Boží milosti. 2) Po delší době, co jsem uvěřil, jsem vydal svůj život Pánu Ježíši. 3) Teď to nejdůležitější, co ti pořád uniká a co ti v tvém pořadí chybí: Pán Ježíš můj život přijal a dal mi nový život. 4) To jsem samozřejmě jedno určité ráno (a bylo to určité ráno hned druhý den ráno) poznal. Protože rozdíl mezi životem od Boha a smrtí v hříchu je dost veliký. (a pak tam bylo ještě pár bodů okolo)
Takovýto "schizofrenní" scénář časového sledu událostí je tedy naprostým nesmyslem.
To určitě. To je dané tím, že ten tvůj scénář si vymýšlíš podle toho, jak se ti to zrovna hodí a ignoruješ jak písmo, tak to, co ti píšu o mém životě.
Zpět k tématu křtu ve vodě a tomu, co píše apoštol.
Nemůžeš si svévolně vytrhnout část textu: " a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha" - a zasadit si ji do jiného rámce událostí, do jiné doby a jiného místa.
Všiml jsem si, že téměř zásadně vytrhuješ ten verš z jeho rámce a jeho místa, asi proto, že se ti nehodí do toho, co sis tam domyslel, jak píšeš o něčem, co neznáš. Takže je dobře, že si to uvědomuješ. Tak to tedy prosím nedělej, nevytrhuj ten kus textu do jiného rámce a jiného místa.
Kdybys to zažil a věděl o čem píše, nemusel by sis domýšlet to, co není.
Ono i kdybys četl co apoštol píše věřil tomu, co apoštol píše a nedomýšlel si co nepíše, věděl bys, co se křesťanům děje, protože apoštol Pavel to samozřejmě popisuje dobře a pravdivě, když to zažil.
To opravdu nejde!
To je dobře, že si to uvědomuješ.
To, jak sis to vymyslel, opravdu nejspíše nejde. Ale nemám s tím, co píšeš, co si vymýšlíš a nad čím spekuluješ, zkušenost. Nezažil jsem situaci, kdy by starý člověk musel umřít, nebudu tedy komentovat. Pokud by tě zajímalo něco z toho, co jsem zažil já, napíšu ti to rád.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 16. březen 2016 @ 08:54:32 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pominu veškeré útoky na moji osobu.
..."1) Vírou jsem samozřejmě nic nevyznával. Vírou jsem získal přístup k Boží milosti. 2) Po delší době, co jsem uvěřil, jsem vydal svůj život Pánu Ježíši. 3) Teď to nejdůležitější, co ti pořád uniká a co ti v tvém pořadí chybí: Pán Ježíš můj život přijal a dal mi nový život. 4)
To jsem samozřejmě jedno určité ráno (a bylo to určité ráno hned druhý
den ráno) poznal. Protože rozdíl mezi životem od Boha a smrtí v hříchu
je dost veliký. (a pak tam bylo ještě pár bodů okolo) "...
Bod 1.) a 2.) jsem já nahoře sloučil do jednoho - vydal jsi život Pánu Ježíši hlasitě ve společenství - a považoval jsi to tehdy za docela podstatné. Bod 3.) - Dokaž nám, že toto tvé tvrzení není jen tvým virtuálním výmyslem! Sebeohlupováním. Já si totiž právě myslím, že je. 4.) To, že jsi to prý na sobě "poznal", jsem už také nahoře uvedl.
Neměl jsem ani úmysl o tobě jakkoli lhát, ani jsem to evidentně nijak neudělal. Vycházím jenom ze tvých dřívějších "svědectví".
Zpět k tématu:
..." když psal, že jsme "v něm byli spolu i
vzkříšeni skrze víru v působení Boha" tak tím nemyslel "ve křtu", ale
"v Ježíši" (což je jasné i z kontextu, který zásadně neuvádíš) a
nesmyslel tím "skrze křest", ale myslel tím "skrze víru v působení
Boha", což jasně píše. "...
"V NĚM " - v Kristu můžeme ovšem být jenom jedním jediným způsobem - skrze křest, skrze obléknutí Krista. Nijak jinak to nejde!
Nepokřtěný člověk nemůže ještě žádným způsobem už být v Kristu! Není totiž ještě "pokristěn". Neobléknutý člověk v Krista (i když už uvěřivší) není ještě v Kristu, není ještě narozen z vody a z Ducha do Božího dítěte!
Také o tomto apoštol Pavel píše: (Gal 3,26-27) Neboť všichni jste synové Boží skrze víru v Kristu Ježíši. Vždyť vy všichni, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.
Víra v Krista tedy člověka - pohana přivádí ke křtu. Synem Božím a "dědicem" se ovšem takový člověk nestane touto svojí vlastní vírou, ale až milostí Boží ve křtu je narozen znovu z vody a z Ducha svatého do Božího dítěte. Až ve křtu má odpuštěny všechny hříchy (Sk 2,38), až po křtu může člověk chodit v "novosti života" (Ř 6,3-4) Božího dítěte. Do té doby nikoli. Žádným způsobem to není možné.
(Ef 2,8-10)
Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás -- je to Boží dar (a je to "pokristěním" skrze křest!); není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil. Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili.
(Ř 3,23-24) .. všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, ale jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí skrze vykoupení, které je v Kristu Ježíši - (poprvé ve křtu, následně později znovu službou církve hříchy odpouštět - J 20,21-23).
(Ř 6,23) Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. (- opět až ve křtu!).
(Ef 1,5-7) ... když nás podle zalíbení své vůle předurčil sobě k synovství skrze Ježíše Krista ke chvále slávy jeho milosti, kterou nás obdařil ve svém milovaném Synu. V něm máme vykoupení skrze jeho krev (ve křtu jsme byli ponořeni spolu s Kristem do jeho smrti a náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován) -- odpuštění našich provinění podle bohatství jeho milosti ...
(Ef 2,5) ... i když jsme byli mrtvi pro svá provinění, obživil nás spolu s Kristem (ve křtu) -- milostí jste zachráněni
..."Nezažil jsem situaci, kdy by starý člověk musel umřít, nebudu tedy komentovat. "...
Nezažil? Vzácná upřímnost, nebo sis jen neuvědomil souvislosti ? Zauvažuj!
(Ř 6,6-8) A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli (ve křtu), věříme, že spolu s ním budeme také žít. ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 16. březen 2016 @ 21:15:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | vydal jsi život Pánu Ježíši hlasitě ve společenství - a považoval jsi to tehdy za docela podstatné.
No, to vůbec ne, Stando!
Je vidět, že si moc nečteš, co jsem k tématu psal - a že jsem ti to psal už mockrát. Byl jsem římský katolík, echt katolík, na pokraji života a smrti v slzavém údolí, s požehnáním "temné noci" od našeho tehdejšího boha. Když jsem vydával Pánu Ježíši život, nevěděl jsem ani pořádně, co dělám. Myslel jsem to naprosto vážně a z celého srdce, ale že bych to tehdy "považoval za podstatné", to těžko. Psal jsem ti, že jsem křesťanům nevěřil, podobně, jako ty. Znal jsem jen jepičí předsevzetí ze zpovědi, netušil jsem, že existuje rozhodnutí, které Bůh vezme vážně a Slovo, které je život.
Ale mohl jsem to tušit, protože mi to křesťani říkali.
Dokaž nám, že toto tvé tvrzení není jen tvým virtuálním výmyslem! Sebeohlupováním. Já si totiž právě myslím, že je.
No, to já chápu, že nám stále dokola přisuzujete to, co žijete vy. Asi ani nejsi schopen udělat něco jiného.
Jsi schopen si uvědomit, že když jsem něco zažil a vím tak, co se stalo, že je to poněkud hodně jiná záležitost, než když ty jsi něco nezažil a nevíš co se stalo musíš si tak virtuálně vymýšlet a sebeohlupovat se.
Tedy: Podle toho, co žiješ ty neposuzuj druhé. Už léta nežiju v ŘKC a nemusím se tedy ohlupovat tou pohádkou o svátosti křtu miminek, která je v těžkém rozporu s písmem i s realitou.
Nemusím ani sobě ani tobě nic dokazovat.
Buď mi věříš, nebo ne. To je tvoje věc.
Neměl jsem ani úmysl o tobě jakkoli lhát, ani jsem to evidentně nijak neudělal.
Nijak jinak to nejde!
Nepokřtěný člověk nemůže ještě žádným způsobem už být v Kristu!
Stando, a jak to můžeš vědět, když jsi to nezažil?
Vymýšlet a sebeohlupovat se můžeš samozřejmě jakkoliv. Sebe ještě tak možná ohloupíš, stejně tak lidi, co téma nezažili, podobně jako ty. Já ti tvé výmysly brát nebudu. Ale když žiješ ve lži, zbytečně to znižuje kvalitu tvého života. Stačilo by, kdyby ses zeptal těch, kteří to zažili a věděl bys to, nemusel by ses ohlupovat.
Nebo kdyby sis přečetl, co píše Pavel a věřil tomu. Když už kopíruješ naše učení, přečetl sis ho alespoň? Apoštolové popisují to, co jsme zažili, moc dobře. Protože oni zažili totéž.
Nezažil? Vzácná upřímnost, nebo sis jen neuvědomil souvislosti ? Zauvažuj!
Chápu, že upřímnost je pro tebe vzácná, to je znát z toho, že málokdy napíšeš něco ze svého reálného života, zato do druhých se navážíš ímrvére. Nevěříš, co ti druzí ze svého života píší: Což ukazuje na to, jak asi píšeš ty o tom, co žiješ, na tvůj přístup a jak moc se lze spolehnout na tvoje slova. A podle toho, co děláš a jak vystupuješ, posuzuješ i druhé lidi.
Tedy: Opravdu nezažil, Stando.
Ten "starý člověk", co byl pohřben ve křtu, se jako mrtvý narodil, do hříchu, do model, do pověr, strachu, do oddělení od Boha. Nebylo co by zemřelo, co by mohlo umírat. Boha a jeho život jsem poznal až na prahu dospělosti.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 17. březen 2016 @ 09:07:33 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Nepokřtěný člověk nemůže ještě žádným způsobem už být v Kristu!
Stando, a jak to můžeš vědět, když jsi to nezažil?
"...
Toníku, na něco mi stačí obyčejný lidský rozum, nazatížený umě utkanou pavučinou omylů ve víře..
Jestliže si kabát neobléknu, nemohu být v kabátě!
Jestliže si Krista neobléknu (- nejsem pokřtěn - Gal 3,27) , nemohu být v Kristu. Je to logické, je to jednoduché. Pravdivé věci už takovými mnohdy bývají.
..."Ten "starý člověk", co byl pohřben ve křtu, se
jako mrtvý narodil, do hříchu, do model, do pověr, strachu, do oddělení
od Boha. Nebylo co by zemřelo, co by mohlo umírat."...
Nehovořil jsem už právě před chvilkou o tvojí umě utkané pavučině omylů ve víře? Mám se snad opakovat?
Jako protiklad tomuto tvému tvrzení o starém člověku, který prý nemůže zemřít, protože má být podle tebe údajně už mrtev dávám jasná slova apoštola Pavla:
(Ř 6,6-8) A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu.
Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.
Stále ještě budeš tvrdit ve své pavučině omylů: "Nebylo co by zemřelo, co by mohlo umírat"?
(Ř 7,4-6)
Právě tak, moji
bratři, jste i vy zemřeli Zákonu skrze tělo Kristovo (ve křtu!), abyste se oddali
jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, abychom přinesli ovoce
Bohu. Neboť když jsme byli v těle, působily v našich údech hříšné vášně probouzené Zákonem, aby přinesly ovoce k smrti. Nyní však jsme byli zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, takže sloužíme v novotě Ducha, a ne ve zvetšelosti litery. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 17. březen 2016 @ 19:27:11 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nehovořil jsem už právě před chvilkou o tvojí umě utkané pavučině omylů ve víře? Mám se snad opakovat?
Je samozřejmě dobře, když napíšeš něco upřímně z tvého života, co opravdu žiješ. Píšeš tu o tom, co žiješ jen málo, tak alespoň takové střípky.
Chápu, že ve chvíli kdy píšeš o něčem, co neznáš a co jsi nezažil, nezbývá ti než umně utkaná pavučina omylů. Pokud ti vyhovuje, nebudu ti jí brát. Mně samozřejmě vyhovovala také: Až do teé doby, než jsem zažil to, co se píše v písmu, než se mi to Boží slovo stalo. Pak už mi ta vaše umně utkaná pavučina omylů ve vaší víře nevyhovovala. nedala se sloučit s realitou.
Stále ještě budeš tvrdit ve své pavučině omylů: "Nebylo co by zemřelo, co by mohlo umírat"?
Stando, nic tvrdit nepotřebuju, to je tvoje výsada, něco tvrdit, dokazovat si, potvrzovat si, ... to je tvůj život. O Ježíši a o tom, že za nás zemřel jsem ti už psal mnohokrát. Já ti tady vydávám svědectví o tom, co jsem zažil. Buď mi můžeš věřit, nebo si omlylem můžeš myslet, že žiju to, co popisuješ ty ze tvého života. To už je na tobě.
U tebe by mne zajímalo: Ty jsi zemřel s Kristem? Byl jsi ponořen do Krista?
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 18. březen 2016 @ 07:45:48 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Apoštol Pavel tvrdí:
..."náš starý člověk byl spolu s ním (s Kristem) ukřižován, ..... Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu.
Jestliže jsme s Kristem zemřeli,... ... když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, "...
Ty Toníku však údajně prý podle své životní zkušenosti tvrdíš pravý opak, než apoštol Pavel:
... "Nebylo co by zemřelo, co by mohlo umírat"...
Tak opravdu nevím, jak je možno tak protikladná tvrzení dát do souladu. Jelikož to tvoje má být asi pravdivé, tak Pavel se zřejmě v tomto velice spletl. Viď?
A korunu jsi tomu nasadil svým tvrzením: "... nic tvrdit nepotřebuju"!
Na jedné straně jsi tvrdil: "Nebylo co by zemřelo, co by mohlo umírat" - a v zápětí zase: "Nic tvrdit nepotřebuju ...".
To je skutečně "kontinuální a logické" - jak z virtuálního světa.
Toníku, i když posledních nějakých dvacet let jdeš zjevně špatným směrem, nevadí, zatím se ještě můžeš vrátit. Po smrti to už možné nebude....
..."U tebe by mne zajímalo: Ty jsi zemřel s Kristem? Byl jsi ponořen do Krista?"...
Každý pokřtěný byl takto ve křtu ponořen do Krista, zemřel spolu s Kristem jako starý člověk a narodil se znovu z vody a z Ducha už jako dítě Boží. Lhostejno, zda s nějakým vlastním prožitkem, či bez prožitku. Pocity a prožitky přitom nejsou podstatné, zde přece koná Boží moc na základě víry lidí a poslušnosti v následování Krista (Mt 28,19). Jenom ten, kdo ve křtu oblékl Krista, může chodit v novosti života jako Boží dítě. Kristus je Boží Syna a obléknutím Krista ve křtu se stáváme také my Božími dětmi.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 18. březen 2016 @ 08:05:16 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Omlovám se, že to celé ztučnělo. Nebylo to mým úmyslem. Zřejmě je to následem nějaké nedokonalosti v programu, kdy zkopíruješ a vložíš krátký text a při odeslání se už začerní text celý.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 19. březen 2016 @ 11:41:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, samozřejmě nic tvrdit nepotřebuju. Nejsem v situaci, ve které seš ty. Nepíšu o něčem, co jsem nezažil, co osobně neznám. Nemusím ani sobě, ani tobě něco dokazovat.
Píšu tu svědectví ze svého života.
Narodil jsem se do prostředí, kde jsme neznali Boha, nežili s ním. O Bohu jsme věřili že existuje, modlili jsme se k němu, ale nepřijali jsme Pána Ježíše. Sloužili jsme náboženství, modlám, pobíhali po posvátných návrších, sloužili všelijakým svátkům, slavnostem, příkazům, lidským nápadům, nařízením, věřili různým pověrám. K Bohu jsem se modlil, ale neznal jsem ho, neznal jsem jeho hlas, nevěděl jsem, jestli Bůh je nebo není, jen jsem věřil, že asi je a že odpovídá těm, kdo se modlí. Ale jeho odpověď jsem samořejmě slyšet nemohl: Dělil mne od Boha můj hřích. Život s Bohem jsem začal poznávat až asi v jednadvaceti letech.
Nepotřebuju nic tvrdit ani dokazovat, jako ty. Je to svědectví: Buď věříš, nebo ne.
Jelikož to tvoje má být asi pravdivé, tak Pavel se zřejmě v tomto velice spletl. Viď?
Kdyby se Stando nevymezoval proti křesťanskému učení a nehodnitil, co z něj je ještě pravda a co už ne, měl bys vůbec co napsat?
Já samozřejmě věřím, že Ježíšova smrt byla za mou smrt, že Ježíš zemřel za mne, za můj hřích. Věřím, že slova Pavla jsou pravdivá. Na rozdíl od tebe.
i když posledních nějakých dvacet let jdeš zjevně špatným směrem, nevadí, zatím se ještě můžeš vrátit. Po smrti to už možné nebude....
To, to hodnotí ten pravý. Na psychologickou manipulaci sekty, ve které jsem léta žil, mne fakt nechytneš.
Každý pokřtěný ... se stáváme také my Božími dětmi.
Stando, kdyby ses nezabalil do obecných frází, byl bys vůbec schopen něco psát? Chápu po tvých slovech proč nám omylem přisuzuješ "virtuální světě", jak druhým přičítáš tvůj život.
Tak znova, jednoduché otázky:
Ty jsi zemřel s Kristem? A zemřel jsi s Kristem skutečně, nebo jen virtuálně? Byl jsi ponořen do Krista? A byl jsi ponořen do Krista skutečně, nebo jen virtuálně?
To se ptám jako na tebe osobně, ne na nějaké obecné poučky. Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá oběť (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 20. březen 2016 @ 09:37:05 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Byl jsi ponořen do Krista? A byl jsi ponořen do Krista skutečně, nebo jen virtuálně?
To se ptám jako na tebe osobně, ne na nějaké obecné poučky. "...
Už jsem ti na to nahoře odpovídal. To nejsou žádné "poučky", žádné "obecné fráze"! Apoštol Pavel nepoučuje, ale učí, svědčí o Kristu, svědčí o Boží moci. A svědčí v Boží moci! Toto svědectví bylo i v mém případě vírou přijato a akceptováno - akceptováno Bohem i lidmi.
Píšu tedy nejen o tom, co jsem sám "zažil", ale píšu hlavně o tom, čemu jsem uvěřil, čím žiji.
Jestli jsi ty v prvních dvaceti létech života prý nepoznal Boha, nebylo to vinou Boha, ani vinou římskokatolické církve. Bylo to vinou tvých vlatsních hříchů, skrze které (jako skrze šedý zákal) jsi Boha neviděl, nevnímal.
Ty se dneska domníváš, že svědčíš o Bohu, ale vlastně "svědčíš" jenom subjektívně o tom, co jsi prý "s Bohem prožil". Kážeš nám zde o svém "bohu", kterého sis vybarvil podle vlastních představ a stal se na této vlastní představě závislým.
Prý jsi třeba jednoho krásného dne "poznal", že jsi znovuzrozen. To je subjektivní svědectví bez valné hodnoty, výplod sebeklamu. Namlouváš si, co není, co se událo jenom ve tvých představách. Zatímco apoštol Pavel vysvětluje, že ve křtu musí starý člověk nejdřív spolu s Kristem v nás umřít a pak teprve se z Boha může narodit cosi nového - dítě Boží (a rozumově, logicky je to takto nezpochybnitelné), ty "svědčíš" na základě svých vlastních neobjektivních pocitů docela rozporně, že jsi se nejdříve jaksi "znovuzrodil" a až teprve daleko později se nechal pokřtít. Objektivně tedy zcela v rozporu s těmito základy křesťanského učení.
Objektivní svědectví o Bohu je, když tě třikrát ukamenují k smrti a ty přesto vždycky přežiješ, objektivní svědectví je, když odsouzenec na smrt přikován řetězy ke strážcům je vysvobozen ze žaláře, když jsou ve jménu Ježíše nemocní uzdravováni a mrtví kříšeni. Objektivní svědectví o Bohu je , když jsou na nemocné pokládány Pavlovy šátky a zástěry a oni jsou uzdravováni. Pak mohu směle věřit i těm ostatním věcem, které tito apoštolé učí a které věcně dokázat nijak nelze a přesto je přijímat vírou v Boží moc.
Svědčit o věcech duchovních, že jsi cosi "cítil" , že jsi cosi "poznal" (ale co nelze to věcně nijak dokázat, doložit), není od tebe žádným objektivním svědectvím, ale jenom pustou demagogií. Chybí v tom Boží moc.
Říkáš, že nemusíš mě ani sobě nic dokazovat. Ale Bůh, když bratr jeho ztraceného syna zůstane "venku" mimo dům otcův a nejde dovnitř, neváhá a vyjde ven - právě aby mu domlouval, aby mu věcně argumentoval - apeluje na jeho zdravý rozum důkazy, argumenty. Člověk nemusí být zrovna až v cizině a promarňovat své dědictví s nevěstkami - plně stačí k jeho zkáze, když jen zůstane "venku" a odmítá zasednout s Otcem k jednomu stolu. Také on je v tomto případě stejně ztraceným synem Otce, je duchovně mrtvým.
Proto právě zde jsou logické argumenty zcela na místě a nikdo už nemůže položit jiné učení, než které už bylo položeno.
Už se prober! Vírou svých rodičů jsi byl Bohem znovuzrozen už jako miminko. Stalo se tak Boží mocí, milostí. Hřích ti však později zatemnil vidění a poznání (všichni jsme hříšníci, všichni máme v tomto nějak "máslo na hlavě" - různé jsou jen oblasti našich hříchů) - ale podruhé už nebylo třeba se "znovuzrozovat, ani křtít", podruhé už stačilo jenom odevzdat své hříchy a nemoci z nich v pokání Kristu a soustředit se ke konání opačného dobra. V takovém případě by však nad tvojí hlavou mělo hlasitě zaznít: "Tvé hříchy byly odpuštěny, jdi v pokoji a už nehřeš."
Ty však zůstáváš v zajetí jakýchsi bludných učení odlišných od učení apoštolů (a zde má význam dokazovat, argumentovat!) a tu skutečnou církev Kristovu nazýváš posměšně "sektou"!
Milostí Boží jsem to, co jsem!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrvavá (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 20. březen 2016 @ 10:29:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jestli jsi ty v prvních dvaceti létech života prý nepoznal Boha, nebylo to vinou Boha, ani vinou římskokatolické církve. Bylo to vinou tvých vlatsních hříchů, skrze které (jako skrze šedý zákal) jsi Boha neviděl, nevnímal.
To jsem rád, že jsi to konečně pochopil.
Římskokatolická církev, do které jsem se narodil, je jen součástí toho, co tak věrně ze tvé zkušenosti popisuješ. Já jsem se k jejímu hříchu a slepotě přidal, hřích ŘKC byl tedy i můj hřích, skrze který jsem Boha neviděl, nevnímal. Tomu říkáme "smrt". Dokud jsem nepřijal život, nemohl jsem Boha vidět.
Snad jsi tedy pochopil, "starý člověk" nepotřebuje umřít, když je mrtvý, ale je potřeba ho pohřbít?
Nebo to stále ještě nechápeš?
To je subjektivní svědectví bez valné hodnoty, výplod sebeklamu. Namlouváš si, co není, co se událo jenom ve tvých představách.
Stando, já už něžuji to, co ty vzhledem ke svátosti křtu miminek. Já chápu, že se snažiš tvou realitu opsat takhle oklikou a myslíš si omylem, že to, co žijete vy v ŘKC, jak si představujete že vě svátosti křtu proběhlo to, co neproběhlo, že při biřmování proběhlo to, co neproběhlo, a musíte se o tom neustále ubezpečovat, dokazovat si to, že to tak mají i druzí.
Ale to je tvůj omyl. Nemám vaši potřebu, kterou vy žijete a omylem jí připisuješ mně.
Ne všichni musí ží to, co vy v ŘKC, aby žili nějaký sebeklam ke svátosti křtu miminek jako vy.
Zatímco apoštol Pavel vysvětluje, že ve křtu musí starý člověk nejdřív spolu s Kristem v nás umřít a pak teprve se z Boha může narodit cosi nového - dítě Boží .
Stando, jen tvoje výmysly, jak si potřebuješ dokázat co sis ty vymyslel a nezažil. Píšeš o něčem, co neznáš a domýšlíš tak něco, co není pravda.
Apoštol Pavel nic takového nevysvětluje. Apoštol Pavel popisuje křesťanství dobře, správně, reálně. Zažil ho. Nežil to, co vy.
Můžeš si to přečíst:
Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
Máš to hned na dvou místech písma, z úst "dvou svědků", jasně napsané, co jsme zažili. Skrze křest jsme s Kristem byli pohřbeni.
Ať se ti to líbí, nebo nelíbí.
Svědčit o věcech duchovních, že jsi cosi "cítil" , že jsi cosi "poznal" (ale co nelze to věcně nijak dokázat, doložit), není od tebe žádným objektivním svědectvím, ale jenom pustou demagogií. Chybí v tom Boží moc.
To je dobře, že to víš.
Samozřejmě, že ve tvých podivných představách, že jsem cosi "cítil", které si vymýšlíš aby ses vyhnul otázkám na tvůj život, ovlivněných pocitovým náboženstvím, ve kterém ty žiješ, chybí Boží moc.
Samozřejmě, že sis nemohl všimnout, že svědčím o tom, že jsem zažil v životě změnu. Nemůžeš si všimnout toho, co neznáš, ale stále se ti moje svědectví převrací do pocitů a domýšlení, které žijete vy. Nevšimneš si toho ani v jiných svědectvích.
Jak píšeš o něčem, co ty neznáš a vymýšlíš si tak věci podle toho, co vy žijete, je to samozřejmě jen pustá demagogie. Souhlasím.
Skutečnou církev Kristovu nazýváš posměšně "sektou"!
Stando, jsem už zvyklý, že když ti položím jednoduché otázky na tvůj život, začneš si o mne vymýšlet různé lži a drze je psát do diskuze. Je to součást tvé slepoty, tvé "svobody hřešit", zřejmě ti tvůj bůh takto hřešit dovoluje, jak jsi psal. Myslím, že tomuto vašemu jednání se říká "účel světí prostředky", to je heslo, podle kterého se řídili jezuité, kteří vás dobře v této taktice vyučili.
Chápu, že když ti položím jednoduché otázky na tvůj život, nezbývá ti při tvém kličkování než aby dělal to, co je tvou klasikou. Nečekal jsem, že odpovíš. I tvoje "neodpověď" na pá jednoduchých otázek hovoří o realitě tvého života dostatečně.
Ty bys zase měl vědět, že jsem z vlivu vaší sekty dost dlouho pryč a znám ji až niterně dobře na to, abych vaší manipulaci baštil.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nekrv (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 20. březen 2016 @ 18:54:24 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Já jsem se k jejímu hříchu a slepotě přidal, hřích ŘKC
byl tedy i můj hřích, skrze který jsem Boha neviděl, nevnímal. Tomu
říkáme "smrt". Dokud jsem nepřijal život, nemohl jsem Boha vidět."...
Hluboký nelogický omyl. Římskokatolická církev nemá žádný hřích, tato církev je tajemným tělem Kristovým, je to církev svatá!
..."Snad jsi tedy pochopil, "starý člověk" nepotřebuje umřít, když je mrtvý, ale je potřeba ho pohřbít? "...
Apoštol Pavel učí pravý opak: Starý člověk potřebuje umřít spolu s Kristem (umřít tomuto světu) a být spolu s Kristem pak vzkříšen do života v novosti - je narozen znovu. Narozen znovu v Kristu - ve křtu.
..."A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít."...
..." když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni "...
Nejedná se o žádné mé výmysly: nejdříve jsme ve křtu s Kristem zemřeli tomuto světu a byli spolu s ním pohřbeni, následně jsme pak byli spolu i vzkříšeni (a byly nám i odpuštěny viny). A toto všechno se stalo v jednom jediném okamžiku ve křtu.
A právě v tomto časovém sledu, nikoli naopak, nejdříve snad vzkříšení (znovuzrození) a potom později pohřeb! To je nelogické bláznovství, hereze z virtuálního světa.
..."Skutečnou církev Kristovu nazýváš posměšně "sektou"!"...
Z mé strany žádné lži: Římskokatolická církev je skutečnou církví Kristovou - církví s mocí Ducha svatého. A ty ji nazýváš posměšně "sektou".
A na všechny tvé motázky jsem ti odpověděl. I když ty svým myšlením virtuálního světa jsi tyto odpovědi pominul - protože nebyly podle tvých představ.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: N (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 21. březen 2016 @ 06:12:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Římskokatolická církev nemá žádný hřích, tato církev je tajemným tělem Kristovým, je to církev svatá!
No, po takových větách je dost jasné, proč tak často píšeš o virtuálním světě.
Apoštol Pavel učí pravý opak: Starý člověk potřebuje umřít spolu s Kristem (umřít tomuto světu) a být spolu s Kristem pak vzkříšen do života v novosti - je narozen znovu. Narozen znovu v Kristu - ve křtu.
Píšeš o něčem, co ty osobně neznáš, takže si libovolně vymýšlíš, co tě zrovna napadne, aby se ti to hodilo.
Apoštol Pavel učí, že zemřel tomuhle světu skrze Zákon, byl pohřben ve křtu a vzkříšen byl v Kristu. Můžeš si to přečíst v písmu. Stalo se mu tedy totéž, co nám, když jsme osobně ve svém životě zažili, co Pavel píše.
A ty ji nazýváš posměšně "sektou"
ŘKC není církví Ježíše Krista, protože mu nepatří.
I ty ses tu kroutil, když jsme psali, že náš život patří Pánu Ježíši Kristu, všelijak si oponoval a dával jsi najevo, že to je špatně.
A na všechny tvé motázky jsem ti odpověděl.
Samozřejmě, že jsi "dopověděl" na mé otázky. Jen poněkud mimochodně: Byly to otázky na tebe Jako vždy jsi nenapsal nic o tobě. Jakmile máš něco psát osobně o tobě, vyhýbáš se tomu jako čert kříži. O to více si pak vymýšlíš hlouposti o druhých. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 21. březen 2016 @ 07:24:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Apoštol Pavel učí pravý opak: Starý člověk potřebuje umřít spolu s Kristem (umřít
tomuto světu) a být spolu s Kristem pak vzkříšen do života v novosti -
je narozen znovu. Narozen znovu v Kristu - ve křtu. Píšeš o něčem, co ty osobně neznáš, takže si libovolně vymýšlíš, co tě zrovna napadne, aby se ti to hodilo. "...
Tvýrazním ti, co Píše apoštol Pavel o této věci doopravdy: (Ř 6,3-8)
Skrze křest
jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl
Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového
života.
Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.
S Kristem jsme ve křtu zemřeli (doslova srostli s Kristem v jeho smrti) - píše apoštol Pavel ...
Náš starý člověk byl spolu s Kristem ukřižován - píše apoštol Pavel ...
Ty však, na rozdíl od Pavla, tvrdíš pravý opak: "starý člověk" nepotřebuje umřít, když je mrtvý, ale je potřeba ho pohřbít". A toto je zjevná hereze, opak toho, co učí apoštol Pavel. Ty se chováš jako totálně slepý, který tento rozdíl nevidí a nechápe.
"Starý člověk" je sice mrtvý před Bohem (jako marnotratný syn v cizině - L 15,24) , ale vůči světu je živý až moc. A my právě ve křtu jsme v Kristu odumřeli tomuto světu a naší vlastí se tak stala Kristova nebeská vlast. Ve křtu jsme se narodili znovu - už pro tento svět jako cizinci. Narodili jsme se tak Boží mocí, vírou církve vedoucí ke křtu, milostí Boha - bez vlastních zásluh, jen pro zásluhy Kristovy.
Právě tak to učí apoštolové.
Už znění tvých otázek je pro křesťana urážející: 1.) Ty jsi zemřel s Kristem? A zemřel jsi ty s Kristem skutečně, nebo jen virtuálně? - Ano, já jsem skutečně ve křtu zemřel spolu s Kristem a narodil jsem se znovu jao dítě Boží.
2.) Byl jsi ty ponořen do Krista? A byl jsi ponořen ty do Krista skutečně, nebo jen virtuálně? - Ano, já byl ponořen do Krista skutečně. Boží mocí ve křtu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. březen 2016 @ 18:09:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | S Kristem jsme ve křtu zemřeli (doslova srostli s Kristem v jeho smrti) - píše apoštol Pavel ...
Který apoštol Pavel? Jan Pavel II?
Stando, domýšlení toho, co apoštol nepsal, ti jde docela dobře. Jinak díky za to, že jsi kromě tvého domýšlení uvedl a citoval to, co apoštol Pavel skutečně psal hned na více místech: Že jsme ve křtu s Kristem byli pohřbeni.
To je pravda. Opravdu jsme ve křtu byli s Kristem pohřbeni.
"Já (apoštol Pavel) jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil. A tak Zákon je svatý i přikázání je svaté, spravedlivé a dobré. Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale hřích, aby se ukázal jako hřích, působil mi tím dobrým smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným."
Mezi mnou a apoštolem Pavlem je ten rozdíl, že jsem až do chvíle, kdy jsem se stal křesťanem, neznal Boha. Nebyl jsem součástí Božího lidu, nebyl jsem žid, ale pohan. Od malička až do dospělosti byla mezi mnou a Bohem zeď rozdělení, zeď hříchu. Oběť Pána Ježíše za mne jsem přijal, až když mi bylo skoro 22 let.
Nevím na rozdíl od kterého vašeho "apoštola" Pavla. Jana Pavla II? Nebo nějakého jiného "apoštola" Pavla? Je mi celkem jedno, co učí vaši noví učitelé a "apoštolové" teď ponovu, to je vaše věc, vaše učení. Neřeším ho, nemám tu potřebu. Máme naše učení, které platí od dob Pána Ježíše až dodnes a které jsme zažili na vlastní kůži. A ty máš zjevně potřebu se stále proti němu vymezovat, asi máš problém s tím, co se v písmu píše, tak tam připisuješ něco, co tam není.
Zkus věřit tomu, co skutečný apoštol Pavel psal Římanům, protože to je pravda. A věř tomu, že křest ve vodě není hřích, který apoštola Pavla zabil. Zajedno křest ve vodě není v Zákoně, skrze který Pavel zemřel, zadruhé o křtu apoštol Pavel píše, že ve křtu byl s Kristem pohřben. Což by ti i logicky mělo dojít, že se nepohřbívají ještě živí, ale pohřbívají se už mrtví.
Zpět od tvého vymezování se vůči písmu a slovům apoštola Pavla v listu Římanům a kdejakého tvému domýšlení k tomu, co skutečně žiješ ty.
Už znění tvých otázek je pro křesťana urážející
Proč jsou pro tebe urážející jednoduché otázky na tvůj život, na to, co skutečně žiješ?
V čem tě ty jednoduché otázky urážejí? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 28. březen 2016 @ 09:14:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A věř tomu, že křest ve vodě není hřích,
který apoštola Pavla zabil. Zajedno křest ve vodě není v Zákoně, skrze
který Pavel zemřel, zadruhé o křtu apoštol Pavel píše, že ve křtu byl s
Kristem pohřben. Což by ti i logicky mělo dojít, že se nepohřbívají ještě živí, ale pohřbívají se už mrtví. "...
Pohřbívají se až mrtví - a jsou to ve křtu právě ti mrtví, kteří spolu s Kristem ve křtu nejdříve zemřeli tomuto světu.
(Ř 6,3-8) Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze
křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako
byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu
nového života. Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu.
Jestliže jsme s Kristem zemřeli (ve křtu!), věříme, že spolu s ním budeme také žít.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 28. březen 2016 @ 10:51:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jestliže jsme s Kristem zemřeli (ve křtu!), ..
Jestliže. Píšeš ale o něčem, co osobně neznáš, co jsi nezažil. Vymýšlíš si tak, co se ti zrovna hodí, aniž bys musel řešit konfrontaci se skutečnou realitou a rozpor s realitou. Zjevně ani nejsi ochoten řešit rozpor tvých výmyslů s písmem (apoštol Pavel jasně popisuje, kdy a čím zemřel) ani s logikou (že se nepohřbívají živí, ale už mrtví).
V tom se tvoje situace liší od toho, co jsem zažil já. Musel jsem ten konflikt římskokatolických výmyslů a reality řešit, když jsem zažil to, co se píše v písmu. A logicky jsem se musel přiklonit k tomu, co se píše v písmu a co jsme reálně zažili a opustit ty nabubřelé lidské výmysly od lidí, kteří písmo nezažili a vymýšlí si tak různá učení, která se jim nejvíce líbí.
Na ostatní otázky po tvém životě neodpovíš?
Ptal jsem se:
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 21. březen 2016 @ 15:44:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." I ty ses tu kroutil, když jsme psali, že náš život
patří Pánu Ježíši Kristu, všelijak si oponoval a dával jsi najevo, že to
je špatně. "...
To ty nepřekrucuj!
Mohl jsem tak akorát tvrdit, že ve tvém případě to není pravda, ale jen tvá virtuální fikce.
Náš život totiž patří v prvé řadě nám (jak už je pro lidi s nepoškozeným rozumem logicky zřejmé podle osobního zájmena "náš") - dostali jsme ho darem od Boha - je náš - a máme s ním nakládat sice ve svobodě vlastních rozhodnutí, ale naplňovat přitom smysl toho, proč nás Bůh vlastně poslal do tohoto světa. Tedy jinak řečeno - vlastní svobodnou volbou poznávat a naplňovat Boží vůli v životních situacích, které pro nás nebeský Otec připravil. Od tohoto našeho chování v tomto světě se odvíjí i náš budoucí osud na věčnosti i naše budoucí nebeská odměna.
Tvé tvrzení, že tvůj život prý už nyní patří zcela Ježíši Kristu je jen nabubřelá bublina vlastní pýchy a hlouposti z nereálného náboženského poblouznění.
Správně je to tak, že my sice usilujeme, aby náš život patřil Ježíši, ale ne vždycky se nám to vlivem naší náklonnosti ke hříchu daří i naplňovat. Jsme tedy velice rádi, když alepoň po větší část našeho času patří Ježíši a považujeme i toto za úspěch.
Patřit Ježíši úplně a bezezbytku by totiž znamenalo už více nehřešit - a to je virtuální svět tvých lží, ve kterých si s oblibou tak rochníš.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. březen 2016 @ 18:34:02 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To ty nepřekrucuj! Mohl jsem tak akorát tvrdit, že ve tvém případě to není pravda, ale jen tvá virtuální fikce.
Zřejmě už dost zapomínáš, co jsi v minulosti psal. Někdy si po sobě přečti ty zmatky, co jsi psal, třeba tady nebo tady a mnohokrát jindy (uvádím tam i kontext mých příspěvků, aby bylo vidět, na co jsi odpovídal). Když jsem psal, že můj život patří Pánu Ježíši, bylo to pro tebe "nesmyslné", podle tebe to "nemyslím vážně", bál ses či co, že vám "Ježíš chce vaše životy sebrat" a tak podobně. A to je jen drobný výběr z toho, co jsem stručně nazval že si "všelijak oponoval a dával jsi najevo, že to je špatně."
Náš život totiž patří v prvé řadě nám
A já vám ho neberu! Ani Ježíš vám ho nebude brát. Pokud vám to tak vyhovuje, tak si ten váš život držte, pevně třímejte jeho opratě s vaší iluzí, že jen vy s konečnou platností určujete, kam ten váš život bude směřovat. To je přeci vaše věc, vaše svoboda, co skutečně žijete, jak život vnímáte, co se životem uděláte!
Tobě děkuju za upřímnost, že máš ochotu něco o sobě osobně napsat a nestydíš se.
Tvé tvrzení, že tvůj život prý už nyní patří zcela Ježíši Kristu je jen nabubřelá bublina vlastní pýchy a hlouposti z nereálného náboženského poblouznění.
No, zase moc tak jsi toho o tobě nenapsal a hned si popustil uzdu tvé domýšlivosti. Ale i to, co omylem podle tvého uvažování a života připisuješ mně dostatečně vypovídá o tom, jak uvažujete.
Ano, samozřejmě znám římskokatolické uvažování, "šel jsem hodně mil ve vašich botách", vím tedy, o čem píšeš, co žiješ a z čeho tak usuzuješ a chápu, že to nemáte při vašem přístupu lehké. Nezávidím vám.
...a to je virtuální svět tvých lží, ve kterých si s oblibou tak rochníš.
To sis mne asi popletl s tebou a tvými křivolakými cestičkami.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 28. březen 2016 @ 09:06:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Je pozoruhodné, že člověk s jinak technickým myšlením dokáže být v určité oblasti až tak zablokován.
Nejsi totiž vůbec schopen rozeznat logickou nesrovnalost mezi svými dvěma tvrzeními:
1.) Že tvůj život patří údajně už plně Ježíši Kristu.
2.) Že jsi stále ještě hříšníkem, který (alespoň občas) hřeší.
Pokud tedy hřešíš, tvůj život logicky ještě plně nepatří Ježíši Kristu. Kdyby totiž patřil, nezhřešil bys už vůbec nikdy.
Já usiluji o to, aby můj život patřil co nejvíce Ježíši. Ale nikoli vždycky se mi to i podaří podle mého přání.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 28. březen 2016 @ 10:41:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Já usiluji o to, aby můj život patřil co nejvíce Ježíši. Ale nikoli vždycky se mi to i podaří podle mého přání.
Rozumím. Vyrobil sis nějaká "tvoje přání", podle kterých se ty snažíš žít a nedaří se ti tvoje přání naplnit. Omylem se pak domníváš, že ostatní žijí to, co ty, nebo že dokonce budou také naplňovat tvoje přání, které sis ty pro sebe vyrobil, abys je naplňoval.
Nejsi totiž vůbec schopen rozeznat logickou nesrovnalost mezi svými dvěma tvrzeními:
Stando, jsem už zvyklý, že když ti "dojde dech" v diskuzi, začneš si o mne vymýšlet různé nesmysly podle tvého života, podle toho, co ty žiješ. To, co ty žiješ je jistě tvůj autentický život, je dobře, že se nestydíš na křesťanském portále se o něm sdílet. Je ale omyl, pokud tvůj život připisuješ mně. Nežiju to co ty, neuvažuji jako ty.
Kdyby tě někdy zajímalo, co žijeme my, tak se zeptej, nebo si přečti naše příspěvky.
Věříme písmu, věříme evangelium. Nežijeme pro naše přání a naše představy, abychom je naplňovali, natož abychom naplňovali přání nějakých náboženských fanatiků zavile zarytých v učení svých různých sekt.
Žijeme pro Boha. Věříme tomu, že Pán Ježíš nevzal na sebe jen nějakou "obecnou vinu celého světa", ale věříme, písmu, slovům proroků, apoštolů: Že Pán Ježíš vzal naše hříchy, naše slabosti a naše nemoci na sebe. Když říkáme: "Dáváme Ježíši svůj život" abychom žili jemu, myslíme tím "celý život", tedy i naše slabosti, naše hříchy, naše nemoci. "Dobré i zlé". Ve skutečnosti, když jsem Ježíši před mnoha lety vydával svůj život, myslel jsem tím hlavně a skoro na 100% právě hříchy, slabosti, které jsem sám nebyl schopen zvládnout, právě na to "zlé".
Když si vymýšlíš různé nesmysly o nás, píšeš o něčem, co neznáš, čemu neromíš, co jsi nezažil, s čím nemáš zkušenost a omylem nám připisuješ "vaše přání". Ta jsou ale jen a jen vaše. Pokud ti vyhovuje v čem žiješ, jistě to žij, ale nepřipisuj zbytečně tvoje omyly a neznalost nám.
Toník |
]
|
|