 |
Právě je 588 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116710576
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s nimi? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 08:10:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | "To on nemůže odpustit hřích bez pokání, protože by porušil principy spravedlnosti."
Ahoj Stando.
Ještě k tomuto tématu "spravedlnosti".
Jinde jsi zase psal:
Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží.
Tak to je.
Zkus si nějak uvědomit, že virtuální svět, který jste si vytvořili, nemá s realitou nic společného, je to jen ovoce toho, že jste nepřijali Boží spravedlnost, je to jen vaše uvažování. Vaše představa vymyšlená někdy ve středověku je to, že dojdete do zpovědnice, tam se vyzpovídáte, kněz vám udělí rozhřešení učiníte "pokání" a tím je naplaněna "spravedlnost" a máte "odpuštěno". Ale to je jen a jen váš svět, vaše uvažování. Nemá nic společného s realitou. Nepřičítej vaše představy a váš život nám: Nežijeme to, co vy a vaše představy jsou pro nás směšné "myšlení středověku".
Skutečná spravedlnost u hříchu vyžaduje trest a náhradu škody.
Pokud zloděj ukradne majetek svému sousedovi, tak spravedlivě dostane u trestního soudu trest odnětí svobody na dva až osm let podle výše škody a u občanskoprávního soudu je odsouzen k plné náhradě toho, co ukradl.
To je skutečná spravedlnost.
To, že poškozený odpustí zloději jeho vinu, nijak neruší trest: Trest dostane zločinec tak, jako tak. Lítost nad způsobeným zlem je maximálně tak polehčující okolnost, ale lítost popadá kde koho, stejně jako v příbězích bible. Stejně tak neruší trest, pokud poškozený odpustí dokonce i způsobenou škodu.
Toník |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s nim (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 18:51:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."Pokud zloděj ukradne majetek svému sousedovi, tak
spravedlivě dostane u trestního soudu trest odnětí svobody na dva až osm
let podle výše škody a u občanskoprávního soudu je odsouzen k plné
náhradě toho, co ukradl.
To je skutečná spravedlnost. "...
Máš v tom ale pořádný zmatek.
A co ti naši někteří "podnikatelé" či politici, co si nakradli ve velkém a lidská spravedlnost na ně už nedosáhne? A Bůh jim podle tebe už tento hřích odpustil - i když oni se neobrátili, ukradené nevrátili a pokání neučinili?
Tak kde je jaká spravedlnost?
Spáchané křivdy volají do nebe, vytunelované kampeličky a zástupy okradených seniorů o poslední životní úspory na stáří - a ty říkáš, že Bůh tento hřích už odpustil?
Nebo zloděje Bůh potrestá i přesto, že jim hříchy už odpustil? Ale oni stejně po tom trestu nakonec dosáhnou také nebe (mají přece odpuštěné hříchy) a setkají se tam s těmi, které za života okradli?
Máš všech pět pohromadě?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 20:35:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Já vím, Stando, že zpráva o Božím odpuštění v Pánu Ježíši Kristu je pro farizeje a bezbožníky strašlivým pohoršením. Ostatně, právě Ježíš nás varuje, abychom neházeli perly sviním.
Ale na tvé otázky ti odpovím.
A Bůh jim podle tebe už tento hřích odpustil - i když oni se neobrátili, ukradené nevrátili a pokání neučinili?
Ano, Stando. Věřím, že Bůh odpustil v Pánu Ježíši Kristu všem lidem. Dokonce odpustil i komunistům, kteří šikanovali své politické odpůrce, lidi co jen kradli na poli a kdekomu dalšímu.
Bůh si v nebi nedrží v srdci hříchy lidí, nemá to zapotřebí.
Tak kde je jaká spravedlnost?
Spáchané křivdy volají do nebe, vytunelované kampeličky a zástupy okradených seniorů o poslední životní úspory na stáří - a ty říkáš, že Bůh tento hřích už odpustil?
Ano, samozřejmě. Bůh jim odpustil v Pánu Ježíši stejně, jako lhářům a pomlouvačům, stejně jako lidem, kteří celý život pošilhávali po cizích ženách.
Nebo zloděje Bůh potrestá i přesto, že jim hříchy už odpustil?
Všichni lidi, ať už zloději, nebo "hodní lidé", půjdou na soud. Jak to bude na soudu a co tam bude řešit soudce je možné si přečíst v písmu, pokud tě to zajímá, je to ve 25. kapitole Matouše.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 12. únor 2016 @ 08:15:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Všichni lidi, ať už zloději, nebo "hodní lidé", půjdou na soud. "...
Takže všichni lidé mají sice hříchy už odpuštěny ale přesto i tak za ně budou na soudu souzeni?
To ti připadá normální? Rozum neprotestuje?
To tvoje "sluníčkářské nábožemství" má ale trhliny jako trám!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatý (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 12. únor 2016 @ 13:23:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Takže všichni lidé mají sice hříchy už odpuštěny ale přesto i tak za ně budou na soudu souzeni?
Stando, ty máš sklony si člověka unáhleně zařadit podle jeho momentálního výroku, přitom jde jen o to, že tvé myšlení se od druhého třeba jen nesmírně liší - vůbec neporozumíš, jak to ten druhý myslel. A pak mu virtuáně podsuneš, co si podle tebe on myslí. A to bývá špatně.
Nežijeme ve vašich dohadech ohledně zpovědí, odpouštění olitováním, odpustků a očistců, celý ten váš virtuální svět, ve kterém jsou "odpuštěny hříchy", "zbavíte se hříchu" a po tom celém "není jediného hříchu, který by se vás netýkal". Máte "odpuštěny hříchy" a přitom si sami držíte cizí hřích a nevyplacená mzda stále křičí k Bohu. Nepřipisuj mi tedy vaše uvažování a váš svět.
Pokud tě zajímá náš svět, tak ještě jednou, pro tebe polopatě a popořádku.
Bůh nám odpustil hříchu v Pánu Ježíši Kristu. Nedrží si v nebi u sebe žádné hříchy, jako ty, když jsi neodpustil a zlo cizího hříchu tě stále žralo a tížilo. Bůh si v sobě nenosí hříchy lidí léta, jako to dělají lidé. Pán Ježíš dokonce vzal naše hříchy, všechny naše hříchy, vynesl je na svém těle až na kříž. Byl za nás odsouzen na smrt. Nesl i naše nemoci a naše bolesti, byl trestán pro náš pokoj. Stal se hříchem a zemřel. Za nás, namístě nás. Ale smrt ho neudržela, vstal z mrtvých a žije.
Mluví k lidem, vede je i dnes ke stejnému odpuštění, v jakém šel příkladem on první.
Tu moc jeho odpuštění a zprávu o něm svěřil své církvi.
Neseme jí všem lidem: Těm, kteří o odpuštění stojí a někdy omylem i těm, co o něj nestojí. Těch prvních je ale mnohem, mnohem více. Někteří lidé přijmou Pána Ježíše a Boží odpuštění a Boží milost je vede k pokání. Jiní lidé Boží odpuštění nepřijmou, začnou se nám různě posmívat a Boží odpuštění v Pánu Ježíši parodují podle toho, co sami žijí, na co jsou zvyklí ve svém životě, co vidí okolo sebe ve svém prostředí. Tím jen ukazují, co sami žijí, co mají ve svém životě, co je jim blízké.
Evangelium konfrontuje jejich stav.
Posměch a překrucování obvykle bezbožníkům nevydrží dlouho, někdy týdny, těm tvrdším měsíce.
Někteří lidé ale nepochopí, protože pochopit nechtějí. Museli by si totiž přiznat, že věřili čemusi, co není. A k tomu třeba hodně odvahy. Takový jsem byl i já: Trvalo mi mnoho měsíců, než jsem uvěřil Pánu tu zprávu o jeho odpuštění, přestal jsem se křesťanům posmívat. I když jsem tehdy na podzim před pětadvaceti lety uvěřil, neměl jsem ještě odvahu přiznat si, že jsem věřil nesmyslům, ta odvaha přišla až se znovuzrozením a pokáním.
To ti připadá normální? Rozum neprotestuje?
Slovo kříže je totiž bláznovstvím těm, kteří hynou, ale nám, kteří jsme zachraňováni, je mocí Boží.
Tedy ano: Já už nežiju vaše "normy", které tu tak věrně ve tvých příspěvcích při tvém bloudění popisuješ. Můj rozum neprotestuje. To, co udělal Bůh mi připadá "normální", je to i moje norma, kterou žiji a za kterou jsem Bohu nesmírně vděčný. Je to základ mého života, který mi pomáhá přežít tady ve světě. Je to důvod, proč jsem na světě, proč ještě žiji: Kdyby Pán Ježíš nezemřel za mne a můj hřích a kdyby se ke mně nedostala zpráva o odpuštění Něm, byl bych už dávno po smrti.
Samozřejmě, když jsem ještě nebyl křesťanem, neznal jsem Boží moc, tak můj rozum protestoval. Ale neprotestoval jsem moc dlouho: Ono totiž Boží čin v Ježíši vypadá bláznivě jen z pohledu světa, z pohledu toho, co žijete vy a co jsem tehdy žil také. Jinak je to, co Bůh udělal, nesmírně logické, jasné, průzračné, jednoduché. Tak jednoduché, že ani ten nejblbější nemá problém to pochopit a chovat se stejně, jako se chová Bůh, jít po stejné Cestě.
To tvoje "sluníčkářské nábožemství" má ale trhliny jako trám!
V čem konkrétně je pro tebe trhlina v tom, co jsem já zažil, v tom, čemu věřím já či v tom, co já píšu?
Nemyslím teď trhlina v tom, co si o mne ty vymýšlíš: Ve tvých lžích o mne je trhlin bezpočet, ty tvoje výmysly o mne opakovat nemusíš, četl jsem je. Zkus někdy napsat něco k tomu, co píšu já, pokud máš zájem o "konstruktivní diskuzi".
Nemyslím ani v čem je trhlina vašeho světa a vaší praxe "odpuštěných hříchů" ve kterých hřích je nepotrestán a nevyplacená mzda stále volá k Bohu.
Je něco, co se ti nelíbí na tom, co píšu já, máš problém s něčím v mých příspěvcích?
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky s (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 12. únor 2016 @ 18:32:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Nedrží si v nebi u sebe žádné hříchy"...
Hříchy nejsou stádo krav, aby si je někdo držel v ohradě. Zkus se vyjadřovat srozumitelněji.
Zlo hříchů křičí k nebi a vyžaduje Boží spravedlnost.
A Bůh za hříchy skutečně trestá! Trestá hříšníka za hřích jak už v tomto životě pozemském, tak i na věčnosti věčným zavržením.
Boží milost však překrývá i Boží spravedlnost.
Trest za hříchy ale musí být vykonán vždycky (aby spravedlnosti bylo učiněno zadost) - proto se Boží Syn stal člověkem a vzal na sebe zlo z hříchů lidí. Otevřel lidem možnost smíření s Bohem! Ale aby se tento Boží plán s lidmi naplnil, musí člověk dobrovolně přijmout tuto Boží nabídku záchrany - činit pokání, odvrátit se od hříšného jednání.
Skrze učiněné pokání ze hříchů jsou hříšníku hříchy odpuštěny - pokáním jsme je předali Kristu - už je nemáme. Až v okamžik učiněného pokání jsou každému jednotlivci hříchy odpuštěny - nikoli tedy jak tvrdíš ty, že všechny hříchy lidstva byly odpuštěny před dvěma tisíci lety na kříži.
Před dvěma tisíci lety byla lidstvu skrze kříž otevřena cesta ke smíření.
Na každém člověku je, aby ji využil či odmítl. I se všemi následky.
Ten, kdo pokání ze hříchů neučiní, je stále hříšníkem provokujícím Boží hněv. Není žádné laciné odpuštění hříchů, o kterém hříšník vlastně ani neví - jak zde předkládáš ty.
Tato představa nemá s křesťanstvím už nic společného.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostat (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 12. únor 2016 @ 22:29:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Hříchy nejsou stádo krav, aby si je někdo držel v ohradě. Zkus se vyjadřovat srozumitelněji.
Stando, a tohle jsi řekl tomu tvému zpovědníkovi, když ti řekl "Když to nejde odpustit, musíš to nejdříve "pustit"? ;-)
Pokud hříchy "nejsou jako stádo krav, aby si je držel někdo v ohradě", jak se ti prosímtě stalo, že sis "v sobě hříchy nosil celá léta"? Kdo je tedy v té ohradě držel, když jsi to nebyl ty? Držel je v té tvé ohradě snad Bůh?
Stando, řekl bych, že se vyjedřuji velmi srozumitelně, přímo a jasně.
Není žádné laciné odpuštění hříchů, o kterém hříšník vlastně ani neví - jak zde předkládáš ty. Tato představa nemá s křesťanstvím už nic společného.
Stando, jsem rád, že víš že ty lži a nesmysly, co si o mne vymýšlíš, nemají s křesťanstvím nic společného, to je dobře. To je pokrok.
Nikdy jsem tu nepřekládal nějaké laciné odpuštění hříchů. Čteš vůbec moje příspěvky? Jsi normální? Proč máš tuhle neutuchající potřebu vymýšlet o mne takové blbosti? To se ani trochu nezastydíš za takovou sprosťárnu?
Nebo si snad omylem myslíš, že oběť Pána Ježíše za náš hřích byla "laciná"? To bych se ani nedivil. Když se bezbožníci vysmívají evangeliu, mohou dojít i k takovým nesmyslným závěrům, jen aby ještě přidali nějaký hřích na kříž.
Až zase budeš chtít nějaký protiklad tvých slov " Ale já, na rozdíl od jiných, se o ní ani nevyjadřuji, nekritizuji co neznám.", přečti si tento tvůj příspěvek o "laciném odpuštění hříchů". Protože pokud bys skutečně znal odpuštění, které je v Pánu Ježíši Kristu, nemohl bys o něm nikdy napsat, že je "laciné".
Pokud máš ty nějaké představy o "laciném odpuštění hříchů" tak věz, že máš jistě pravdu v tom, že takové tvé představy nemají s křesťanstvím už nic společného. A já tvé představy o "laciném odpuštění hříchů" nesdílím.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 13. únor 2016 @ 11:27:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Protože pokud bys skutečně znal odpuštění, které je v Pánu Ježíši Kristu, nemohl bys o něm nikdy napsat, že je "laciné"."...
Jen nepřekrucuj!
Ty jsi tvrdil, že v Ježíši Kristu byly všem lidem už dávno odpuštěny hříchy. Nebo se i v tomto pletu?
Tedy z pohledu člověka by toto opravdu laciným odpuštěním bylo! Mít odpuštěny hříchy, aniž bych to byl vůbec tušil, aniž bych o tom věděl - může být ještě něco lacinějšího? Může být snad ještě lepší servis?
A zde jsem s tebou nesouhlasil: Hříchy jsou za zásluhy Kristovy oběti odpuštěny jen tomu, kdo ze hříchů učiní pokání.
Jinak hříchy člověku odpuštěny nejsou.
..."jak se ti prosímtě stalo, že sis "v sobě hříchy nosil celá léta"?"...
A jak jsi prosím tě, na takovou absurditu vůbec přišel?
Cožpak v sobě nosíme hříchy cizích lidí? Proč bysme to dělali a jak by to vůbec prakticky šlo uskutečnit?
To, co jsem v sobě skutečně nosil dlouhá léta nebyl hřích cizího člověka, ale byla to rána na srdci, byla to jizva, infikovaná jedem zla hříchu cizího člověka, která se proto nechtěla zahojit. Která stále bolela.
..." A já tvé představy o "laciném odpuštění hříchů" nesdílím."...
To bych byl rád. Ale toto je co???
Tvoje slova:
" Ano, Stando. Věřím, že Bůh
odpustil v Pánu Ježíši Kristu všem lidem. Dokonce odpustil i komunistům,
kteří šikanovali své politické odpůrce, lidi co jen kradli na poli a
kdekomu dalšímu.
Bůh si v nebi nedrží v srdci hříchy lidí, nemá to zapotřebí."
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 13. únor 2016 @ 12:16:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ty jsi tvrdil, že v Ježíši Kristu byly všem lidem už dávno odpuštěny hříchy. Nebo se i v tomto pletu?
Ne, nepleteš se. Toto jsem opravdu tvrdil.
Tedy z pohledu člověka by toto opravdu laciným odpuštěním bylo!
Takže je to skutečně tak, že z tvého pohledu je odpuštění hříchů v Pánu Ježíši Kristu "laciným odpuštěním"?
Ptám se podrobně, znovu, nechce se mi věřit, že to, co píšeš, myslíš vážně? Ale jsem rád, že máš odvahu na křesťanském portále tvůj pohled sdílet, že se nestydíš napsat, co opravdu žijete a jaký pohled máte na tento základ křesťanství. Alespoň to můžeme probrat, protože toto je jistě základ věcí, nad kterými se léta bavíme, to, proč si nemůžeme rozumět.
Tedy přímo k věci: Už jsem slyšel od lidí hodně, ale marně vzpomínám, že bych slyšel či četl něco tak cynického, strašlivého, co tu předvádíš ty. Ani snad nevěřící a ateisti, kteří se nám pro naši víru Pánu Ježíši posmívali, neměli tak strašlivý pohled.
Tak tedy k tvému divnému pohledu, Stando, ti dám můj pohled, pokud by tě zajímal (snad je nás i více, co ho sdílejí):
Hřích je nejdražsí věc na světě, nejnákladnější co jen na světě může být. Není nic, co by mělo větší náklady než hřích, co by způsobovalo větší škodu, než hřích. Náklady na celý program Apollo, na cestu na Mars či jakékoliv podobné projekty jsou jen směšným zlomkem nákladů na hřích. Škody způsobené zemětřesením a tsunami, všemi výbuchy sopek a výkyvy počasí jsou jen nepatrným zlomkem škod, které způsobuje hřích.
Za náš hřích, za nás, vydal Bůh to nejcennější, co měl: Jednorozeného syna. Za odpuštění našich hříchů byla vydána ta nejvyšší cena, jaká kdy za co v dějinách byla vydána.
Pokud je to pro tebe a z tvého pohledu "laciné odpuštění", co napsat?
Je mi tě líto.
Ať ti z tvého cynismu pomůže Bůh. Ať ti ukáže, jak strašlivý pohled máš na tak citlivou věc, která je pro miliony a miliardy lidí na světě nesmírnou vzácností, cenností, nejcennější perla, to nejvzácnější, co mají, čeho si nadevšechno váží, co je podklad jejich života, důvod žít.
A jak jsi prosím tě, na takovou absurditu vůbec přišel? Cožpak v sobě nosíme hříchy cizích lidí? Proč bysme to dělali a jak by to vůbec prakticky šlo uskutečnit?
Bylo tam napsáno:
Když neodpustím, zlo cizího hříchu by mě neustále tížilo, "žralo". A někdy jsou křivdy člověka na člověku tak hluboké, že vůbec není lehké odpustit. Sám to člověk někdy ani nedokáže. Měl jsem dříve takové problémy se šikanou v práci (nebyl jsem politicky loajální) a křivdy byly tak hluboké, že to odpustit ani nešlo. Nebylo to v lidských silách. Nosil jsem to v sobě léta.
Kromě toho, že jsem to četl v tvém příspěvku a věřím ti, že jsi psal o sobě pravdu, tak jsem zažil totéž, co popisuješ a měl jsem naprosto stejný problém odpustit cizí hřích. Prošel jsem bezpočet zpovědnic jako ty, uběhla léta a cizí hřích byl stále ve mně. Tedy "zlo hříchu" či "křivda hříchu", "rána na srdci", "jizva infikovaná jedem hříchu" nebo jak to nazvat pokud jsi měl v úmyslu nějak chytat za slovíčka. Stejně tak jako ty jsem potkal skutečné křesťany, skutečné křesťanství a Boha, který mne vedl k odpuštění bez pokání těch, co mi ublížili a dal mi moc jim odpustit.
A já tvé představy o "laciném odpuštění hříchů" nesdílím. Snad jsem ti vysvětlil výše dostatečně, že tvé představy o "laciném odpuštění" opravdu nesdílím.
A jsi první, kterého jsem potkal a má představu, že odpuštění v Pánu Ježíši bylo "laciné".
A že už jsem potkal dost podivných lidí.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatý (Skóre: 1)
Vložil: tele v Sobota, 13. únor 2016 @ 13:19:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Telecí námitka, Stando. :-)
Mojžíšovi a Izraelitům se Bůh představil taktu: Nu 14, 18. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky s (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 14. únor 2016 @ 10:34:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Hospodin pobil ten lid na poušti, protože je nedokázal uvést do země,
kterou jim s přísahou zaslíbil.'
17 Kéž se teď prosím rozmůže tvá síla, Pane můj. Vždyť jsi sám řekl:
18 ,Hospodin je věčně trpělivý, nanejvýš milosrdný, odpouštějící nepravost i
provinění. Nezapomíná však trestat, ale za nepravost otců volá k odpovědnosti
jejich syny do třetího i čtvrtého pokolení.'
19 Prosím, pro své veliké milosrdenství odpusť tomuto lidu jeho nepravost, tak
jak jsi jim odpouštěl od Egypta až doposud!"
20 Hospodin odpověděl: "Odpouštím, jak jsi řekl.
21 Avšak, jakože jsem živ a Hospodinova sláva naplňuje celou zem:
22 Nikdo z těch, kdo spatřili mou slávu a má znamení, která jsem konal v Egyptě
a na poušti, nikdo z těch, kdo mne již desetkrát pokoušeli a neposlouchali,
23 nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům. Nikdo z těch,
kdo mnou pohrdli, ji nespatří! ... "... Nerozumím podstatě tvé námitky. " ,Hospodin je věčně trpělivý, nanejvýš milosrdný, odpouštějící nepravost i
provinění." Toto přece já nijak nezpochybňuji. Kdo učiní pokání ze hříchů, tomu Bůh milosrdně hříchy odpustí. Milostí, za zásluhy Kristovy. Kdo ale pokání neučiní, ten hříchy odpuštěny nemá a Bohu pak nezbývá, než trestat. Protože V Bohu se pro nás nepochopitelným způsobem spojují dvě tak protikladné věci, jako je Boží milosrdenství a spravedlnost. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostat (Skóre: 1)
Vložil: tele v Neděle, 14. únor 2016 @ 11:21:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Stando, proč nerzumíš mé námitce? Tak krátký výňatek Písma a vše je v něm řečeno!
19 Prosím, pro své veliké milosrdenství odpusť tomuto lidu jeho nepravost, tak jak jsi jim odpouštěl od Egypta až doposud!"20 Hospodin odpověděl: "Odpouštím, jak jsi řekl.21 Avšak, jakože jsem živ a Hospodinova sláva naplňuje celou zem:22 Nikdo z těch, kdo spatřili mou slávu a má znamení, která jsem konal v Egyptě a na poušti, nikdo z těch, kdo mne již desetkrát pokoušeli a neposlouchali,23 nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům. Nikdo z těch, kdo mnou pohrdli, ji nespatří! ... ".
To, co se tobě zdá být postavené na hlavu, že Bůh trestá vinu, ačkoli ji odpouští, je tam psáno! To je má námitka k tobě!
Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. únor 2016 @ 09:04:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Už jsem snad pochopil, o co ti jde.
Zlo každého hříchu vyvolává u Boží spravedlnosti nutně trest.
Hřích ke smrti vyvolává od Boží spravedlnosti tresty věčné - zavržení navěky.
Člověku, který učiní ze svých hříchů pokání, Bůh hříchy odpustí - pro zásluhy Kristovy.
My máme učení o odpuštění hříchů, po kterém jistě ještě zůstávají ií nadále (jak my říkáme) "časné tresty".
Je to vlastně jakási forma zhoubného setrvávání na pozemských věcech coby následek deformace člověka hříchem. Tento stav trvá často i po odpuštění hříchů - (nikoli však nezbytně). Člověk sice učinil pokání, hříchy mu byly z Boží mílosti odpuštěny - ale onen člověk se stejně ještě úplně dokonale vnitřně nezměnil, nevydal se cele Bobu aby ho On mohl proměnit.
Býváme tak do jisté míry "opatrní", sobečtí, neschopni se otevřít Bohu dokonale, aby nás mohl uzdravit. Takový člověk si ponechává určité místo v srdci jen "pro sebe" - a to je špatně, to je důsledek naší hříšnosti, který se může smazat jen dvojím způsobem: "obrácením, jenž pochází z vroucí lásky, nebo utrpením (očištěním "jako skrze oheň").
Tyto časné tresty ovšem já zde opomíjím, protože ony nebrání konečnému spasení člověka.
Bůh tedy nemá potřebu trestat člověka pro hřích, který mu už odpustil, ale pokud to nejde láskou, léčí nedostatečně změněného člověka trestem. Protože Bůh chce, aby byli všichni lidé spaseni.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. únor 2016 @ 09:46:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko: Člověk sice učinil pokání, hříchy mu byly z Boží mílosti odpuštěny - ale onen člověk se stejně ještě úplně dokonale vnitřně nezměnil, nevydal se cele Bohu aby ho On mohl proměnit.
No konečně to z Tebe vylezlo formulované v jedné větě. To je přesně ta forma řk odpuštění, bez proměny, bez uzdravení ran způsobených hříchem. Oko, odpuštění může mít mnohem hlubší než tento povrchní způsob bez proměny a uzdravení. Prosím Tě Oko, všimni si, že když něco v řk nefunguje jak má, vymyslí se náhražka nebo oklika. Před nedávnem jsi se mnou souhlasil, že bez víry není křtu. Ale vzápětí si použil náhražku víry- lidské poručníky. Takže se křtít může i bez víry, a náhražkou víry při křtu se stává poručník/ci.
A to samé se týká i odpuštění bez proměny a uzdravení ran, které duši způsobuje hřích.
Proměnu zažíváme již při pokání a uzdravení raněné duše při odpuštění. Pokud toto při odpuštění nenastává, je něco moc špatně! A pokud někdo na tomto závadném odpouštějícím procesu staví ještě další chyby a výjimky, že je jako vlastně všechno v pořádku, že sice bylo odpuštěno ALE vnitřně nezměněný člověk odpuštění je neschopný odpuštěný přijmout, tak tím evidentně přiznává k tomu, že v pokání nenastala očista boží milostí a proměna, a duchovní proces odpuštění byl zmařený již na samém začátku. Ale kvůli obřadnosti a zachování dekorum budou lživě tvrdit, že odpuštění nastalo a proměna a uzdravení duše se odkládá pod časným trestem na neurčito a co možná nejdál, až za hranice smrti do smyšleného očistce.
Cožpak nevidíš tu zeď, která Tě Oko odděluje od boží milosti? Nevidíš ty lži, které Ti říkají, že odpuštění funguje i když nenastává žádná proměna, ani nenastává uzdravení ran, které způsobil duši hřích? Není pravdou, že na proměnu a uzdravení musíš dlouze čekat, v právem božím odpuštění to všechno nastává ve velmi krátkém čase. Boží odpuštění nijak neomezuje tvoje neschopnost. Boží odpuštění v Tobě omezuje malověrnost, která využívá tvojí vlastní neschopnost, jako ohradu před boží milostí. Je to paradox, ale sám v sobě sis vůči boží milosti vybudoval zeď. A co třeba víra, která přijímá boží milost právě proto, aby nás uzdravila a proměnila. Přestaň stavět vlastní neschopnost proti boží milosti, přestaň Oko, a pusť boží milost právě do této duchovní oblasti. A udělej to bez faráře. Je ty a Bůh! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 15. únor 2016 @ 15:04:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj,
Stando, nevím sice, zda jsi mně pochopil správně, ale je to určitě posun ve
vzájemném pochopení se.
Píšeš:
Zlo každého hříchu vyvolává u Boží spravedlnosti nutně trest. Takto bych to
rozhodně nenapsal. Spíše jednoduše: Jestliže Bůh trestá, pak trestá spravedlivě
a ze spravedlivého důvodu. Podobně je to i s tímto tvým vyjádřením: Hřích ke smrti vyvolává od Boží
spravedlnosti tresty věčné - zavržení navěky. Ono, Stando, nejprve
je třeba vědět, proč je potrestání nějakého hříšného jednání spravedlivé. Říci,
že nějaký hřích (třeba i ke smrti) vyžaduje od Boží
spravedlnosti nějaký trest (třeba i věčného zatracení, trochu jsem
přeformuloval, té tvé formulaci nějak nerozumím), je pro mne laciným
vyjádřením. Chtělo by to zdůvodnit, proč je vůbec spravedlivé trestat hříchy
některých, a také i opačně, proč je spravedlivé hříchy některým odpustit. Bůh
nikomu nestraní, soudí spravedlivě, a tak je spravedlivé, když někomu Bůh hřích
nepočítá a jiného za hřích trestá. Myslím, že toto je docela důležitá věc.
Jestli Bůh odpouští hříchy jen některým, a jiné za ně trestá, pak to nebude z
Božího rozmaru, ale z nějakého spravedlivého důvodu.
Píšeš: Člověku, který učiní ze
svých hříchů pokání, Bůh hříchy odpustí - pro zásluhy Kristovy. No, to
právě ne. Zde budu až provokativně nerozumný. Ani kvůli pokání a ani ne pro Kristovy zásluhy
Bůh člověku hříchy odpouští. Tohle je jakési kupčení s Božím odpuštěním či
s Boží milostí. Jaksi něco za něco. Jakoby: Když se budeš dostatečně kát
ze svého hříchu, zhodnotím to a odpustím ti, ale jen protože se o to zasloužil
Ježíš, abych ti odpustil. Nebo z pohledu člověka: Odpustíš mi, protože
jsem se z hříchu dostatečně kál a že se Ježíš zasloužil o to, abys mi
odpustil, odpustíš mi. Zdá se mi to, jako bys psal o spravedlnosti, která se dá
něčím koupit či uchlácholit. I Boží odpuštění hříchů, ač je z milosti,
musí být i zároveň spravedlivé ke všem, tedy i těm, jimž jsou hříchy počteny.
Bůh přeci nikomu nestraní. A jestli Bůh vyhlašuje všeobecné milostivé léto
Páně, pak by to mělo být propuštění na svobodu spravedlivé ke všem a ne jen k některým.
Měl by ses zamyslet, Stando, proč se vlastně Bůh rozhodl lidem jejich hříchy
odpustit, zda je i samo odpuštění hříchů spravedlivé, ne jen že je spravedlivé
hříchy trestat.
Píšeš: My máme učení o odpuštění hříchů, po kterém
jistě ještě zůstávají ií nadále (jak my říkáme) "časné tresty". Jsem tedy rád, že už Tondu i mne,
nepodezíráš z nějaké závažné blbosti v tomto bodě, že totiž lze
odpustit vinu a přitom i vinu potrestat. Snad ti to už nepřijde na hlavu
uhozené, že lze vinu potrestat, ačkoliv je odpuštěna. Tak i já odpustil jsem
vždy svým dětem jejich provinění, ale přitom jim i stanovil trest, ale ne vždy!
Jindy jsem i od stanovení nebo stanoveného trestu upustil z jistého důvodu.
:o) Takže odpustit vinu nemusí automaticky znamenat i odpuštění trestu, jak sis
to asi dosud myslel. Ale spíše si myslím, že jsi toto v jisté obranné
horlivosti opomenul. Opravdu si někdy umaneš nějakou představu o myšlení
druhého, přestaneš vnímat, co ještě jiného ten druhý píše, a pak oponuješ už
jen sobě sama. Ale upřímně, tohle se stává i mně v jistém rozhorlení. Bylo
by tedy vhodné napsat Tondovi aspoň v tomto: Mýlil jsem se, nejsi padlý na
hlavu (něco v tom smyslu jsi přeci psal, z hlavy tak přesně nevím).
Píšeš: Člověk
sice učinil pokání, hříchy mu byly z Boží mílosti odpuštěny - ale onen člověk
se stejně ještě úplně dokonale vnitřně nezměnil, nevydal se cele Bobu aby ho On
mohl proměnit. Jestli se v něčem ten člověk nezměnil v uvažování a
jednání, pak určitě pokání z toho hříchu neučinil a nečiní, co je
spravedlivé. Takže, bylo mu už odpuštěno nebo nikoliv? Pořád čeká Bůh se svým
odpuštěním do doby, než bude činit pokání z toho hříchu nebo nikoliv? Odpustí
mu Bůh, až ho dostatečně vytrestá, aby si uvědomil svůj hřích, anebo mu už tedy
odpustil a následně ho trestá výchovně? Opravdu ti nerozumím. Jednou tak, pak
jinak.
Píšeš: … a to je špatně, to je
důsledek naší hříšnosti, který se může smazat jen dvojím způsobem:
"obrácením, jenž pochází z vroucí lásky, nebo utrpením (očištěním
"jako skrze oheň"). Ufff! Takže hříšnost lze
vymazat dostatečným utrpením nebo obrácením se z vroucí lásky? Nevím, zda
se lidé obracejí vírou ke Kristu proto, že ho nejprve milovali nebo že by před
tím dostatečně ve svém životě trpěli. A ani poté, co v něho uvěřili, se
lidé neobracejí z lásky Bohu a po svých utrpeních. Spíše bych řekl, že se opravdově
obracejí kvůli sebepoznání, že jim bylo zjeveno nebo si uvědomili, jak na tom
vnitřně jsou nebo jací jsou. A to je pak vede k lásce k Bohu, že jim
odpustil v Kristu, a jsou ochotni i trpět kvůli Kristu a snášet jeho
přísnou výchovu.
Dále píšeš: Bůh tedy nemá potřebu trestat člověka pro hřích, který
mu už odpustil, ale pokud to nejde láskou, léčí nedostatečně změněného člověka
trestem. Protože Bůh chce, aby byli všichni lidé spaseni. Inu, Bůh evidentně tu potřebu lidem odpouštět a trestat jaksi má,
viď. Trestá dokonce viníka i z lásky. Koho Bůh miluje, toho hold švihá.
Pokud by nás nemiloval, nešvihal by nás, Stando, ale byli bychom mu putna.
Srovnej si to.
Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 16. únor 2016 @ 08:56:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Každé zlo bez výjimky vyvolává u Boží spravedlnosti trest. V případě učinění pokání, nastavil Kristus za tebe svá záda a nechal se za hřích zbičovat. Chápeš ten princip?
Třeba rozlišovat mezi jednotlivými výrazy "hřích", "vina", a trest. Každé označuje významem cosi trochu jiného a nelze to zaměňovat.
..."Jestli se v něčem ten člověk nezměnil v uvažování a
jednání, pak určitě pokání z toho hříchu neučinil a nečiní, co je
spravedlivé. Takže, bylo mu už odpuštěno nebo nikoliv?"...
Jsi trochu z reality. Nikdo se pokáním hned nezmění do dokonalosti! To je virtuální svět.
Vždycky v člověku zůstanou oblasti, na kterých musí dále pracovat, zdokonalovat se ve spolupráci s Duchem svatým. Pokání jsi schopen učinit konkrétně a vědomě ze hříchů, které si uvědomuješ, Z těch hříchů, které si neuvědomuješ, těžko můžeš činit pokání konkrétně a cíleně. Bůh ti sice v pokání odpouští i tyto nevědomé hříchy, ale vede tě postupně k jejich poznání a k dokonalosti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 16. únor 2016 @ 18:44:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando,
Ad) Každé zlo bez výjimky vyvolává u Boží spravedlnosti trest. V případě učinění pokání, nastavil Kristus za tebe svá záda a nechal se za hřích zbičovat. Chápeš ten princip?
Budu provokativní. Ne nechápu to. Ježíš přinesl na konci časů, v příhodný čas .. jen jednu jedinou a nikdy více opakovatelnou oběť svého těla Bohu a prolil svou krev jen jednou jedinkrát a navždy. Takže, v případě toho, že by nikdo neučinil pokání, prolil obětoval se zcela zbytečně, ano? A jestli by uvěřilo jen deset lidí, nesl jen jeden jediný a více neopakovatelný trest za těch jen deset lidí. A jestli by jich uvěřila stovka, stále to jen ten jeden a stejný dostatečný trest, jako za jednoho jedinkého člověka, který by uvěřil. A kdyby to byly tisíce, statisíce, milióny či miliardy nebo i všichni lidé celého světa ve všech dobách, stále ten trest a ta oběť jsou dostatečnými za všechny, ať jednotlivě nebo společně. Tedy rozhodně nikoliv, Stando, v pouze v případě učinění pokání nějakého člověka, ale za všechny. Trest se nenavyšuje a nerozšiřuje pokáním více lidí, je dostatečným za hříchy celého lidstva. A jen jedna jediná oběť jeho těla, je dostatečnou úlitbou Bohu za viny celého světa. Nepřináší se znovu a znovu za dalšího a dalšího kajícníka. On se obětoval a byl trestán za všechny, jak za ty kdo uvěřili či uvěří, tak i za ty kdo neuvěřili a neuvěří. On je smírčí obětí za hříchy celého světa, nejen za naše hříchy, těch co činí pokání. Chápeš ten princip?
Ad) Třeba rozlišovat mezi jednotlivými výrazy "hřích", "vina", a trest. Každé označuje významem cosi trochu jiného a nelze to zaměňovat.
Stando, někdy mi připadáš jako takový profesůrek, co nevím proč, učí prvňáčky na základní škole. Nevím, proč mi to píšeš, ale dobře, jsem rád že jsi na toto narazil. Jen tak bokem, srovnej si to např.: Mt 6,12; L11,4.
Ad) ..."Jestli se v něčem ten člověk nezměnil v uvažování a jednání, pak určitě pokání z toho hříchu neučinil a nečiní, co je spravedlivé. Takže, bylo mu už odpuštěno nebo nikoliv?"... Jsi trochu z reality. Nikdo se pokáním hned nezmění do dokonalosti! To je virtuální svět.
Vždycky v člověku zůstanou oblasti, na kterých musí dále pracovat, zdokonalovat se ve spolupráci s Duchem svatým. Pokání jsi schopen učinit konkrétně a vědomě ze hříchů, které si uvědomuješ, Z těch hříchů, které si neuvědomuješ, těžko můžeš činit pokání konkrétně a cíleně. Bůh ti sice v pokání odpouští i tyto nevědomé hříchy, ale vede tě postupně k jejich poznání a k dokonalosti.
Děkuji za poučení, profesorku :-) Takže mu tedy Bůh odpustil i to, z čeho pokání ještě neučinil nebo ne?
Tele
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 17. únor 2016 @ 10:10:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Takže mu tedy Bůh odpustil i to, z čeho pokání ještě neučinil nebo ne?":..
Když činíš pokání, činíš pokání ze všeho. Jedná se přece o postoj srdce, nikoli o výčet hříchů. Když tedy činíš pokání, činíš ho nevědomě i z hříchů, které si neuvědomuješ. Tyto hříchy však v životě opakuješ neustále dál. Proto je k dozrání pro nebe nutné poznání a likvidace i takových hříchů.
..."A jen jedna jediná oběť jeho těla, je dostatečnou úlitbou Bohu za viny celého světa."...
Jistěže je! Ale pouze za podmínek, které pro odpuštění hříchů stanovil Bůh:
1.) Pokání hříšníka a obrácení.
2.) Odpuštění prohřešků našich bližních vůči nám.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 17. únor 2016 @ 17:09:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, píšeš:
Pokání jsi schopen učinit konkrétně a vědomě ze hříchů, které si uvědomuješ, Z těch hříchů, které si neuvědomuješ, těžko můžeš činit pokání konkrétně a cíleně. Bůh ti sice v pokání odpouští i tyto nevědomé hříchy, ale vede tě postupně k jejich poznání a k dokonalosti.
a
Zasa zajímavá konstrukce.
Můžeš nám napsat, jak činíš pokání, které těžko můžeš činit, ze hříchů, které si neuvědomuješ, a Bůh ti je odpouští i když si z nich konkrétně a vědomě neučinil pokání?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 17. únor 2016 @ 18:05:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Můžeš nám napsat, jak činíš pokání, které těžko můžeš činit, ze hříchů, které si neuvědomuješ, a Bůh ti je odpouští "...
Pokání je postoj zkroušenosti lidského srdce před Bohem (žalm 51).
Při zpytování svědomí i vyznání hříchů si jsem vědom, že to není konečný výčet mých hříchů. Jednak z lehkých hříchů se principiálně zpovídat ani nemusím (podle svého uvážení) ve zpovědi vyznávat (ty byly odpuštěny už v okamžiku, kdy jsem si je jako hřích uvědomil a učinil z nich pokání), jednak jsem si vědom, že mnohé své "nedokonalosti" a prohřešky proti lásce zatím ani nevidím.
Při pokání není důležitý maximalistický výčet úplně všeho spáchaného, ale spíš je důležitější onen postoj lidského srdce, postoj kající. Postoj, ve kterém si člověk uvědomuje svoji nedokonalost a svoji životní závislost na Bohu a jeho milostech. Je ale bezpodmínečně nutné vyznat Bohu a církvi úplně všechny hříchy smrtelné - pokud je tedy kajícník má).
Jen Bůh zná dokonale všechny naše hříchy a ve svátosti pokání je odpouští. Úplně všechny.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 17. únor 2016 @ 20:34:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jen Bůh zná dokonale všechny naše hříchy a ve svátosti pokání je odpouští. Úplně všechny.
Takže tobě Bůh odpouští všechny hříchy, i ty, ze kterých jsi neudělal pokání (třeba proto, že jsi o tvém hříchu nevěděl)?
Když jsi tedy psal boldem a podtrženě (asi to pro tebe bylo důležité):
Tak to jsi se spletl?
Nebo máš zase nějakou jinou kličku? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 18. únor 2016 @ 11:01:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tedy ještě jednou. Snad už naposledy.
Pokání není žádným dokonalým seznamem všech učiněných hříchů člověkem.
Pokání je postojem srdce člověka, který si uvědomuje svoji hříšnost a chce s tím něco udělat, napravit. Je pochopitelné, že si svoji hříšnost uvědomuje jen nedokonale a jenom v těchto intencích se ze hříchů vyznává.
Víra vzniká působením Boží milosti a souhlasem člověka.
Ve víře člověk pak dále roste, zdokonaluje se.
Podobně působením milosti přichází dar pokání a je člověkem souhlasně přijímán.
Svátostné odpuštění hříchů Bohem je vždycky dokonalé (odpuštění všech hříchů) - i když hříšníkovo svědomí je v některých oéblastech ztemnělé a nerozpoznává ještě v některých svých neláskách hřích. Protože ale ve víře roste, jeho duchovní zrak se vyjasňuje a on na sobě objevuje další hříchy, které jako hříchy dříve ani nevnímal.
K učinění pokání a dosáhnutí naprostého odpuštění všech hříchů není bezpodmínečně nutné si každý hřích uvědomit. Stačí učinit pokání z těch hříchů, které jsou člověku zřejmé. To ostatní přijde časem a růstem ve víře.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 18. únor 2016 @ 19:45:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | K učinění pokání a dosáhnutí naprostého odpuštění všech hříchů není bezpodmínečně nutné si každý hřích uvědomit. Stačí učinit pokání z těch hříchů, které jsou člověku zřejmé. To ostatní přijde časem a růstem ve víře.
No, já chápu tvou konstrukci, není tak složitá.
Člověk třeba lže jako když tiskne, klaní se modlám, ale vůbec si neuvědomuje, že je to hřích. Ale uvědomuje si úplně jiný hřích a tím se trápí, je zkroušený, třeba to, že ho lákají cizí ženy. No a to stačí, aby mu ve tvé konstrukci byly odpuštěny úplně všechny hříchy, i ty, které si neuvědomuje a ze kterých činil pokání. Když si tedy dojde ke zpovědi.
Pochopil jsem dobře o čem píšeš?
Tvoje věta "bez pokání ze hříchů není odpuštění" boldem napsaná a ještě podtržená, mnohokrát opakovaná, má tedy limity: Člověku jsou podle tvých teorií odpuštěny hříchy, ze kterých ten člověk vůbec pokání nečinil. Pokud už sis tedy vymyslel takovouhle konstrukci, tak snad chápeš, že tvůj "argument" ve stylu "bez pokání ze hříchů není odpuštění" je k diskuzi irelevantní.
Ono bys na to mohl přijít i bez toho, kdybys tvé teorie porovnal s realitou a tím, co jsi ve skutečném křesťanství zažil.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 16. únor 2016 @ 17:34:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě doplním jednu podstatnou věc: Bůh při odpuštění hříchů odpouští vždycky i věčný trest. Kdybys v tom okamžiku zemnřel, určitě bys nebyl zavržen, ale po odstranění všech ostatních překážek tvé hříšné závislosti - v očistci - bys byl nakonec spasen.
Až bys dozrál pro nebe, protože do nebe nic nečistého (ani myšlenka, ani zotročující závislost) vejít nemůže.
Bůh tedy při odpuštění hříchů neodpouští tresty časné, nezbavuje člověka jen tak lehce jeho závislostí na hříchu.
Vyzpovídáš - li se např. z hříšné závislosti na pornu, bude ti odpuštěno ihned.
Bůh tě však tímto ještě nezbaví tvé nezřízené sexuální žádostivosti. Tohle uzdravení nechává proběhnout takovým způsobem, abys na něm měl sám osobní účast, abys spoluprací s Bohem a také svým úsilím, svou námahou a svým odříkáním se naučil zvládat svoji sexualitu.
Poněvadž jen takové zrání osobnosti v potu a námaze je zráním trvalým a opravdovým.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. únor 2016 @ 18:57:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko: Vyzpovídáš - li se např. z hříšné závislosti na pornu, bude ti odpuštěno ihned.
Bůh tě však tímto ještě nezbaví tvé nezřízené sexuální žádostivosti. Tohle uzdravení nechává proběhnout takovým způsobem, abys na něm měl sám osobní účast, abys spoluprací s Bohem a také svým úsilím, svou námahou a svým odříkáním se naučil zvládat svoji sexualitu.
Poněvadž jen takové zrání osobnosti v potu a námaze je zráním trvalým a opravdovým.
No to jsou zase hlouposti Oko. Zase ta tvoje samospásná námaha plná zrání? A nebude za tím tvým trvalým dlouholetých sexuálním zráním spíš fakt, žes jsi vlastní sexualitu dostal pod kontrolu až pro stáří tvého těla. U kterého nastalo přirozené umrtvení sexuální žádostivosti?
Kdo chce mít pod kontrolou vlastní sexualitu, v prvé řadě musí umět rozlišovat duchy a v této schopnosti rozlišení umět bojovat s pokušením. Pokud ducha, který tě pokouší zavčasu nerozlišíš v pravdě Ducha na úrovni duchovní, je tvůj další boj marný. Což nastává v okamžiku, kdy pokušení duchovní, přejde do fáze duševní. Tehdy propukne žádostivost, jelikož trouba, který neuměl rozlišit co to na jeho vrata klepe za návštěvníka, ho pustil dál do svého bytu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostat (Skóre: 1)
Vložil: tele v Neděle, 14. únor 2016 @ 11:56:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Stando, a mám ještě námitku č.2: Žd 10, 10-31. Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. únor 2016 @ 09:18:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Neboť známe toho, kdo řekl: ‚Mně náleží pomsta, já odplatím.‘ A opět: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘ Je hrozné upadnout do rukou živého Boha."...
Souvisí to s Ř 12,19.
(Dt 32,35-36)
Má je pomsta, já zjednám odplatu! Jejich noha v čas náležitý sklouzne, den
jejich pohromy velmi blízký je, úděl jejich už na ně řítí se!
Ano, Hospodin lid svůj soudit bude, nad služebníky svými se však slituje, až
uvidí, že je opustila síla, s vůdcem i pomocníkem že už konec je. (2 Kor 12,7-10) A abych se nesmírností těch zjevení nadmíru nepovyšoval, byl
mi jako trn do těla dán satanův anděl, aby mě bil, abych se
nepovyšoval nadmíru.
Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mne odešlo,
ale řekl mi: "Moje milost ti stačí; vždyť má moc se dovršuje
ve slabosti." Nejraději se tedy budu chlubit spíše svými
slabostmi, aby na mně spočívala Kristova moc.
Proto mám zalíbení ve slabostech, v příkořích, v
nedostatcích, pronásledováních a v úzkostech pro Krista. Vždyť
když jsem slabý, tehdy jsem silný.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 15. únor 2016 @ 13:04:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando,
opět si z celého toho kontextu bereš jen to, co chceš. Nebudu komentovat, co píšeš. Proč jsem ti tu námitku napsal:
Žd 10,
10V této vůli jsme posvěceni skrze oběť těla Ježíše Krista jednou provždy. 11Každý
kněz stojí a koná denně službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou
nikdy odstranit hříchy. 12On
však přinesl jedinou oběť za hříchy
a navždy usedl po pravici Boží 13a
nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou. 14Neboť
jedinou
obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou
posvěcováni. 15Dosvědčuje nám to i
Duch Svatý, neboť po slovech: 16‚Toto
je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své
zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli,‘ 17dodává:
‚a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.‘ 18Kde je odpuštění
hříchů, tam už není oběti za hřích. 19
Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou
krví, 20cestou novou a
živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo, 21a
když máme velikého kněze nad domem Božím, 22přistupujme
s opravdovým srdcem v plnosti víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s
tělem obmytým čistou vodou. 23Neochvějně
držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný; 24a
buďme pozorní jedni k druhým, abychom se rozněcovali v lásce a dobrých
skutcích. 25Nezanedbávejme své
společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to
tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje. 26Neboť
jestliže dobrovolně hřešíme poté, co jsme přijali jasné
poznání pravdy, nezůstává již více oběť za hříchy,
27nýbrž jakési hrozné
očekávání soudu a žár ohně, který bude stravovat odpůrce. 28Kdo
pohrdl Mojžíšovým zákonem, umírá bez slitování na základě svědectví dvou nebo
tří svědků. 29Uvažte, oč horšího trestu
bude hoden ten, kdo pošlapal Syna Božího, a krev smlouvy, jíž byl posvěcen, měl
za nečistou, a Ducha milosti potupil? 30Neboť známe toho,
kdo řekl: ‚Mně náleží pomsta, já odplatím.‘ A opět: ‚Pán bude soudit svůj
lid.‘
Myslím,
Stando, že bys měl rozumět. Kde je odpuštění hříchů, tam už
není oběti za hřích. Jestliže dobrovolně
hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, nezůstává již
více oběť za hříchy. Jedinou obětí Kristovou (a zcela
neopakovatelnou) tedy Bůh posvěcuje jednou provždy (jen jedinkrát a nikdy více) ty, kdo v něho věří takto:
"vkládá své zákony do jejich srdce a píše je do jejich mysli" a takto
je činí jednou provždy dokonalými: "na jejich hříchy a jejich nepravosti
již nikdy nevzpomene". Proto pro ty, kdo jsou takto jednou a navždy
posvěceni skrze oběť těla Kristova a učiněni dokonalými skrze posvěcení Ducha
Svatého, platí toto: Jestliže dobrovolně hřeší i poté, co přijali jasné poznání
pravdy, že jim byly hříchy odpuštěny v Kristu, pak již není žádné další oběti
(i Kristovy) za jejich hříchy. Kde jsou totiž odpuštěny hříchy, tam už není
třeba vůbec žádné oběti za ně. Oběti (zvířat) se totiž přinášely na připomínku
hříchů, protože nemohly přinést věčné odpuštění hříchů. Kristova oběť těla a
jeho čisté krve je tedy neopakovatelná, protože byla zcela dokonalá a
dostatečná k tomu, aby Bůh lidem odpustil všechny jejich hříchy jednou a
provždy, a více si je už nepřipomínal a jaksi na ně zapomenul. Ten, kdo se tedy
dal smířit s Bohem skrze oběť těla Ježíše Krista, a přijal Krista jako oběť za
své hříchy, tomu Bůh v Kristu jeho hříchy odpustil. No a tedy které hříchy?
Minulé, přítomné i budoucí? Jistěže ne všechny, totiž ty ne, které jsou po
poznání pravdy o odpuštění hříchů v Kristu konány naprosto dobrovolně a tedy s
nekajícím srdcem ve vzdoru. Takovému není Ježíšova čistá krev ke shlazení
hříchů dostatečná, protože jí pohrdl, ačkoliv jí byl posvěcen, a také
pohrdl milostí Ducha, kterým byl také posvěcen. Toto jsou dva svědkové
svědčí proti takovému. Něco jak píšeš: takový hřeší hříchem k věčné
smrti. Věděl, že mu byly v Kristu hříchy odpuštěny a nejsou mu počítány, a že
byl omilostněn Duchem svatým, jehož pečeť dostal ke dni vykoupení. Nemůže se
tedy vymluvit, že neznal, nevěděl, neuvědomil si ..., ale znal, věděl při plném
vědomí, že mu Bůh v Kristu jeho hříchy odpouští.
Kdokoliv
uvěřil v Krista je povolán k životu ve svatosti podle evangelia spásy, tedy žít
s kajícím srdcem ve spravedlnosti veden Duchem milosti. Ač tedy všem lidem Bůh
v Kristu odpustil jejich hříchy, protože ta oběť je naprosto neopakovatelná a
byla učiněna jednou a provždy a navěky, zavazuje člověka k životu
kajícníka ve spravedlnosti podle zákonů, které Bůh vkládá do jejich srdcí a
myslí skrze posvěcení Ducha svatosti. Vědomí o navždy daném odpuštění
hříchů všem lidem bez rozdílu, zavazuje věřící v Krista, k životu podle Ducha a
Kristova evangelia. Naprosto zavazuje. Tohle není žádné "sluníčkářské
odpuštění sluníčkářského evangelia sluníčkářského boha".
Takto
to i zvěstoval apoštol Pavel: Sk17, 30Když tedy Bůh přehlédl ty doby
nevědomosti, nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude
činili pokání. 31Neboť ustanovil den,
v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil.
Všem o tom poskytl důkaz tím, že jej vzkřísil z mrtvých.“
I tomuto bys měl, Stando rozumět. Bůh přehlíží dobu lidské nevědomosti (v
Kristu odpouští všechny hříchy lidem, které učinili v nevědomosti a v
neznalosti Boha) a nyní skrze evangelium o Kristu nařizuje všem lidem, aby
činili pokání, neboť bude jednou soudit veškerý svět, každého člověka. A že se
to stane, dokázal tím, že probudil k životu mrtvého Krista. Jednou tedy všichni
budou probuzeni k životu, aby byli souzeni podle toho, co učinili ve svém
životě dobrého či zlého.
A
proč tedy evangelium o Kristu? Žádný člověk nemůže podle svých skutků před
Bohem obstát. Všichni přeci zhřešili a postrádají Boží slávu. Evangelium je
tedy nabídkou Boží k záchraně člověka. Jedněm je vůní k záchraně, jiným
však k zatracení. Bůh v Kristu odpouští všem lidem jejich hříchy
spáchané v době jejich nevědomosti o něm. Odpustil dokonale jednou a
provždy a nepočítá jim jejich hříchy. Toto odpuštění se však dokonává jedině
skrze víru v Krista a jedině v Kristu. Mimo Krista není odpuštění
hříchů. Kdo dobrovolně hřeší i po poznání této pravdy, pohrdl Božím odpuštěním
jeho hříchů. Kdo uvěřil a činí pokání, tomu už není co odpouštět, neboť jeho
hříchy jsou mu v Kristu odpuštěny a jsou Bohem zapomenuty. Evangelium je
tedy nabídkou Boží ke spáse bez soudu. Když si věřící člověk uvědomí svůj
hřích, nebo lépe řečeno, je mu skrze Ducha dáno poznání svého hříchu, má na
výběr volbu, ale je vázán žít podle evangelia Kristova. Bude-li i nadále „svobodně“
hřešit, pak již nemůže počítat s další obětí za hříchy, a to ani s Kristovou.
Pokud učiní pokání, pak ano. Bůh nás vychovává jako své syny, odpouští nám naše
viny, ale trestá naši vzpurnost, protože nás miluje. Jsme-li tedy trestáni,
jsme vychováváni k životu v pokání ke spravedlnosti. Odpouští tedy naše
hříchy, kdykoliv jich litujeme a žádáme o jejich odpuštění, ale trestá vzpurné,
dokud nebudou zcela poslušni a nedojdou pokání ze svých hříchů.
Chci
tedy, Stando, abys pochopil, že odpuštění hříchů je v Kristu skrze
evangelium skutečně nabízeno všem lidem bez rozdílu, a v Kristu Bůh všem
lidem odpustil jejich hříchy nezávisle na tom, zda už učinili pokání. První
krok ke smíření světa se sebou učinil Bůh sám. Mimo Krista však není žádné dokonalé
odpuštění hříchů. Kdo uvěří v něho, tomu již byly jeho hříchy odpuštěny, a
je volán k tomu, aby žil svůj život v pokání vírou v Krista.
První je tedy odpuštění hříchů Bohem v Kristu (učiněným jednou a provždy) následované
pokáním člověka. Kdo však pokání nečiní, tomu odpuštění hříchů v Kristu neprospěje,
protože už není žádné další oběti za jeho další hříchy spáchané v plném vědomí
o Boží milosti. Odpuštění hříchů tedy zavazuje člověka k tomu, aby žil
životem hodným evangelia a vědomě nehřešil, jinak bude za své vědomé viny
trestán více, než ten kdo nikdy o Kristu ani neslyšel. Myslím, že je zde třeba
i rozlišit to, že v Kristu Bůh odpustil hříchy všem lidem bez rozdílu
ještě dříve, než učinili pokání ze svých mrtvých skutků, avšak kdo již věří,
činí pokání a prosí o odpuštění svých vin, neboť po poznání pravdy již hřeší v plném
vědomí dobrovolně a ve vzdoru. Proto také prosíme podle „otčenáše“ odpusť nám
naše viny (hříchy, přestoupení). Není to tedy takto: Když budeš žít
spravedlivě, nahradíš škodu, způsobené zlo, až pak ti odpustím. Ale: odpouštím
ti, jdi tedy a více nehřeš, aby se ti nestalo něco horšího. A samozřejmě: že
jsi prosil a litoval, odpouštím ti, ale nezapomeň, že trestám vinu, pohrdneš-li
mnou. Odpuštění je tedy zdarma před pokáním, ale zavazuje k pokání.
Odpuštění hříchů tedy volá člověka k pokání. Komu je mnoho odpouštěno, ten
hodně miluje :o) Kdo odmítá Krista, odmítá smíření s Bohem i odpuštění svých
hříchů, a sám své hříchy Bohu připomíná svým životem. A to i my, když bychom po
poznání pravdy osvíceni Duchem „svobodně a dobrovolně“ hřešili, připomínáme
sami Bohu svůj hřích, a za takový hřích není už žádná oběť. Ta Kristova
už nejde znovu obětovat (no, zde asi budeš mít možná poznámku k řkc eucharisti,
ale to teď pomiň, neboť Žd 10 mluví jasně). Avšak On je věrný, aby nám naše hříchy odpustil, prosíme-li toho, a navracíme se k pokání. Pokání nemám za jednorázový skutek k napravení viny a dost, ale za životní směr cesty za Kristem, kdy abstinuji od hříchu (zříkám se toho života v hříchu) a žiju v Božím posvěcení ve spravedlnosti, tedy činím dobro a straním se zlého v jakékoliv podobě.
Snad
tedy pochopíš, že nehlásáme (připojí-li se Tonda k mému) „sluníčkářské
evangelium sluníčkářského boha“. když říkáme, že odpuštění hříchů se stalo v Kristu Ježíši, dříve než kdo učinil z nich pokání. O odpuštění se prosí, nezasluhuje se. Kdo však i dále hřeší, připomíná sám své hříchy, a popouzí Boha k hněvu. Snad bys neměl mít nic zásadního proti tomu,
co jsem zde psal. A snad nebudeš statečně oponovat opravdu svým představám o
nějakém protestantském virtuálním světě, kde odpuštění hříchů Bohem v Kristu
vede člověka k nějakému životu v hříšné nevázanosti. Ale nevím, nevím
…
Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 16. únor 2016 @ 08:43:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souhlasit s tebou plně nebudu - i když v jednotlivých tvrzeních jsme si hodně blízko.
..."Chci
tedy, Stando, abys pochopil, že odpuštění hříchů je v Kristu skrze
evangelium skutečně nabízeno všem lidem bez rozdílu, a v Kristu Bůh všem
lidem odpustil jejich hříchy nezávisle na tom, zda už učinili pokání. "...
Souhlasím, že odpuštění hříchů je lidem Bohem umožněno - dokonce nabízeno. To ostatní (zvýrazněné tučně) je ovšem už "jiné evangelium", je herezí - přímo protiřečící tomu, co učí Kristus:
Splnění dvou podmínek si klade Bůh, aby hříchy lidem teprve až pak odpustil.
1.) pokání a obrácení:
(Sk 3,19)
Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly
smazány a přišly časy osvěžení od Pánovy
tváře
...
1.) Odpuštění bližním:
(Mt 6,14-15)
Odpustíte-li totiž lidem jejich prohřešky, odpustí váš
nebeský Otec i vám.
Ale jestliže lidem neodpustíte jejich prohřešky, pak ani
váš Otec neodpustí vaše prohřešky vám." ..." Ta Kristova
už nejde znovu obětovat (no, zde asi budeš mít možná poznámku k řkc eucharisti,
ale to teď pomiň, neboť Žd 10 mluví jasně)."... Eucharistie je stále ta jedna a samá oběť Kristova - jen zpřítomněna v čase, abychom my dneska žijící na ní mohli mít svou osobní účast.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. únor 2016 @ 18:16:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Eucharistie je parodie, pro mrtvé duchem. Nemáš Ducha, tak potřebuješ oplatek a návdavkem k tomu hromadu příjemných duševních pocitů, jejíchž duchovní zdroj zatím neznáš. Opravdu si myslíš, že ty čisto příjemné duševní vjemy jsou důkazem toho že oplatek se proměnil na Krista? |
]
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s nimi? (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 09. únor 2016 @ 21:38:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Stando, ty tedy druhým odpouštíš jejich viny z pozice toho, komu bylo odpuštěno daleko více? A daleko více než komu? A těm, co bylo odpuštěno více než tobě, odpouštíš z jaké pozice? :-) Však je pozice, ze které máme odpouštět, ale ne proto, že bylo odpuštěno mně více. Tele |
| Nadřazený |
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s nimi? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 09. únor 2016 @ 20:58:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | to ty tady o mě šíříš vymyšlené lži (teď používám způsob tvojí argumentace - promiň). No, mně by ani nenapadlo "argumentovat" jako tebe.
Co přesně jsem o tobě napsal špatně? Co byla "lež"? Co jsem si vymyslel?
Ty tady přece celou dobu píšeš: "Stále platí bez výjimky, že bez pokání není odpuštění hříchů!" A zdůrazňuješ to tu boldem, tu vykřičníky. Psal jsi to tu snad stokrát. Když jsem se ti mnohokrát snažil napsat, že jsem zažil bezpočtukrát odpuštění bez pokání, nějak jsi nesdělil, žes to myslel Boha a ne "bez vyjímky".
To jsem přece nehovořil o sobě (bez pokání není odpuštění hříchů), ale o Bohu!
Stando, a kdo to má vědět? Jak můžu vědět, že ty jsi ta vyjímka, pro kterou to "bez vyjímky" neplatí? Proč si nám tuhle informaci někdy nesdělil?
Pro tebe tedy neplatí tebou vymyšlená pravidla, že "stále platí bez vyjímky bez pokání není odpuštění hříchů"?
Jsi tedy ta vyjímka?
To on nemůže odpustit hřích bez pokání, protože by porušil principy spravedlnosti.
A ty můžeš odpustit hřích bez pokání a neporušuješ tím principy spravedlnosti?
Jak se to prosímtě stane?
Jsi mocnější než Bůh že "můžeš" něco, co Bůh (podle tebe) "nemůže"?
Možná jsi nikdy neslyšel o zástupné oběti a spravedlnosti, která je v Ježíši Kristu?
O tom, Bůh sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. Ukázal se v podobě člověka. Bůh se ponížil a stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži. Za nás se stal hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností. Vzal na sebe náš hřích. V tom je Boží spravedlnost.
Jsou ale lidé, kteří sice mají horlivost pro Boha, ale ne podle pravého poznání. Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží.
Bůh nechce po lidech něco, v čem sám nejde příkladem. A příklad Pána Ježíše na kříži, který odpouští svým vrahům, je jen extrémní ukázka Boží normy, Božího způsobu života.
Ale to, že já odpustím bližnímu křivdu na sobě vůbec ještě neznamená, že ji tomu bližnímu odpustí i Bůh!
Samozřejmě, Stando. To je dobře, že to víš.
Ani nic takového už není potřeba.
Zkus se Stando zamyslet: Bůh tě vede k tomu, abys odpustil (a to je opravdu Bůh, tohle Bůh skutečně dělá) a ty se o něm omylem domníváš, že on sám neodpustí a hřích si drží?
Až tě Bůh někdy povede k tomu, abys odpustil bez pokání těch, co ti ublížili, zkus se ho zeptat, jestli on taky odpustil, nebo jestli si svůj hřích drží. Pak se nebudeš muset domnívat a budeš vědět, jak to je.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s nim (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 09. únor 2016 @ 21:49:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | :-) To poslední dvouvětí je trefné a velice pravdivé, Tondo. Naprostý souhlas. Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s nim (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 10. únor 2016 @ 09:56:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."Co přesně jsem o tobě napsal špatně? Co byla "lež"? Co jsem si vymyslel?
Ty tady přece celou dobu píšeš: "Stále platí bez výjimky, že bez pokání není odpuštění hříchů!" "...
Tedy úplně přesně: toto tvrzení nebylo o mě, ale o Bohu. Ty jsi to nesprávně napasoval na moji osobu. Nahoře jsem ti to už vysvětloval, zřejmě pořád nedostatečně.
Asi to bude chtít vysvětlit podrobněji na příkladu.
Hřích má několik rozměrů, několik rovin.
1.) Každý hřích je vždycky urážkou Boha.
2.) Každý hřích je zlem proti osobě hříšníka.
3.) Některý hřích může být také zlem proti bližnímu.
4.) Každý hřích křesťana je také zlem i proti církvi.
Představ si, že tě tvůj soused okrade o tvé celoživotní úspory.
A udělá
to "šikovně", způsobem, pro který nebude možno s našimi pokřivenými zákony docílit
spravedlnosti. Zůstaneš na mizině.
Přesto veden křesťanskou láskou svému sousedovi tento hřích odpustíš.
A teď podle tvé teorie tomuto sousedovi tento hřích odpustil i Bůh - a to bez toho, aby on učinil pokání, bez toho, aby ti on ukradené musel vtrátit!
Všechno je smazáno, všechno je oukej! A jedeme znova od nuly, čistí jak lilie!
Děkuji pěkně!
Tak s takovýmto nespravedlivým "bohem" se běž vycpat!
Ve skutečnosti je to jinak: Hříchy odpouští Bůh. Tím, že člověk odpustí křivdu na sobě, neodpouští tím ještě vinu druhého člověka! Každý hříšník bez výjimky se bude ze hříchu zodpovídat Bohu. Vždycky!
I v případě, že hříchem poškozený člověk hříšníkovi odpustil. Tímto odpuštěním se totiž řeší zcela něco jiného: uzdravují se jím mezilidské vztahy, zastavuje se jím spirála zla, dominový efekt šíření zla ve světě, je lékem postiženého vůči pomstě. Pro toto je důležité odpustit druhému člověku jeho spáchané zlo.
Má je pomsta i odplata! Praví Pán.
A náš Pán je hrozný ve svém hněvu, není to žádný "sluníčkářský bůžek!"
..."Až tě Bůh někdy povede k tomu, abys odpustil bez
pokání těch, co ti ublížili, zkus se ho zeptat, jestli on taky odpustil,
nebo jestli si svůj hřích drží. "...
Bůh nemá žádné "své hříchy".
Vyjadřuj se přesně, pak plodíš nesmysly.
(Jk 5,4)
Hle, mzda, kterou jste zadrželi dělníkům, kteří požali vaše pole, hlasitě křičí, a volání ženců pronikla k sluchu Pána Sabaoth..
(Jk 5,9)
Nenaříkejte, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzeni. Hle, soudce stojí přede dveřmi! ...
Jestliže tvůj "sluníčkářský bůžek" tvého virtuálního náboženství všechny hříchy lidem už odpustil, kde je spravedlnost? Koho bys chtěl ještě soudit?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 07:55:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, spousta podivných myšlenek od tebe, ale odpovědi na otázky, které jsem ti dal, opět nejsou. Ale je dobře, že sem své pochybnosti píšeš, snad máš alespoň jedno místo, kde je můžeš sdílet. Tém aodpuštění a milosti jsou naprosto základní věci, o kterých je skutečné křesťanství.
Tedy úplně přesně: toto tvrzení nebylo o mě, ale o Bohu. Ty jsi to nesprávně napasoval na moji osobu. Nahoře jsem ti to už vysvětloval, zřejmě pořád nedostatečně.
Vysvětlil jsi to dostatečně. Chápu, že "bez pokání není odpuštění, bez vyjímky", ale platí to jen na tvého boha. Na tebe to neplatí. Ty můžeš odpouštět lidem bez pokání. Můžeš dělat to, co tvůj bůh nemůže.
To, co píšeš, není tak složité abych to nepochopil.
Jen je škoda, že když sem deset let tu tvou podivnou myšlenku "není odpuštění bez pokání" píšeš, žes nám nesdělil, že platí jen na tvého boha. Uvědom si, že nejsem ani jasnovidec, ani jeho bratranec, nemůžu tedy vědět, jak sis to v hlavě vymyslel, dokud to jasně nenapíšeš. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 19:02:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."tu tvou podivnou myšlenku "není odpuštění bez pokání" píšeš, žes nám nesdělil, že platí jen na tvého boha."...
Já zase nemohl předpokládat, že po všech těch letech ještě nevíš, že hříchy hříšníkovi s konečnou platností (tedy absolutně) odpouští jedině až Bůh.
Poněvadž úplně každým hříchem urážíš Boha.
Často zlo hříchu dopadne i na nevinného bližního.
Odpuštění takového hříchu se strany poškozeného člověka však ještě neodpouští hřích viníkovi absolutně (protože poškozených stran bývá více) - takové odpuštění jen zastavuje spirálu zla, kterou hřích mezi lidmi započal a je proto i se strany poškozeného člověka nesmírně důležité a nutné.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 07:55:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | ??? Podle mé teorie? Asi si mne pleteš s tebou? Všelijací podivně jednající bohové, co si vymýšlíš, není můj Bůh. Pravděpodobně si vaše podivné představy z vašich zpovědí promítáš do mého života?
Proč ten tvůj bůh čeká s odpuštěním až na člověka?
Dává tvá podivná teorie to nějakou logiku? S tvými podivnými bohy se vycpávat nebudu. Jsou to tvoji bohové, tvoje starost.
Je dobře, že víš, že ve skutečnosti je to jinak, než s podivnými bohy, co si vymýšlíš.
Vím, že je je váš pán hrozný, vím, že ho budou trápit hříchy těch, co nečinili pokání, až na věky.
Neptal ses a nezajímal ses o to, jak je to s mým Bohem, ale když už jsi tu tvé podivné myšlenky a bloudění s tvými bohy popsal, napíšu ti něco i o mém Bohu. Snad ti to někdy bude k užitku.
Můj Bůh nepotřebuje člověka k tomu, aby někomu odpustil, není závislý na člověku. Nemusí čekat s odpuštěním na to, až nějaký člověk odpustí. Může dělat více, než člověk. Není to pokrytec či zákoník, aby po někom vyžadoval odpuštění a vedl člověka k odpuštění, ale sám neodpustil.
Můj Bůh je ten, kdo je iniciátorem odpuštění. On jde první příkladem.
On je ta "křesťanská láska", která mne vede k odpuštění.
On začíná odpuštění. On nám první odpustil v Ježíši Kristu. Člověk odpouští až na základě jeho moci, jeho milosti. Můj Bůh je ten, kdo vede lidi k odpuštění.
S mým Bohem je to tedy tak:
Bůh nám odpustil v Pánu Ježíši. Skrze víru jsem přijal Boží odpuštění. Jeho milost mne dovedla k pokání a dala mi moc odpouštět provinění druhých. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 19:09:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Vím, že je je váš pán hrozný..."...
(Žd 9,29-31)
Uvažte, oč horšího trestu bude hoden ten, kdo
pošlapal Syna Božího, a krev smlouvy, jíž byl posvěcen, měl za nečistou,
a Ducha milosti potupil? Neboť známe toho, kdo řekl: ‚Mně náleží pomsta, já odplatím.‘ A opět: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘ Je hrozné upadnout do rukou živého Boha.
..."S mým Bohem je to tedy tak"...
Tvrdil jsi, že Bůh odpouští hříchy všem lidem - i těm lidem, kteří pokání neučiní. Kteří nemají víru a kteří žádné odpuštění nepřijali. Tvrdil jsi, že i těmto lidem Bůh jejich hříchy odpustil.
Nejsi schopen věcné diskuse!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatý (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 20:23:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tvrdil jsi, že Bůh odpouští hříchy všem lidem - i těm lidem, kteří pokání neučiní.
A nepleteš si mne s někým? Kde jsem něco takového tvrdil?
Nejsi schopen věcné diskuse!
Já vím, Stando. Když je ti téma nepohodlné, tak místo toho, abys zareagoval na to, co píšu, začneš si o mne vymýšlet nesmysly.
Vymyslíš si nějkého podivného boha, který s odpuštěním čeká na lidi. Na otázky, které ti na položím ohledně toho tvého boha, neodpovíš, ignoruješ je.
Čo také je vlastně pro tebe pojem "věcná diskuze"?
Pro mne je "věcná diskuze" to, když napíšu svoje názory, zkušenosti ze života, napíšu to, čemu věřím a proč. A tebe se zeptám na tvé názory, zkušenosti ze života, na to, čemu ty věříš a přečtu si tvou odpověď. Takovéto "věcné diskuze" jsem schopen bez problémů.
Pokud ti napíšu otázku na to, co ty píšeš a ty si místo odpovědi vymyslíš o mne nějakou hloupost, tak to pro mne není věcná diskuze a nemám o takovou "diskuzi" s tebou zájem. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky s (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 12. únor 2016 @ 13:05:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Můj Bůh odpustil lidem hříchy v Pánu Ježíši Kristu. "...
Odpustil - totiž některým. Těm, kteří z hříchů učinili pokání, tak ty zachránil.
Zvrácenému pokolení hříchy ale vůbec neodpustil.
(Sk 2,37-40)
Když to uslyšeli, byli hluboce zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Co máme dělat, muži bratři?“
Petr
jim řekl: „ Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě
jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha
Svatého.
Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh.“
A ještě mnoha jinými slovy to dosvědčil a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostat (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 13. únor 2016 @ 10:21:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Odpustil - totiž některým. Těm, kteří z hříchů učinili pokání, tak ty zachránil. Zvrácenému pokolení hříchy ale vůbec neodpustil.
Hmm...
Takže sis vymyslel jakési "omezené smíření".
Stando, Ježíše zradili, zajali, nespravedlivě odsoudili na smrt, týrali ho, bičovali, posmívali se mu, plivali na něj, rozdělili si jeho šaty, pověsili ho na kříž. A Pán Ježíš jim odpouští a říká: "Otče, odpusť jim, neboť nevědí co činí".
Jak si to srovnáš s tou tvou podivnou teorií? Myslíš, že ti lidé, co Ježíše dali na kříž, nebyli "zvrácené pokolení"?
Neměl vzezření ani důstojnost, abychom na něho hleděli s úctou, ani vzhled, abychom po něm toužili. Opovržený a lidmi zavržený, muž bolestí, který znal nemoci; jako někdo, před nímž člověk skryje tvář - všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili. Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen. Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.
On tedy nesl hříchy a nemoci lidí, kteří jím pohrdli a zavrhli ho.
Když jsme ještě byli bezmocní, zemřel Kristus v určený čas za bezbožné. Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít. Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví ve svůj čas. Bůh totiž všechny uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval. Jako skrze provinění jednoho člověka přišlo na všechny lidi odsouzení, tak i skrze spravedlivý čin jednoho člověka přišlo na všechny lidi ospravedlnění k životu.
Proto jsem ti dával odkaz na list Římanům, kde Pavel velmi podrobně rozebírá Boží spravedlnost a celé téma. Pro lidi postižené Římem, jako jsi ty či jako jsem byl já, je to první čtení, které může napravit křivý pohled na svět ze vzpurného skutkařského náboženství, které považuje odpuštění a smíření v Ježíši za "laciné". Pokud člověk tedy přijme to, co píše apoštol a věří tomu, jinak mu je Boží slovo k ničemu.
Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.
Můžeš tedy porovnat teorie, které píšeš, s tím, co jsi opravdu reálně s Bohem zažil, když tě Bůh vedl, abys odpustil lidem, kteří nečinili pokání a dal ti sílu jim odpustit.
Toník |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. únor 2016 @ 08:26:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Pavel to ovšem zase píše těm, o kterých ví, že ze svých hříchů pokání učinili.
Samozřejmě. A nejen: Píše to hlavně těm, co uvěřili a věří Bohu, přijali tu zprávu, že Bůh nám odpustil v Kristu.
Těm, kteří nepřijali tu zvěst o Pánu Ježíši, pro které je Boží odpuštění hříchů v Pánu Ježíši "laciné" a vyrábějí si vlastními skutky a vlastními pocity nějaké jiné odpuštění, které pro ně "není laciné", ta zpráva nijak nepomůže. Nepochopí ji. Nevidí ji. Což je biblické.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 14. únor 2016 @ 09:18:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pak je ale od tebe nelogické a nepodložené tvrdit, že Bůh odpustil hříchy i těmto lidem, kteří pokání neučinili.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. únor 2016 @ 11:47:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Pak je ale od tebe nelogické a nepodložené tvrdit, že Bůh odpustil hříchy i těmto lidem, kteří pokání neučinili.
Proč? Mohl bys nám nějak příblížit tvou "logiku"?
To, že někteří lidé Boží odpuštění ani Boží spravedlnost nepřijali, protože o něm nevědí, nebo si sami vyrábí svou spravedlnost, protože Boží spravedlnost odmítají jeno potvrzuje to, co je napsané v písmu.
Jestli jeden odpustí hřích a druhý to odpuštění nepřijme, tak se na odpuštění nic nemění: Jen ten, kdo odpuštění nepřijal, nemá z něj užitek. Dál žije v odloučení hříchu, který udělal nebo který na něm leží. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. únor 2016 @ 09:33:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Jestli jeden odpustí hřích a druhý to odpuštění
nepřijme, tak se na odpuštění nic nemění: Jen ten, kdo odpuštění
nepřijal, nemá z něj užitek. Dál žije v odloučení hříchu, který udělal
nebo který na něm leží."...
Problém je, že když Bůh odpustí hříchy, tak hříchů prostě už není. Jako by nikdy nebyly.
Pokud tedy ty tvrdíš, že jsou i lidé žijící dál v odloučení od Boha, žijící dál ve hříchu, který udělali (nepřijali odpuštění, protože odpuštění lze přijat jen v pokání) logicky to znamená, že Bůh jejich hříchy ještě neodpustil.
Kdyby jim Bůh tyto jejich hříchy už tedy odpustil, logicky by tyto hříchy na nich už dál přece nemohly ležet !!!
|
]
Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. únor 2016 @ 10:04:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko: Člověk sice učinil pokání, hříchy mu byly z Boží mílosti odpuštěny - ale onen člověk se stejně ještě úplně dokonale vnitřně nezměnil, nevydal se cele Bohu aby ho On mohl proměnit.
Oko: Problém je, že když Bůh odpustí hříchy, tak hříchů prostě už není. Jako by nikdy nebyly.
Pokud tedy ty tvrdíš, že jsou i lidé žijící dál v odloučení od Boha, žijící dál ve hříchu, který udělali (nepřijali odpuštění, protože odpuštění lze přijat jen v pokání) logicky to znamená, že Bůh jejich hříchy ještě neodpustil.
Oko, před několika minutami jsi jinde v diskusi tvrdil, že po odpuštění hříchu může zůstat člověk nezměněný a na duši neuzdravený. Což znamená, že vazby na NEZAHLAZENÝ hřích dále přetrvávají. Nyní po pár minutách píšeš zcela jinak, že Bůh zahlazuje hřích jakoby nikdy nebyl a vedeš o tom s Cizincem spor.
Oko, není na čase abys přestal na téma odpuštění vést diskuse, a přiznal si, že o této duchovní záležitosti nic nevíš, že tě to v řk nanaučili je ti na nic, a že bys měl konečně víc naslouchat těm, kteří na tom byli kdysi stejně jako ty, kteří to co ty nyní prožíváš mají díky Bohu za sebou, a kteří ti mohou ukázat cestu k tomu co hledáš? |
]
]
Re: Re: Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. únor 2016 @ 10:37:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Tak to by stačilo Oko!
Tvoje tvrzení, že po božím odpuštění zůstává člověk nezměněný, neproměněný, přesto je uzdravený! Že hřích je Bohem zahlazený, a přesto nadále nezahlazený, tak tyto tvoje tvrzení lze již nazvat jako zcela ZMATENÉ. |
]
Re: Re: Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 17. únor 2016 @ 17:17:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Odpuštění hříchů Bohem je cosi úplně jiného, než následky hříchů, z nichž některé mohou i po odpuštění přetrvávat.
Jsem rád, Stando, že sis to po dlouhé době uvědomil a snad tedy už chápeš, v čem je tvoje symfonie hlouposti v příspěvku, který jsi uvedl výše, kde jsi míchal odpouštění hříchů s následky hříchu dohromady.
Už tedy rozumíš, že "odpuštění hříchu" je něco jiného, než "nevyplacená mzda"? Že i když někdo odpustí hřích, že následky hříchu dále zpravidla přetrvávají? Pokud ano, tak se vrať k té diskuzi a přečti si znova příspěvky, co jsem ti psal. Psal jsem ti k tématu odpuštění hříchů a nemotal jsem do toho následky tak, jako ty.
Pokud bys měl zájem, tak Ježíšova oběť se týká nejen odpuštění hříchů a smíření s Bohem, ale týká se i následků hříchu, a to velmi. I o tom mám co napsat z praktického života, z toho, co žijeme, stejně jako o odpuštění.
Toník |
]
Re: Re: Re: Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 17. únor 2016 @ 17:53:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, nemlž!
Tvrdíš, že hříchy lidí byly Bohem už odpuštěny.
Toto ale přímo protiřečí tomu, co učí Kristus:
Splnění dvou podmínek si klade Bůh, aby hříchy lidem teprve až pak odpustil.
1.) pokání a obrácení:
(Sk 3,19)
Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly
smazány a přišly časy osvěžení od Pánovy
tváře
...
2.) Odpuštění bližním:
(Mt 6,14-15)
Odpustíte-li totiž lidem jejich prohřešky, odpustí váš
nebeský Otec i vám.
Ale jestliže lidem neodpustíte jejich prohřešky, pak ani
váš Otec neodpustí vaše prohřešky vám."
Jestli ti tvá pýcha nedovoluje číst ani tak jasné slova, není v mé moci ti jakkoli pomoci.
|
]
Re: Re: Re: Re: Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 17. únor 2016 @ 20:43:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jestli ti tvá pýcha nedovoluje číst ani tak jasné slova, není v mé moci ti jakkoli pomoci.
Stando, asi sis mne popletl s tebou: Já už nejsem v římskokatolické církvi, abych léta chodil po zpovědi, neodpustil lidem jejich prohřešky a omylem bych se domníval, že mám odpuštěny hříchy, jako kdysi, když jsem ještě pobíhal po zpovědnicích. Jenže na rozdíl od tebe jsem si tehdy přiznal, že jsem se spletl a hledal jsem skutečného Boha a skutečné odpuštění, smíření, skutečné křesťanství.
Když už jsi zase utekl od tématu a zřejmě tě nezajímá, co jsem ti psal, tak se tě zeptám.
Věříš těm slovům, co říkal Pán Ježíš?
Jak to bylo Stando s tebou, když jsi chodil po zpovědnicích, neodpustil jsi těm, co ti ublížili?
Domníval ses také omylem, že ty máš hříchy odpuštěny?
Pro tvoji informaci, k pokání: Pokání není nějaká podmínka, kterou si Bůh dává.
Je to příkaz. Bůh nařizuje lidem, aby činili pokání. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 18. únor 2016 @ 10:44:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Jak to bylo Stando s tebou, když jsi chodil po zpovědnicích, neodpustil jsi těm, co ti ublížili?"...
Já ale měl upřímnou snahu jim odpustit.
To, že se křivda neustále vracela přece nijak neovlivníš. Co je nad lidské síly, to Bůh po člověku nežádá. Bohu jako projev pokání stačí upřímný vztah a lidské úsilí o nápravu věcí - ke zbytku potom dá On svoji vlastní sílu.
Ale stále jen kličkuješ a vyhýbáš si přiznat, že svým tvrzením o tom, že v Kristu byly všem lidem hříchy už odpuštěny - hlásáš ve smyslu blud - přímý opak toho, co tvrdí Kristus, který odpouští hříchy kajícníkovi až po splnění oněch dvou podmínek člověkem..
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 18. únor 2016 @ 11:10:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Co je nad tvoje síly, to Bohu odevzdej a nedrž se toho, jinak tě to stáhne do propasti. Pusť se.
Ty pochybuješ o tom, že v Kristu jsou všem lidem odpuštěné všechny hříchy?!
Oko!! To je 2000 let stará záležitost!
Vstupenkou do nebe není tvoje pokroucená představa, že se musíš těsně před smrtí vyzpovídat. Vstupenkou do nebe je to, zda tě Kristus před Otcem vyzná či nevyzná. A pokud zde budeš na zemi Krista zapírat pro učení papežského antikrista, vyzná tě Kristus před Otcem asi těžko. V učení papežského antikrista Ti natloukli do hlavy, že se o odpuštění musíš stále nějak ZASLUHOVAT, svou silou, náboženskými úkony, svou obětí, svým odříkáním. Svým, svým, svým, svým. Jenže ve tvé síle spása není Oko, byť by ses snažil sebevíc. Síla kristovců je ve slabosti odevzdané Pánu, boží odpuštění je v milosti boží neustále ZDARMA 2000 let, a přítomnost pokojného Pána vnímáme neustále v Duchu, ať v radosti, tak v bolesti a strasti. O tom ale ty slyšet nechceš, i když víš, že je to tak správně, a proto, že sám tento vztah s Pánem nemáš, tak ho jiným nepřeješ, ba dokonce se ho snažíš špinit. A přitom jsou to právě kristovci, kteří se Ti snaží pomoci, a ukázat ti to co zatím nemáš. Já dobře znám co ty nyní prožíváš, ty však z toho co prožívám nyní já, neznáš zatím nic. Poznal jsem oboje Oko, poznal jsem ty tvoje řk plagiáty Krista, i Krista pravého v Duchu svatém. Byla zde doba, kdy jsem se v tom plácal úplně stejně jako ty. Hodně vzpomínek na tu dobu se mi vybavuje, když čtu ty tvoje zdejší úlety, já totiž dnes již vím, co za těmi tvými úlety stojí. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 18. únor 2016 @ 19:46:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To, že se křivda neustále vracela přece nijak neovlivníš. Co je nad lidské síly, to Bůh po člověku nežádá. Bohu jako projev pokání stačí upřímný vztah a lidské úsilí o nápravu věcí - ke zbytku potom dá On svoji vlastní sílu.
Jojo, hezky sis to omluvil.
Ale když jsi pak po mnoha marných zpovědích poznal skutečné křesťanství, ve kterém se odpouští i velmi těžké věci bez pokání těch, co ti ublížili, tak jsi to mohl ovlivnit, ne?
Pokud po mně chtěl Bůh v životě odpuštění, tak to v naprosté většině případů bylo tak, že jsem neviděl pokání toho, komu jsem odpoouštěl (a často jsem věděl, že dotyční pokání neudělali, dokonce si omylem myslí, že jejich hřích není hříchem) a téměř vždy bylo odpuštění nad moje lidské síly.
Co ve tvém životě, Stando?
Ale stále jen kličkuješ a vyhýbáš si přiznat, že svým tvrzením o tom, že v Kristu byly všem lidem hříchy už odpuštěny - hlásáš ve smyslu blud - přímý opak toho, co tvrdí Kristus, který odpouští hříchy kajícníkovi až po splnění oněch dvou podmínek člověkem..
Stando, jám vím, že máš tendenci si v diskuzi neustále vymýšlet o lidech různé nesmysly, abys odběhl k nějakým virtuálitám a poučkám.
Jsou ty podmínky z vašeho světa podmínek všechny? Nebo ještě přidáš nějakou?
Pokud je pro tebe skutečné křesťanství, ve kterém po Božím vzoru odpouští lidé druhým bez jejich pokání, bludem, tak je mi tě líto. Klidně i žij tvé vymyšlené odpuštění "něco za něco" a druhé nazývej bludaři, pokud ti to vyhovuje. Nebo konfrontuj tvé nápady a motání se skutečnou realitou, kterou jsi zažil a popsal v diskuzi.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 19. únor 2016 @ 10:59:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Žasnu, nakolik jsi rozumem zablokovaný.
... Ale jestliže lidem neodpustíte jejich prohřešky, pak ani váš Otec neodpustí vaše prohřešky vám."...
Věříš ty těmto slovům?
Pokud ano, tak jak si můžeš zároveň i myslet, že Bůh v Kristu odpustil hříchy už všem lidem? Vždyť tato dvě rozdílná tvrzení jdou ve významu zcela proti sobě!
Toníku, cožpak nechápeš, že "jestliže lidem neodpustíte jejich prohřešky" je věta podmínková - že je to podmínka Boha, kterou až člověk splní (odpustí bližnímu křivdu třeba i nedokonale, podle aktuální nedokonalosti svého srdce), tak teprve potom mu Bůh i jeho hříchy také odpustí? Tvé odpuštění křivdy vůči jinému člověku neřeší jeho hřích, ale splňuje onu podmínku pro odpuštění tvých hříchů vlastních, uzdravuje tvé srdce pro přijetí milosti odpuštění hříchů vlastních. Proto je nutné odpustit těm, kteří nám ublížili.
Jejich vlastní hříchy bude Bůh řešit s nimi sám!
Já ti rozumím, do čeho mě chceš "Ježíšem na kříži" a "Štěpánem" zmanipulovat - je to průhledné! - ale uvědom si, že já těm, kteří mi ukřivdili v pokání skutečně vůlí odpustil - ale rána byla tak hluboká a nezahojená, že to bolelo dál - navíc ani ona situace manipulování "mocnými" v práci se nijak nezměnila, neskončila - a bylo zapotřebí času duchovně vyzrát, proměnit svoje srdce blíže ke Kristu, aby to moje odpuštění bylo dokonalé a konečné.
Už mockrát jsem ti vysvětloval, že není ve tvé moci komukoli jinému odpustit hřích dokonale. Ty můžeš odpustit jen v oblasti, která se tebe přímo dotýká. Nemůžeš odpustit žádný hřích za Boha! Až ten odpouští hříchy s konečnou platností - ve tvé moci to není.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Oko versus Oko (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 19. únor 2016 @ 16:53:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Už mockrát jsem ti vysvětloval, že není ve tvé moci komukoli jinému odpustit hřích dokonale. Ty můžeš odpustit jen v oblasti, která se tebe přímo dotýká. Nemůžeš odpustit žádný hřích za Boha! Až ten odpouští hříchy s konečnou platností - ve tvé moci to není.
To jsem rád, že rozumíš alespoň takto základní věci. Je dobře, že jsi odpustil ten nesmysl se zpovědí a odpuštěním hříchů lidmi. Nemusíš to opakovat, chápu tě. Pokud sis někdy myslel něco jiného, tak je dobře, že jsi změnil názor.
...navíc ani ona situace manipulování "mocnými" v práci se nijak nezměnila, neskončila - a bylo zapotřebí času duchovně vyzrát, proměnit svoje srdce blíže ke Kristu, aby to moje odpuštění bylo dokonalé a konečné.
Stando, nechci tě nijak zmanipulovat. Jen tě z tvých virtuálních domyšlenek chci vrátit do skutečné reality, do toho, co jsi ty skutečně s Bohem zažil ve skutečném křesťanství.
Ta tvá situace v práci se nijak nezměnila, neskončila šikana. Ti lidé nečinili pokání, dál pokračovali v hříchu. To se děje běžně ve světě.
A ty jsi odpustil. Bůh ti dal sílu odpustit.
Musel jsi zakusit po mnoha zpovědích, které ti v tom nijak nepomohly, skutečné křesťanství, kde jsi duchovně vyzrál, proměnil tvoje srdce blíže Kristu, aby tvé odpuštění bylo dokonalé, konečné.
A to je opravdové křesťanství. V tom se liší opravdové křesťanství od náboženého "odpuštění" které je "něco za něco", "za pokání odpuštění". Ty jsi odpustil, aniž by to bylo !za něco". A zdrojem toho odpuštění byl Bůh. Bůh tě k tomu vedl.
Bůh je totiž takový. Když se k němu přiblížíš, máš moc odpustit hřích, moc, která není v lidských silách. A to i bez pokání.
To je totiž Boží charakter.
Pokud jsi to zažil, zažil jsi našeho Boha, stejného Boha, s jakým žiji já. A podstatně jiného Boha, než mají například muslimové.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. únor 2016 @ 17:39:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Problém je, že když Bůh odpustí hříchy, tak hříchů prostě už není. Jako by nikdy nebyly.
Stando, problémy, které si ve tvém virtuálním světě vymýšlíš, jsou tvůj problém.
Zkus někdy tvé problémy konfrontovat s realitou.
Kdyby jim Bůh tyto jejich hříchy už tedy odpustil, logicky by tyto hříchy na nich už dál přece nemohly ležet !!!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 14. únor 2016 @ 17:05:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Oko: Pak je ale od tebe nelogické a nepodložené tvrdit, že Bůh odpustil hříchy i těmto lidem, kteří pokání neučinili.
Oko, povím Ti tajemství. Abys vůbec byl schopný vykonat pokání, potřebuješ aby tě k tomu uschopnila boží milost. Sám ze sebe nikdo pokání vykonat nedokáže. Bůh nabízí svou milost dávno před tím, než člověk zjistí, že nějaká boží milost vůbec existuje. Co člověk může, tak akorát všechno pokazit. A to jestli Bůh odpustí někomu i bez pokání, je jenom a jenom na Bohu. Ty se zatím seznamuješ s duchovním odpouštějícím procesem, který začíná pokáním, a myslíš si, že k odpuštění vede jen jediná cesta přes pokání. To o čem se zde zmiňuje Cizinec můžeš poznat, až Ti bude dán Duch. Jsou i jiné duchovní procesy, které vedou k božímu odpuštění, ale povídat ti o nich je zatím marnost. Pro začátek stačí abys věděl o existenci těchto procesů věděl. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 07:56:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Odkud máš tuto tvou myšlenku? Jak jsi na to přišel? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 12. únor 2016 @ 08:11:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Každý hříšník bez výjimky se bude ze hříchu zodpovídat Bohu. Vždycky! "...
(Ex 32,34)
Nyní jdi, zaveď lid tam, kam jsem ti řekl. Hle, můj anděl půjde před tebou, ale v den, kdy je navštívím, potrestám je za jejich hřích.“
(Lv 26,28)
postavím se vám rozlíceně na odpor, ano, já vás potrestám za vaše hříchy sedminásobně.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 07:56:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Díky za připomínku, Stando. Vím, jak komunikuješ a "diskutuješ", tak se snažím vyjadřovat opravdu přesně.
Ale tentokrát se mi to nepovedlo a přepsal jsem se, spletl jsem se, napsal jsem špatné slovo.
Tak ještě jednou, pro tebe, abys to pochopil:
Až tě Bůh někdy povede k tomu, abys odpustil bez pokání hřích těch, co ti ublížili, zkus se ho zeptat, jestli on taky odpustil, nebo jestli ten hřích drží.
Pak budeš vědět jak to je s Bohem, který člověka vede k odpuštění bez pokání, k tomu opravdovému křesťanství, a nebudeš se jen domnívat a vymýšlet různé podivné bohy.
Zpět od tvých doměnek ke skutečné realitě života. Budeš něco ochoten napsat něco z reality?
Pochopil jsem dobře, co jsi žil?
Pak jsi potkal člověka, který ti ukázal co je opravdové křesťanství: Vedl tě k tomu, abys tu křivdu odevzdal Bohu, abys žil s Bohem a najednou přide odpuštění křivd. Vedl tě, abys odpustil, i když jsi nezažil pokání těch, co ti ublížili, vedl tě k "odpuštění bez pokání" Dokonce ti Bůh říkal, že te vybavuje mocí Ducha k odpuštění. A byla to pro tebe taková zkušenost, že u tohoto skutečného Boha sis "nedoved představit, ža by snad něco nedokázal neodpustit". Asi jsi to tedy přehnal s těmi "ne" a trochu to zamotal, ale jestli ti rozumím, tak z toho, co jsi při této zkušenosti zažil, by skutečný Bůh podle tebe nedokázal neodpustit. Pochopil jsem tě dobře?
To bylo také velmi výstižné svědectví, dobré doplnění, jak funguje opravdové křesťanství a život se skutečným, živým Bohem. I s tímto skutečným Bohem a jeho odpuštěním máme naprosto stejné zkušenosti, jako popisuješ ty.
Tento skutečný Bůh ti v opravdovém křesťanství bez pokání těch, co ti ublížili, dal sílu jim odpustit. Odpustil jsi těm, co ti ublížili bez jejich pokání. Je to tak? Pochopil jsem tě dobře?
A ten Bůh, co tě vedl k odpuštění, těm lidem, podle tebe neodpustil?
Pokud ano, jak to víš?
Ptal ses ho a on ti řekl: Vybavuju tě mocí Ducha k odpuštění, ale já jim neodpustím, dokud neučiní pokání?
Nebo jak jsi prosímtě přišel na tu hloupost, že Bůh, který tě vedl k odpuštění bez pokání a dal ti moc odpustit bez pokání, sám nemůže dělat to, k čemu vede tebe?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 19:30:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Ptal ses ho a on ti řekl: Vybavuju tě mocí Ducha k odpuštění, ale já jim neodpustím, dokud neučiní pokání?"...
Už jsem to vysvětloval, ale tedy znovu: Člověk nemá moc odpoustit hříchy jinému člověku absolutně. Tuto moc má jedině Bůh, protože zůčastněných poškozených stran může být (a také bývá) více.
Odpuštění křivdy tomu, kdo mě ublížil, jen zastavuje spirálu zla, kterou tento hřích rozběhl. Toto odpuštění je nutné k uzdravení rány u člověka poškozeného cizím hříchem.
Však až Bůh odpouští hřích absolutně - s konečnou platností. A odpouští hříchy až tomu, kdo z nich činí pokání.
Kdo zemře ve hříchu a bez pokání - pro toho bude hrozné upadnout do rukou živého Boha!
Čiňte pokání a věřte evangeliu!
Toto je naprosto zásadní učení apoštolů, jen toto je cesta k úplné likvidaci našich hříchů..
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatý (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 13. únor 2016 @ 17:15:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | A ty oko věříš evangeliu?
A co ty tvoje řk "církevní" tradice, které jsou v rozporu s evangeliem, a věroučně jsou postavené nad evangelium?
Věříš evangeliu?
Čti!
- Galatským 1, 8Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!
- Galatským 1, 9Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji: Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet!
|
]
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s nimi? (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 09. únor 2016 @ 21:11:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Hmmm, Stando, uvádíš mnoho důvodů, proč druhým odpouštíš. Ale něco mně v tom nehraje. Všechny ty důvody jsou totiž zlé. Kvůli druhým, kvůli sobě, kvůli Bohu .... že je to psáno .... :-) to je mi ale nemilé, řekl bych. Takto se odpouští pouze a jen slovy, ale srdcem se stále zadržuje vina druhého. Řekl bych alibistické zákonictví ... Tele |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s nim (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 10. únor 2016 @ 10:40:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Odpuštění má více rovin:
1.) rovina srdce
2.) rovina vůle (chtění).
3.) rovina rozumu
Žádný z těchto rovin sama o sobě není zlá, ale v odpuštění působí komplexně.
Nemohu v komentářích neuvádět věci zkratkovitě, byly by neúnosně dlouhé.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. Co s (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 10. únor 2016 @ 15:20:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando,
můžeš uvádět věci zkratkovitě. :o) No, já jen, že kdo vroucně miluje, přikrývá množství hříchů; kdo miluje, přikrývá všechna přestoupení. Láska nepočítá zlo. Jestli tedy máš potřebu komu co odpustit, pak už nežiješ v lásce a jsi sám vinen přestoupením proti lásce. Jestli miluješ, nebudeš už čekat s odpuštěním druhému do doby, až učiní pokání. Pak si třeba i řekneš: mám-li já vůbec, co bych komu měl odpustit. :o) Dokud totiž stále vnímáme, že máme co komu ještě odpouštět, dotud jsme i my sami vinni před Bohem svými hříchy. A tak když se někdo kaje ze svých hříchů a žádá o odpuštění, zkoumejte a posuzujte, jestli se vskutku dostatečně kál, abyste mu vůbec mohli odpustit. :-( A naložte na něj ještě břemena toho, co má ještě dostatečného učinit, abyste mu mohli vůbec odpustit. :-( Tak tak, komu hříchy zadržíte, tomu jsou zadrženy, viď? Tak praví písmo, a vy tomu dobře rozumíte, že ano. A tak jednáte asi úplně stejně jako Pán, jak je psáno: Jako Pán odpustil Vám, odpusťte i vy. Je to tak?
Tele
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatých. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 09:58:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Jestli miluješ, nebudeš už čekat s odpuštěním druhému do doby, až učiní pokání. "...
Proč mi podsouváš, co jsem nikdy neřekl?
Tento můj výrok se vztahoval na odpuštění hříchů hříšníkovi samotným Bohem.
Je to tedy úplně jiná rovina odpuštění, než mezi lidmi.
..."komu hříchy zadržíte, tomu jsou zadrženy, viď? Tak praví písmo, a vy tomu dobře rozumíte, že ano. "...
I když to od tebe zjevně bylo míněno jízlivě, domnívám se, že tomu rozumíme.
Toto se mě totiž vůbec netýká - týká se to jen vybrané skupiny apoštolů a jejich následovníků. kteří tuto službu v církvi mají přímo od Krista. Nikdo jiný nemá moc jménem církve hříchy zadržet.
Ale dělá se to v praxi zpovědi pouze výjimečně - třeba v případě, že se hříšník vyznává, že žije v hříšném svazku (na hromádce) a tento svůj vztah neukončil a ukončit nemíní. V takovém případě mu zpovědník opravdu nemůže udělit rozhřešení z jeho hříchů.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky svatý (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 17:06:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando,
Ad)
Proč mi podsouváš, co jsem nikdy neřekl? Tento můj výrok se
vztahoval na odpuštění hříchů hříšníkovi samotným Bohem. Je to tedy úplně
jiná rovina odpuštění, než mezi lidmi.
Však také
ano. To Ty zde tvrdíš: Kdo zůstane v hříchu zatvrzelým, tomu Bůh hříchy neodpustí nikdy. A v tomto jsme my dva, Standa ´Oko´ a Petr ´Tele´, jistě ve sporu, nejen ty a Tonda ´Cizinec´.
Já se držím také toho pravého evangelia o Ježíši Kristu, které ty nazýváš "levným evangeliem sluníčkářského boha". A když mne Bůh skrze Krista vede svým Duchem k tomu, abych všem lidem odpustil jejich viny a přestoupení, kterými proti mně zhřešili, a to ještě dříve než oni činí nebo nečiní pokání, pak také i vím, že jim Bůh jejich viny v Kristu již dávno odpustil a to ještě dříve než oni činí nebo nečiní pokání. A tak také i vím, že ani Bůh proti nim nedrží svůj hřích, a ani proti nim držet svůj hřích nemůže, protože Bůh je svatý. A my máme být svatí, jako je i Bůh svatý.
Ad) ..."komu hříchy zadržíte, tomu jsou zadrženy, viď? Tak praví písmo, a vy tomu dobře rozumíte, že ano. "... I když to od tebe zjevně bylo míněno jízlivě, domnívám se, že tomu rozumíme. Toto se mě totiž vůbec netýká - týká se to jen vybrané skupiny apoštolů a jejich následovníků. kteří tuto službu v církvi mají přímo od Krista. Nikdo jiný nemá moc jménem církve hříchy zadržet.
Netýká? Ale týká, Stando. Týká se to i tebe, a to zcela osobně a zcela niterně. Ke ´službě smíření´jsme povolání totiž všichni, kdo jsme v Kristu smíření s Bohem přijali. Apoštolové jsou pak Boží služebníci povolaní ke službě zvěstování tohoto Božího smíření celému světu. A ano, napsal jsem to tak, aby to bylo zřetelné, že se jedná o ironickou poznámku, chceš-li "jízlivost".
Ad) Ale dělá se to v praxi zpovědi pouze výjimečně - třeba v případě, že se hříšník vyznává, že žije v hříšném svazku (na hromádce) a tento svůj vztah neukončil a ukončit nemíní. V takovém případě mu zpovědník opravdu nemůže udělit rozhřešení z jeho hříchů.
On to ani vyznávat nemusí, že žije v hříšném svazku, že. Ale když už se zpovídá, pak by mne zajímalo, proč se zpovídá z toho, čeho nelituje. :o) Zvláštní případ, proč se u Vás lidé zpovídají z toho, co dělají. Také je to určitá "jízlivost", upřímně nepopírám.
Znáš toto Písmo: J5:1Potom byl židovský svátek a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma. 2V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, který má pět sloupořadí. 3V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých, kteří čekali na pohyb vody. 4Neboť Pánův anděl občas sestupoval do rybníka a vířil vodu. Kdo po zvíření vody první vstoupil do rybníka, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí. 5Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let. 6Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: „Chceš být uzdraven? “ 7Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.“ 8Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď.“ 9A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil. Ten den však byla sobota. 10Židé tomu uzdravenému říkali: „Je sobota; není dovoleno, abys nosil své lehátko.“ 11On jim však odpověděl: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: ‚Vezmi své lehátko a choď.‘“ 12Otázali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: ‚Vezmi své lehátko a choď‘?“ 13Uzdravený však nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se ztratil v zástupu, který na tom místě byl. 14Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi uzdraven. Už nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího.“
No a toto opravdu Bůh dělá. A Copak je asi, Stando, snazšího? Uzdravit nebo hříchy odpustit?
Tele
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostatky s (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 18:37:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A v tomto jsme my dva, Standa ´Oko´ a Petr ´Tele´, jistě ve sporu, nejen ty a Tonda ´Cizinec´. "...
Váš sluníčkářský bůh tedy podle vás odpustí úplně všem lidem všechny jejich hříchy. Pak mi tedy ale vysvětli, co si pod pojmem "odpuštění hříchu" vlastně představuješ.
V čem je rozdíl mezi odpuštěním hříchu Bohem u člověka, který ze hříchu činí pokání od odpuštění hříchů člověku, který pokání neučinil? Nebo zde nevidíš žádný rozdíl?
..."„Hle, jsi uzdraven. Už nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího.“"...
A co horšího by se mu mohlo podle tebe přihodit? To mi vysvětli! Když bude dál hřešit, Bůh přece jeho hříchy (podle tebe a Toníka) zase odpustí a basta! A to ani (podle vás) nemusí činit pokání, ani se nemusí od hříchu odvrátit a stejně mu budou jeho hříchy zase odpuštěny! Sluníčkářským bohem!
Tak co hrozného by se mu mohlo stát, když v konečném důsledku (podle vás) bude bez hříchů? Úplně stejně, jako ten, co ze hříchů činil pokání?
Cožpak nevidíš tu hloupost?
Cožpak ani ty nevidíš v takovém sluníčkářském principu odpuštění hříchů hrubé porušení principu spravedlnosti???
..."On to ani vyznávat nemusí, že žije v hříšném svazku, že. "...
Pak by se ale zpovídal svatokrádežně k vlastnímu odsouzení. A proč toho nelituje? Protože lidé si dost často sami tak zpackají své životy, že potom ani nevidí východisko. Může toho i litovat, ale stejně je ve slepé uličce - v hříšném svazku. Musí čekat, až jeho situaci vyřeší Bůh. I pro takového má ale smysl chodit ke zpovědi - jen pro duchovní vedení, nikoli však pro svátost odpuštění hříchů.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostat (Skóre: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 11. únor 2016 @ 22:14:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Stando, Ty jsi opravdu nepochopil zásadní zvěst evangelia. Není to ovšem až zas tak Tvá vina, jako vina těch, kteří Tě vedou. Tvoje vina je, že se od nich necháš vést.
Zásadní zvěst evangelia zní: v Kristu Bůh smířil svět se sebou. Jinými slovy, Bůh skrze Kristovu krví zaplatil dluh všech lidí vůči sobě. To jinými slovy znamená, že všem už před dvěma tisíci lety odpustil věčným odpuštěním. Dluh je zaplacen, není co odpouštět. Problém není v Bohu, že nechce odpustit, ale v lidech. Lidé se nechtějí zříct svého hříchu a tím pádem jsou stále pod jeho vládou a nejsou tudíž schopni na duchovní rovině přijmout to Boží odpuštění. Neznáš snad to podobenství o králi a dvou dlužnících? Tam je to jasně vysvětleno. Král nemá problém odpustit, ale jeho podaný ano, přestože mu bylo králem odpuštěno. To my lidé sami sobě zadržujeme hříchy a nebo druhým a tím odsuzujeme sami sebe. Neboť jak je psáno: jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno, nebo soudem, kterým soudíte druhé, budete souzeni. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 12. únor 2016 @ 08:26:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Dluh je zaplacen, není co odpouštět. "...
To je jen další omyl ve víře.
Kristus svou obětí otevřel lidem cestu k odpuštění, otevřel cestu člověku ke smíření s Bohem - otevřel tak člověku cestu do pro něho dosud uzavřeného nebe.
Ale na tu cestu je možno se dostat jenom skrze pokání a obrácení - skrze změnu smýšlení a skrze naše důvěrné přimknutí se k Bohu a jeho vedení v pozemském životě.
Domnívám se, že sdílíš spolu s Toníkem ten názor, že Bůh už odpustil všechny hříchy všem lidem v Ježíši Kristu.
Srovnej se slovy apoštola Petra:
(Sk 2,37-40)
Když to uslyšeli, byli hluboce zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Co máme dělat, muži bratři?“
Petr
jim řekl: „ Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě
jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha
Svatého.
Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh.“
A ještě mnoha jinými slovy to dosvědčil a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 12. únor 2016 @ 19:57:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Tobě Oko, zcela uniká smysl oběti Krista. A je to proto, protože tě řk naučila si spásu za něco kupovat a zasluhovat. Děláš toho pro svou spádu dost, nebo máš pocit že je to stále málo?
Oko, pokání je začátek duchovního procesu, který pokud nekončí ohněm Ducha, který spaluje vazby na hřích- tak je všechno na nic. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostat (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 13. únor 2016 @ 11:26:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Cožpak nevidíš tu hloupost? Cožpak ani ty nevidíš v takovém sluníčkářském principu odpuštění hříchů hrubé porušení principu spravedlnosti???
Ahoj Stando.
Ptáš se telete, jestli mohu napsat odpověď já, tak v tom vidím dost velkou hloupost a tvé uvažování je mi cizí.
"Sluníčkářskému Bohu", kterého sis vymyslel, nerozumím úplně přesně.
Mohl bys prosím ty nějak systematicky a uceleně popsat tvou podivnou představu toho tvého "sluníčkářského boha" co sis vymyslel a co mu oponuješ, ať máme představu čemu to vlastně oponuješ? Oponuješ tu něčemu, co je v tvé hlavě a jen pokouskách leze ven a není mi úplně jasné, čemu vlastně oponuješ.
Jestli jsem pochopil jednu z tvých dřívějších myšlenek, tak jsi měl představu, že bůh s odpuštěním čeká na to, až odpustí člověk poškozený hříchem a až pak Bůh odpouští. Tuhle představu už snad neopakuješ, tak jsi jí snad už opustil?
Teď máš představu nějakého "sluníčkářském principu odpuštění hříchů", které je "hrubým porušení principu spravedlnosti", jestli tě dobře chápu. Popiš prosím blíže tu představu, ať víme, čemu oponuješ.
Nebo je to dokonce tak, že když píšeme Pánu Ježíši Kristu, který byl zbičován, mučen, zrazen, odsouzen, na kříži se modlí "Otče odpusť jim", nesl náš hřích na svém těle a zemřel s ním, když píšeme, že v něm nám Bůh odpustil hříchy a v něm máme spravedlnost, tak je to pro tebe "laciné odpuštění hříchů" či "sluníčkářský princip odpuštění hříchů a hrubé porušení principu spravedlnosti"?
Zajímalo by mne, čemu vlastně oponuješ, jestli jsi opravdu takový bezbožný, bezcitný cynik a oponuješ tomu, co píšeme o Ježíši a žijeme v něm, nebo jestli oponuješ nějaké tvé představě, kterou zatím neznáme úplně podrobně.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 13. únor 2016 @ 12:41:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."tak jsi měl představu, že bůh s odpuštěním čeká na to, až odpustí člověk poškozený hříchem a až pak Bůh odpouští. "...
Toníku, i toto je jenom ze tvé hlavy. Neporozuměls mi.
Lidí poškozených cizím hříchem může být bezpočet a na Boží odpuštění cizího hříchu onomu konkrétnímu hříšníkovi jejich lidské odpuštění či neodpuštění nemá žádný vliv.
Bůh odpouští hříchy ze své svrchované moci tomu, komu uzná za vhodné - tomu, kdo učiní za svých hříchů pokání.
My lidé odpouštíme konkrétní hříchy druhému (odpouštíme na nás způsobenou křivdu) , však jenom ty křivdy, které se nás týkají, kterými nám bylo oblíženo. Děláme to jednak jako projev lásky k bližnímu (vyjadřujeme své přání, aby mu i Bůh odpustil - je to vlastně způsob modlitby za bližního) - ale odpouštíme křivdu na sobě hlavně i kvůli sobě! To abysme zarazili spirálu zla, která se roztočila zlem cizího hříchu a která zasahuje svými důsledky stále větší okruh lidí. Tedy odpouštíme cizí křivdy na sobě proto, abychom likvidovali zlo ve světě!
My opravdu nemáme moc odpustit definitivně hřích druhému člověku v celé jeho velikosti, protože z toho hříchu se nás osobně týká jen jeho nepatrná část.
Nemáme naprosto žádné právo ani moc odpouštět za Boha urážky vůči Němu.
To jenom Bůh odpouští hříchy dokonale a takovým způsobem, že na ně už ani nevzpomene!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. únor 2016 @ 08:45:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku, i toto je jenom ze tvé hlavy. Neporozuměls mi.
Přesto veden křesťanskou láskou svému sousedovi tento hřích odpustíš. A teď podle tvé teorie tomuto sousedovi tento hřích odpustil i Bůh - a to bez toho, aby on učinil pokání, bez toho, aby ti on
Byla to tvoje slova ve tvém příspěvku, nebyla z mé hlavy, mě jsi tvé divné představy připsal omylem. Mě by ani nenapadlo, že Bůh odpouští na základě odpuštění člověka, taková věc, kterou sis vymyslel, mi nedává smysl. V mé hlavě takové podivné myšlenky, které máš, nejsou, natožpak v mých příspěvcích.
Kde jsi tedy vzal tuhle tvou divnou představu že Bůh odpouští na základě odpuštění člověka? Neuváděl jsi jí jen jednou, ta představa byla ve tvých příspěvcích vícekrát.
Nemáme naprosto žádné právo ani moc odpouštět za Boha urážky vůči Němu. To jenom Bůh odpouští hříchy dokonale a takovým způsobem, že na ně už ani nevzpomene!
To je dobře, že to víš. Je také samozřejmě dobře, že jsi opustil vaše podivné představy o vašich zpovědích a o tom, že lidé odpouští hříchy.
Zpět k dotazu.
Já jsem tu velmi podrobně popsal co žijeme, čemu věříme, zprávu o Pánu Ježíši. Na moje příspěvky moc nereaguješ, ani na to, čemu věříme a co žijeme, ale reaguješ na jakéhosi "sluníčkářského boha", kterého sis zjevně vymyslel, abys měl čemu statečně oponovat. Nenapíšeš ale přesně, čemu vlastně oponuješ, neznáme tvé představy, nevím tedy, co máš v hlavě a na co reaguješ.
Popiš nám prosím tu tvou představu "sluníčkářského boha", ať víme, čemu to vlastně oponuješ.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 14. únor 2016 @ 10:18:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A teď podle tvé teorie tomuto sousedovi tento hřích odpustil i Bůh "...
Možá to tak vyznělo - ale podle tvé teorie Bůh přece tomu sousedovi jeho hřích odpustil už dva tisíce let předtím, než ho vůbec stačil onen soused spáchat!
- To je absurdita, tak tomu rozumíš - nebo ne?
..."Na moje příspěvky moc nereaguješ, ani na to, čemu věříme a co žijeme,"...
Reaguji poměrně často - ale na některé tvé příspěvky reagovat prostě už nejde. Jsou polovičaté, často jen citací vytrženého verše z Písma - však v souvislostech zcela odlišných od původního smyslu veršů.
..."Popiš nám prosím tu tvou představu "sluníčkářského boha", ať víme, čemu to vlastně oponuješ."...
Oponuji hloupým lidským představám o Bohu.
Vykreslil jsi nám zde svého "sluníčkářského boha", který už dopředu před 2000 roky odpustil hříchy všem lidem.
Připomínám, že když nám Bůh odpustí hříchy, jako by už nebyly, jako by se nikdy nestaly - už na ně nevzpomene, nebude nám je připomínat. Odpuštěním jako by naše hříchy nikdy ani neexistovaly - jsou smazány (... protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy a jejich nezákonnosti již nikdy nevzpomenu.“ - Žd 8,12).
Pak ovšem dost dobře nechápu, jaký má rozumný smysl činit ještě pokání z těchto již podle tebe vlastně dávno odpuštěných - tedy neexistujících hříchů.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. únor 2016 @ 12:12:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Možá to tak vyznělo -
Ano, vyznělo. Měj jsem z tvého psaní pocit, že dlouhodobě oponuješ nějaké virtuální myšlence "já odpustím sousedovi a proto/následně tomu sousedovi odpustí i Bůh" a že proto jsi psal ve stylu "moje odpuštění nijak nesouvisí s Božím odpuštěním".
Pokud jsi něčemu takovému neoponoval, tak se ti omlouvám.
Je dost těžké sledovat tok tvých myšlenek když nereaguješ na to, co píšešeme a oponuješ těžce něčemu, co máš v hlavě a nevidím to, jen to úryvkovitě probleskuje v tvé opozici. Bylo by jednodušší, kdybys nějdřív napsal čemu vlastně oponuješ a pak teprve oponoval, abychom měli představu na co reaguješ.
Ale i tak se snažím tě pochopit.
...ale podle tvé teorie Bůh přece tomu sousedovi jeho hřích odpustil už dva tisíce let předtím, než ho vůbec stačil onen soused spáchat! - To je absurdita, tak tomu rozumíš - nebo ne?
No, ne takto přesně.
Pán Ježíš podle mne nezačal existovat až někdy před dvěma tisíci lety, kdy se narodil a žil tady na zemi. Možná ti to bude připadat absurdní, ale věřím, že Ježíš je "ne-stvořený, zrozený z Otce přede všemi věky".
To, že Pán Ježíš vzal na sebe naše hříchy, to, že Pán Ježíš odpouštěl hříchy je pro mne Boží přirozenost, tak, jak Boha niterně znám. Nerozumím tomu celému tématu jen jako nějaké single události v dějinách. Ta single událost, kdy Ježíš umírá na kříží a říká "otče, odpusť jim, neboť nevědí co činí" je pro mne jen "vrcholek ledovce", který zjevuje to, co má Bůh v sobě a lidé pro svůj hřích nevídí, je to událost, která zjevuje čím Bůh niterně je, ukazuje to, jak jsem Boha poznal i já.
Když tedy Izaijáš mnohe set let před tím vidí Pána Ježíše na kříži a píše o tom, bylo - podle mne - Boží odpuštění už hotové. A bylo hotové mnohem dříve.
Připomínám, že když nám Bůh odpustí hříchy, jako by už nebyly, jako by se nikdy nestaly - už na ně nevzpomene, nebude nám je připomínat. Odpuštěním jako by naše hříchy nikdy ani neexistovaly - jsou smazány
Nevyplacená mzda se neodpouští, ale splácí. To je spravedlnost.
Snad tedy alespoň někde v skrytu rozumíš, že to, co si vymýšlíš, je nesmysl a že po odpuštění hříchu stále zůstává škoda, kterou hřích způsobil a virtuální svět "jakoby hříchy ani neexistovaly" "jakoby se nestaly" je jen nereálná představa.
Někdy Bůh napraví i škodu, kterou člověk hříchem způsobil. Ale zažil jsem to málokdy.
Pak ovšem dost dobře nechápu, jaký má rozumný smysl činit ještě pokání z těchto již podle tebe vlastně dávno odpuštěných - tedy neexistujících hříchů.
Postoj "když mi někdo odpustil, nemá smysl činit pokání" mi přijde nesmyslný, vzhledem k oběti Pána Ježíše na kříži až cynický, podobně, jako "laciné odpuštění". Na podobný způsob "logiky" a "chápání" už jsem napsal článek " životní motivace". K tématu odpuštění jsi mi poskytl s tvými kolegy podklady pro další podobný článek, ve kterém se chci zeptat, zda někdo uvažuje také takto divně, jako vy.
Nedokážu to vysvětlit, ale mě Boží milost a Boží odpuštění vede k pokání. V mojí "logice" je odpuštění ⇒ pokání. Asi je to potřeba zažít.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. únor 2016 @ 09:50:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."Připomínám, že když nám Bůh
odpustí hříchy, jako by už nebyly, jako by se nikdy nestaly - už na ně
nevzpomene, nebude nám je připomínat. Odpuštěním jako by naše hříchy nikdy ani neexistovaly - jsou smazány
Stando, vím, co sis vymyslel a je dobře, že to píšeš."...
Tohle ale přece nepíšu já. To jsem si nevymyslel já, ale říká to o sobě Bůh!
(... protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy a jejich nezákonnosti již nikdy nevzpomenu.“ - Žd 8,12).
..."Nevyplacená mzda se neodpouští, ale splácí. To je spravedlnost."...
Je něco jiného sám odpuštěný hřích (kvůli pokání hříšníka) a něco jiného jsou následky hříchu. Tobě to evidentně splývá. Hřích může být Bohem odpuštěn a některé následky hříchu mohou i tak přetrvávat.
..." Postoj "když mi někdo odpustil, nemá smysl činit pokání" mi přijde nesmyslný, vzhledem k oběti Pána Ježíše na kříži až cynický,"...
Na světě je spousta lidí, kteří si tento nesmyslný cynický postoj vůči Bohu drží. Těm Bůh odpustit hřéíchy nemůže. Nikoli že by nechtěl, ale pro to, že nejsou schopni se ze hříchů kát (jsou vůči Bohu zatvrzelí), nejsou schopni se obrátit k jinému způsobu života - s Bohem. Vězí totiž celí ve hříchu proti Duchu svatému, který nemůže být odpuštěn nikdy.
Navzdory tomuto učení Krista, navzdory tomu, že máš Krista tady často (kulantně řečeno) "plná ůsta" - vzývání jeho jména - navzdory tomu tvrdíš pravý opak toho, co učí Kristus. Tvrdíš, že Bůh lidem všechny jejich hříchy už odpustil!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. únor 2016 @ 17:46:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, srovnej si dva tvoje výroky:
1. Připomínám, že když nám Bůh odpustí hříchy, jako by už nebyly, jako by se nikdy nestaly - už na ně nevzpomene, nebude nám je připomínat. Odpuštěním jako by naše hříchy nikdy ani neexistovaly - jsou smazány
2. Hřích může být Bohem odpuštěn a některé následky hříchu mohou i tak přetrvávat.
Možná ti to nedá tvoje "logika", ale pokud přetrvávají následky hříchu, těžko je to "jako by hřích neexistoval".
Ne, to mi opravdu nesplývá. Možná sis mne spletl s tebou, když sis jsi psal v příspěvku výše: " Takže Bůh jim hříchy podpustil i bez jejich pokání? Nevyplacená mzda žencům už nekřičí a nevolá k Bohu? Vše je zahlazeno, smazáno? Protože právě toto odpuštění hříchů znamená."
Zřejmě sis popletl i Krista s tebou. To se u sektářů stává.
Navzdory tomu, co si myslíš, tak ty nejsi Kristus a tvoje smyšlenky nejsou to, co učí Kristus. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. únor 2016 @ 18:43:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Zřejmě sis popletl Krista s tebou. To se u sektářů stává."...
Konečně sis uvědomil, že jsi sektářem.
Tvrdíš, že Bůh lidem všechny jejich hříchy už odpustil!
Kristus naproti tomu tvrdí pravý opak - že hřích proti Duchu svatému nebude odpuštěn ani v tomto čase, ani v budoucím.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. únor 2016 @ 12:06:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, jsi tak natvrdlý, nebo je to už u Tebe záměr?
Kolikrát ti mám opakovat, že Syn Boha odpouští VŠECHNY hříchy spáchané proti Jemu. Co do toho stále taháš urážku Ducha? A znovu a znovu ti opakuji, že urážky Ducha se může dopustit jen ten kdo Ducha má, a ten kdo působení Ducha po celý svůj život odmítal. Vezmi všechen zbylý rozum do hrsti a nyní přemýšlej.
MEZI TĚMI KTERÝM SYN BOŽÍ ODPUSTIL HŘÍCHY, NEMŮŽE BÝT NIKDO KDO SE DOPUSTIL URÁŽKY DUCHA, PROTOŽE ZATÍM NIKDO Z NICH DUCHA NEMÁ!
Urážky Ducha se můžeš dopustit, až po odpuštění Synem Boha a po přijetí Ducha! Čím nás po křtu pokání pokřtí Kristus Oko, čím?
Pokud se urážky Ducha po přijetí Ducha dopustíš, nemáš nárok již na žádné boží odpuštění, tedy ani na odpuštění Syna, a tvůj osud zatracence je nezvratný. Čehož se Ty zatím bát nemusíš, jelikož podle projevu tvé duchovní zmatenosti, zatím žádného Ducha nemáš. Takže boj se spíše toho, abys Ducha neurazil tím, že stále odmítáš Ho slyšet, což se nejlépe ukazuje na tvém překrucování pravdy Ducha v božím slově.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. únor 2016 @ 12:36:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Takže pokud píšeme o Bohu, který se slitoval nad všemi lidmi, poslal svého jediného syna, který tu žil, byl odsouzen, zemřel, byl pohřben se všemi hříchy lidí, a v něm nám všem Bůh odpustil, vymazal ten záznam, který svědčil proti nám, tak je to pro tebe opravdu ten "sluníčkářský bůh" a takové odpuštění je pro tebe "laciné" a "automatické"?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. únor 2016 @ 09:55:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."píšeme o Bohu, který se slitoval nad všemi lidmi,
poslal svého jediného syna, který tu žil, byl odsouzen, zemřel, byl
pohřben se všemi hříchy lidí, a v něm nám všem Bůh odpustil, vymazal ten
záznam, který svědčil proti nám,"...
"Vymazal ten záznam" - platí pro konkrétního každého člověka zvlášť - v jeho okamžik křtu. Celé to místo (Kol 2,8-14) hovoří o naší proměně ve křtu.
Tento skutečný Bůh však tvrdí opak toho, co říkáš ty - neodpustil hříchy všem lidem - učí o tom, že hřích proti Duchu svatému nemůže být odpuštěn v tomto čase, ani v budoucím.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. únor 2016 @ 10:25:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Rychle zabrzdi. Žádný opak netvrdí. V případě odpuštění Syna na kříží se toto odpuštění týká všech hříchu proti Synu. To bys měl dávno vědět. A znovu a znovu ti opakuji, že hřích proti Duchu může spáchat jen ten kdo Ducha má. A druhou variantu urážky Ducha znáš. To je zase ten, kdo působení Ducha po celý svůj život odmítal, čímž se tato urážka v hodině jeho smrti dokoná tím, že další životní šanci již nedostane.
Stále na tobě Oko pozoruji, že smysl oběti Krista ti uniká. A je to proto, protože tě v ŘK naučili, že si musíš spásu a boží milost něčím zasloužit. Tak totiž ty o spáse, odpuštění a milosti uvažuješ. Snažíš se spásu NEUSTÁLE získávat jako nějaké zboží do zásoby, místo toho abys spásu ve víře Krista přijal jako hotovou věc a absolutní fakt. Spásu si nijak zasloužit nemůžeš. Proč se o spásu vlastním úsilím, tedy vlastní silou zasluhuješ. Přijmi spásu ve víře Krista jako hotovou věc! Zásluhy na spáse jsou jedině a výhradně Kristovy. Chceš se snad Kristu rovnat svojí vlastní záslužností na spáse?! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ostat (Skóre: 1)
Vložil: tele v Sobota, 13. únor 2016 @ 12:17:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Ahoj, Stando, jistě odpovím. Dnes asi ne. Stalo se mi včera ...
Stalo se včera mý páteční blues.
Hej, jedu si tak ráno autem. Hej, Pane, vždy tak jezdím ráno autem. Kolem je tma, kola sviští, A já držím, držím si svůj směr.
Pátek, je poslední den práce. Je pátek, poslední den v týdnu práce. Stále je tma, kola sviští, A já držím, držím si svůj směr.
Díky, tebe chválím, můj Pane. Hej, díky, tobě za nový den, můj Pane. Ještě je tma, kola sviští, A já držím, držím si svůj směr.
Hej hej hej, hej hej hej, hej hej hej, Člověče, drž svůj směr!
Světla, vdáli vidím dvě světla. Dvě světla, přibližují se mi dvě světla. Jinak je tma, kola sviští, A já držím, držím si svůj směr.
Záblesk, projíždějících světel, Jó, ten svit, těch tak blízkých světel. Náhle rána, kola škvrčí. Volant držím, držím svůj směr.
Co to? Co se to stalo, kde jsem. Có, co to bylo? Nevím to ani čí jsem. Zase je tma, auto drnčí, A já bzdím, držím si svůj směr.
Hej hej hej, hej hej hej, hej hej hej, Člověče, drž svůj směr!
Trvá, tak dlouho zabrdit trvá. Jó, dlouho, proč tak dlouho mi to trvá? Je taková tma. Co ti druzí? A tak brzdím, držím si svůj směr.
Stojím, už konečně auto stojí. Konečně, stojí! Pane, dej, ať i oni žijí! Za mnou tma, ticho, běžím, Auto nechám, drží dobrý směr.
Hej hej hej, hej hej hej, hej hej hej, Člověče, drž svůj směr!
Běžím, tak daleko je to, běžím. Rychle, utíkej! Daleko k nim, běžím. Náhle tma. Rameno, noha bolí. A já vstávám, beru zase směr.
Dobrý, dva lidé tam stojí v řeči. Bože, žijí! A debatují vklidu spolu v řeči. Pomalu svítá, rozbřesk slunce. Ach, ta úleva! Žít je sám směr.
Vinen. Vím, že já nejsem vinen. Pane, vinen! Copak záleží, kdo je vinen? Už je světlo. Jsi naše Slunce, Pane drahý. Dík tobě za ten den.
Hej hej hej, hej hej hej, hej hej hej, Člověče, drž svůj směr!
Počíst? Jestli počítat mám škodu? Tu vinu! Mám druhým počítat škodu? Odpustím, nade vše je život. Díky tobě, Pane, že jsi můj směr!
V pátek byl můj včerejší blues. Heja, pátek, včera přežil jsem svý blues. Jen nevím, Bože, proč se stalo? Zkušuješ, Pane, zda udržím Směr?
Víru, jestli zachovám svou víru? Tvou víru! Ne já, Ty zachovej mou víru! Ať nechci nic více než Tebe, milovat všechny a držet Tvůj směr!
Hej hej hej, hej hej hej, Hej hej hej, héja ... Hej hej hej, hej hej hej, hej hej hej, héja ... Hej hej hej, hej hej hej, hej hej hej, héja .... Drž svůj směr a víru, víru víru víru, za-cho-vej!
PS: Tož to stalo se mi včera, co dnes zpívám Pánu. :-) Tele. Na poslední chvíli viděl protijedoucí cyklistu, dost neosvětleného, lekl se a šup do mně, když jsme okolo sebe projížděli. Co myslíš, odpustit, nepočítat a nevymáhat škodu, protože z pojišťovny dostanu sotva polovinu, auto je na odpis. Svědčit o Pánu, který nepočítá vinu, což jsem využil nebo svědčit o lidské spravedlnosti? Asi budu 'sluníčkářem', ale beru to jako zkoušku sebe, zda držím to, co vyznávám Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 14. únor 2016 @ 10:00:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobrý výkon to takto zveršovat!
Já osobně bych škodu klidně vymáhal ze zákonného pojištění viníka. Na to toto pojištění přece platíme a nejde to z jeho kapsy. Je dost nerozum takto šetřit pojišťovnu na své osobní náklady.
I když své auto zrušíš, tak dostaneš alespoň část na další slušnou "ojetinu".
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Neděle, 14. únor 2016 @ 12:34:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Stando, jak to uvažuješ? Ze zákoného pojištění mám jako poškozený určitě nárok na úhradu škody. Vše je vyšetřováno na místě nehody, určen viník, z jeho pojistky mi bude uhrazena škoda dle odhadce. Mé auto je na odpis. Dostanu tak odhadem do 20 tKč. Oprava by stála tak 50 tKč. Nákup podobné ojetiny i s poplatky také tolik. Ztrátný budu i tak. Viník bude asi potrestán nějakou pokutou, asi mu zvednou pojistku ... Sám o auto přišel. Mohu mu to mít neustále za zlé, jednat s ním jako s odpůrcem, ale odpustil jsem mu, je-li vůbec co, protože ač mi způsobil škodu, vlastně tak zachránil život cyklistovi. Díky Pánu, vrazil do mě asi tím nejlepším způsobem. Tedy, viník bude potrestán, skrze pojišťovnu uhradí odhadovanou zákonnou škodu. Ale již neuhradí mně např. ušlou mzdu, starosti kolem toho všeho, vícenáklady nad zákonnou úhradu apod. A já mu jeho vinu nepočítám! Spravedlnost je zachována, odpušťení dáno dříve, než by vůbec měl činit nějaké pokání. Avšak tady ani nevím zač, snad jen za nepozornost, žádný úmysl. A teď, kdyby mi i chtěl uhradit to vše nad to, co ukládá zákon, řeknu mu 'ne'. Nepočítám ti přeci tvou vinu.
Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: JirkaB v Neděle, 14. únor 2016 @ 13:06:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Je správné odpustit a nepočítat viny, ale i tak je možné přijmout dar. Osobně bych byl vděčný Pánu, že se "nic" nestalo, pouze došlo k plechové škodě. Pojišťovna něco uhradí, nebude se však o poslední halíř přít, proč si kvůli sporu se světem, nechat pokoj vzít.
Pokud by mi viník chtěl škodu uhradit nad rámec zákona, tak mám svobodu se rozhodnout vzít či nechat být. Mohu vzít i nemusím v tom jsem přeci svobodný. Ne náhradu škody, ale dar či milost z ruky jeho. Třeba jeho srdce bude toužit po vyrovnání a odmítnutí by mohlo ublížit? I v tomto platí, Otče tvá vůle se staň. Díky Pane, že jsi bratra ochránil, že jsi dal novou šanci tomu na kole, ať ji nepromarní. Jirka
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Neděle, 14. únor 2016 @ 15:06:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | :-) Jiříku, mám tě rád. Ano, máme zvěstovat tak, aby lidé došli pokoje, usmíření s Bohem. Zahrávat si se svědomím druhých nesmíme, stejně jako se svědectvím evangelia o Kristu. A zde se obávám, že přijetím nějaké náhrady škody nad zákonnou mez, ač i jako darem, bych druhým svědčil o odpuštění Božím za něco, ač i za dar. A odpuštění si nelze koupit a také nijak získat za nějaký dar. Tady se já tedy svobodným necítím, ale jsem vázán Boží milostí a láskou vůči mně. Zadarmo jsem vzal a zadarmo dávám. Vedu ke smíření s Bohem, za to již bylo zaplaceno Kristem. Proto je již zadarmo. Kristova oběť je dostatečná. Promiň, bráško. Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: JirkaB v Neděle, 14. únor 2016 @ 19:30:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Petře, pokud v nehodě "fyzicky prožíváš" svědectví evangelia o milosti ač nekonečně drahé, tak zadarmo nabízené, tak jednáš správně a nejde jinak. A ty jej prožíváš, jelikož jsi to psal a já jsem bloud, když mi to do uší přišlo až nyní. cituji: Svědčit o Pánu, který nepočítá vinu, což jsem využil ... Já odpovídal obecnou odpovědí, kdy omilostněná duše touží nahradit křivdy, které způsobila a není v tom ani kousek vnímání "za něco" je to jen z čisté Lásky, třeba Zacheus. Já nepsal k tomu co psal můj bratr. Odpusť bráško. Jirka
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Neděle, 14. únor 2016 @ 20:47:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Jirko! Nejsi bloud! Ano, čistá duše chce v pokání nahtadit až nad způsobenou škodu. Takto bychom měli všichni uvažovat z pozice těch, kdo jsme způsobili jiným škodu, ať mechtěně či chtěně. V tom máš pravdu. Ale z pozice těch, kterým bylo ublíženo, máme svědčit o Kristu evangeliem o smíření s Bohem v Kristu a o odpuštění vin Bohem v Kristu zafarmo. Proto když svědčíme o Kristu, musíme si fávat pozor, aby nikdo nemohl říci, že z evangelia máme zisk. Kdyby mi byla tedy nabídnuta čtyřnásobná náhrada škody, odmítnu Nejde o nic jiného, než o čistotu evangelia. Nebylo by spravedlivé přijmout více a evangelium by mohlo být zneváženo. Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. únor 2016 @ 11:07:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Tele, tvoje první starost byla o to zda lidé v druhém voze žiji a když jsi viděl, že se ji nic nestalo děkoval jsi Bohu. Co již samo o sobě svědčí o tom, že nemáš sobecky na prvním místě sebe. Takže ve tvém případě je tvůj postoj k účastníkům nehody správný, a vše se jistě urovná tak jak má. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 15. únor 2016 @ 16:54:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Ahoj, myslivče. Tvůj úsudek bych tak chtěl mít sám o sobě, ale nemám. :-) Pro mne samotného to až tak svědectví o mé nesobeckosti není a ani to, zda byl můj postoj k účastníkům nehody správný. Nakonec se ale vždy vše urovná tak, jak má. :-) O sobě nejednou říkám, že se jmenuji Petr, a tak ač věřím, že Ježíš je Kristus, často na sebe vztahuji jeho slova k apoštolovi: „Jdi ode mne, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože nemáš na mysli věci Boží, ale věci lidské.“ A tak si říkám, zda jsem i při pomyšlení na zachování života druhých neměl na mysli především sám sebe, své vlastní dobro, abych nebyl účastníkem nehody smrti či zranění, obtíží s tím spojených apod. Takže zamyšlení a rozsuzování sebe sama. A rozhodně nemůžu říci, že bych toho nebyl prost. Nakonec se to zjevuje i tím, že to zde píšu. A že to i zde takto píšu, může být dáno tím, že se chci nalézat krásným v čistém zrcadle. Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pondělí, 15. únor 2016 @ 17:46:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Petře, mám dojem, že se v sobě moc šťouráš. Nech to na rozsouzení Pánu. Pitváním se v tom, nic nezměníš. Tvoji proměnu má v rukou Pán. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 15. únor 2016 @ 18:47:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Karle, nešťourám :o) Prostě na libé chlácholinky a utěšinky ke mně takto reaguji vždy. Vím, jakým a kým jsem, a čeho jsem schopen, takže se toho varuji poslouchat k sobě milé řečičky. :o) Takže, ihned na to: jsem satan. Tele |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 15. únor 2016 @ 21:15:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Co myslíš, Karle, kdo? Máš na výběr dost možností. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 16. únor 2016 @ 15:47:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Na otázku odpovídáš otázkou? Vzhledem k tomu, že si někdy nerozumíme, radši hádat nebudu. Třeba mi vysvětlíš, co jsi tím myslel. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 16. únor 2016 @ 17:47:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Ano, i takto odpovídám, Karle. Vysvětlení toho, nechám na tobě. Určitě ses neptal náhodou. :o) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 16. únor 2016 @ 19:23:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Ptal jsem se s touhou Ti porozumět. Ale Ty asi radši mluvíš v hádankách. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 16. únor 2016 @ 20:20:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Karle, já zae vůbec nerozumím, proč jsi mi takovou otázku vůbec položil. Ptáš-li se na to, kdo to řekl, asi máš určitě v hrubé představě mnimálně nějaké dvě osoby, které to mohly být. Proto jsem se tě ptal: Kdo si myslíš, že to mohl být a že máš několik možností. Pro mne je zase tvá otázka naprostou hádankou. Ty píšeš o své touze mi porozumět, ale ptáš se mě na to, kdo to řekl nebo říká. A tak vlastně ani nevím, komu chceš porozumět. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 16. únor 2016 @ 21:00:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Petře, nejsem rozhodčí, ale myslím, že šlo o udivený zájem, jelikož toto vyjádření je u bratra velmi neobvyklé.
Já někdy tuto otázku také používám, aby bráška přemýšlel, jestli jde o obvinění od Boha, nebo šíp nepřítele. Prostě ztrápeného povzbudit a pyšného pokořit.
Jelikož jde o neobvyklé vyjádření, tak člověku se zachytí v uších. Mně pomohlo to co jsi kdysi na toto téma tady někde psal a uvědomění si, že stejnou větu slyšel od Pána tvůj jmenovec a přitom ta věta nebyla o "celém" Petrovi, ale o jeho konkrétní myšlence. Ale musím se ti přiznat, že první moje reakce byla "ochranitelská", prostě pode sebe soudím tebe a myslel jsem, že jsi pod silným tlakem nepřítele a falešném sebeobvinění a potřebuješ uvidět světlo a vzepřít se nepříteli. Myslím, že to nebylo jednou co jsem tě přesvědčoval, ať to nepíšeš. Jenže co když se někdo větou jsem satan nepříteli právě vzpírá? Pán s vámi milovaní Jirka
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 16. únor 2016 @ 21:50:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Tak kdo mi to tedy podle vás říká, satane, Jirko? Pořád mi není zřejmý ten smysl dotazu: Kdo to říká? Jinak to není vůbec o vzepření se nepříteli, víš? Tak už mě, Jirko raději nepitvejte. ;-) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: JirkaB v Středa, 17. únor 2016 @ 21:34:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já v biologii nezvládl pitvat ani žížalu. Na druhou stranu ti nemohu říci, že mi jsi lhostejný. Nejsi a nikdy nebudeš. A moji paličatost znáš. Paličatost nebo vytrvalost? To je otázka. A tak prosím Pána, aby jsi se nezařadil po bok bratřím. kterým jsem psal, a nebo naopak zařadil, pokud se stane, co si oba přejeme.
Já nemohu Petře splnit tvoje přání, ty si přeješ tu nejtěžší věc, která snad nejde splnit. Jak by jsi mi mohl být lhostejný, jak bych mohl říci, jdi si svoji cestou. Já věřím v jedinou cestu na které jsem s každým komu je cestou Kristus. Je pravda, že ne s každým se znám, ale tebe jsem na ní potkal, ..vezmi si 16. kapitolu Římanům, to je pozdravů, to je bratří na které Pavel myslel. V našem seznamu jsi "naneštěstí" i ty. Blbý je to, že nevím jak tě z toho seznamu dostat. Mimochodem, to mne Karel několikrát upozornil či až napomenul, že Pán Ježíš se tolik nevnucoval. Zatím jsem to nepřijal, přímo v evangeliích vnucování není tolik viditelné v tom má pravdu, ale když si vezmeš Pána před Jeruzalémem, když na něj shlíží a mluví o kvočně a kuřátkách... když si vezmeš jak lidé rostou v hříchu a Pán to stejně s námi zkouší znovu a znovu.... a jednou DOST. To ano, jednou skončí čas milosti. No a ta moje "buldočí" povaha nyní hraje proti tvému přání. Chci věřit, že to není ze zlého. Jinak s Karlem, jsme o tobě v poslední době nemluvili, ale o víkendu jsem chtěl mluvit s bratřími o setkání s tebou a společně se modlit za tebe. To se přiznám. A pokud nebude Karel proti či Pán nedá důležitější věci, tak bych to chtěl realizovat. Mnozí o mně říkají, že činím svévoli, že nectím pravidla a přání druhých... není to i nyní?
Budu Petře před Pánem hledat co je láska i vzhledem k tobě. Nechci činit svévoli a ublížit komukoliv, to víš. Bratr viditelně bojuje a my se máme dívat z okna na ubíhající krajinu? Myslíš, že Jakub mluví jen o jídle a oblečení? To by bylo v konzumní Evropě příliš jednoduché.
Jinak jsem Petrovi Tele nikdy nepsal, že je dobrej a machr, pokud ano, tak ho musím poprosit za odpuštění, jelikož jsem mu, sic nevědomě, ale ublížil. Vždy jsem chtěl psát o velikosti Boží, že Pán, v kterého věříme je tak veliký, že si použil nám drahého bratra Petra ke svému úkolu, svědectví...Chvála Pánu, že si Petra použil. Ne Petr to dokázal, ale Pán skrze něj. Je to nepochopitelné, ale Pán si nás dokáže použít, on si nás klidně použije a my jsme přitom tak toho nehodni, On prostě nečeká na naši dokonalost, podívej se na mne, myslíš, že by se Bůh dočkal za mého časného života. Nedočkal, prostě nedočkal... znamená to, že mne zavrhl? Ne. Znamená to, že si mohu v klidu hřešit? Naprosto ne! A slovní spojení drahý bratr není v jeho platu ani jeho osobnosti, ale v krvi Pána Ježíše Krista, která nás pojí.
Já věřím, že nás Tele nepodvedlo, že nás milovalo a miluje, že miluje Pána a udělalo by pro nás všechno, co by mu Pán připravil. Ne všechno ve smyslu absolutním, ale všechno co by po něm chtěl Pán. Komu bylo hodně dáno, od toho se hodně očekává, komu málo od toho méně, proto všechno není absolutní, proto chudá vdova dala více než ostatní. Pán po každém nechce stejné, ti co hřivny rozmnožili byli odměněni. Ten co ji skryl, ten byl potrestán. On ji skryl, že nebyla vidět a tak nepřinesla žádný užitek. Do šátku či do země, ale byla pro svět neviditelnou a nepřinesla tak vůbec nic. Věřím, že mne Tele nepodvedlo, jelikož Pán mu dal do úst slova, která byla pro mne život, ...
Pán s tebou bráško Jirka
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 16. únor 2016 @ 22:16:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Psal jsem to, Karle a taky to říkám já. A teď mi už zasejc upřímně prozradit ty, kdo ještě jiný by mi to měl říkat, když se ptal na to, kdo? To zase nebere hlava mně. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 17. únor 2016 @ 09:26:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....., kdo ještě jiný by mi to měl říkat, když ses ptal na to, kdo?
Sám jsi řekl, trochu výš, že mám na výběr dost možností a najednou říkáš, žes to přece mohl být jen Ty a že Ti hlava nebere, že jsem to nepochopil.
No je to tak. Nepochopil, a ani teď to nechápu. Náš život je v Kristu. Jsme jeho bratři a děti jeho a našeho Otce. Ježíš, když ho Petr chlácholil a utěšoval, že určitě nebude popraven, tak neřekl sobě: jsi satan, ale řekl Petrovi: jdi za mne satane. Takto se máme bránit falešným lichotkám a útěchám. Jsou ale i pochvaly pravdivé a ty nemáme odmítat, ale správně na ně reagovat tak, jak to učil Ježíš: učinil jsem jen to, co jsem byl povinen učinit. Chvála za ty věci patří Bohu, který mi dal schopnost ty věci dělat. Když odmítneš pravdivou chválu a nazveš toho, kdo ty věci udělal satanem, tak to není oslava Boha, ale spíš urážka. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 17. únor 2016 @ 11:05:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Upřímně, nějakou takovou odpověď jsem od tebe, Karle, čekal. Tedy, kdo si myslíš, že mi říká satane? Jsem to já, Duch svatý, Pán Ježíš, Otec Bůh, nějaký anděl, nebo Ďábel, nějaký démon ...? Je pěkné, co píšeš o chvále, a o urážce Boha. Já se však raději přidržím slov Kristových varování o jedné z běd, týkající se dobrého mluvení druhých o mně. Zlé ode mne bylo, že jsem zde s takovým svědectvím a písní vůbec kdy přišel. Opět vím, že bylo spíše o mně, což mi 3 svědkové zde svými komentáři ke mně potvrdili. Ač tedy, trochu jsem byl překvapen :o), myslivec mi přeci jen porozuměl. A vůbec nevím, proč bych si nemohl pak říkat, že jsem satan. Otázkou pro tebe, Karle, tedy je, jestli mi to říká ještě někdo další. Asi ses neptal náhodou, ne? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. únor 2016 @ 12:18:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Napřed jsem Ti to napsat nechtěl, ale pak jsem si to rozmyslel. Nemáš ty v sobě strach, že kdybys z té své satanské vaničky vylil tu špinavou vodu, že ji vyliješ i s děckem ve vance? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 17. únor 2016 @ 14:01:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Samozřejmě, že áno, myslivče. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 17. únor 2016 @ 16:55:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Karle, máš pravdu, že ti moc nevěřím, protože tvůj dotaz byl docela jasný. A zase nechápu ani, proč se mne ptáš na to, čeho tím chci dosáhnout. V bibli se nenachází dost jednání člověka, nejsem přes kopírku z bible do tvých tabulek, Karle :o) Otevřít oči ti nepomohu, proč vlastně? Jedině takto: Podívej, nech to plavat. Mysli si o tom, co chceš, ale zbytečně se do toho noříš. Nech to plavat, ano? Slovní hříčka k sebezpytování se, nic více, a k rozsuzování svých myšlenek. Nic víc. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 17. únor 2016 @ 17:54:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobře, když jsi mi to dal jaksi "za vinu", připomenu, jak to vzniklo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 15. únor 2016 @ 17:54:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) Ahoj, myslivče. Tvůj úsudek bych tak chtěl mít sám o sobě, ale nemám. :-) Pro mne samotného to až tak svědectví o mé nesobeckosti není a ani to, zda byl můj postoj k účastníkům nehody správný. Nakonec se ale vždy vše urovná tak, jak má. :-) O sobě nejednou říkám, že se jmenuji Petr, a tak ač věřím, že Ježíš je Kristus, často na sebe vztahuji jeho slova k apoštolovi: „Jdi ode mne, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože nemáš na mysli věci Boží, ale věci lidské.“ A tak si říkám, zda jsem i při pomyšlení na zachování života druhých neměl na mysli především sám sebe, své vlastní dobro, abych nebyl účastníkem nehody smrti či zranění, obtíží s tím spojených apod. Takže zamyšlení a rozsuzování sebe sama. A rozhodně nemůžu říci, že bych toho nebyl prost. Nakonec se to zjevuje i tím, že to zde píšu. A že to i zde takto píšu, může být dáno tím, že se chci nalézat krásným v čistém zrcadle. Tele
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pondělí, 15. únor 2016 @ 18:46:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) Petře, mám dojem, že se v sobě moc šťouráš. Nech to na rozsouzení Pánu. Pitváním se v tom, nic nezměníš. Tvoji proměnu má v rukou Pán.
No a pak jsi přidal následně svůj dotaz, na další můj příspěvek, kde jsem zmínil tomu podobné. Tak sis měl hold ten můj příspěvek, na který jsi prvně reagoval dobře přečíst a neptat se dál, Karle. Nebo ani tam to není jasné? Ale vše v dobrém, skončeno. ;o-
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 17. únor 2016 @ 21:09:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Promiň, nespojil jsem si výrok jdi ode mne satane s výrokem jsem satan.
Já myslím trochu jinak. Sebe vnímám jako syna Božího a satanem je má stará přirozenost a té říkám jdi ode mne satane. Nebo vrať se do hrobu. Proto mi výrok jsem satan přišel divný a nerozuměl jsem mu. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. únor 2016 @ 20:56:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Jsi upřímný a otevřený Tele, proto Ti oplatím stejně. Před nějakými roky jsem na různé chlácholení, chválu, utěšování reagoval tak, že mne to svým způsobem poblouznilo, ovládalo. Někteří lidí této emocionální slabosti umí i manipulativně zneužívat. Všechno toto emocionální šálení zmizelo v okamžiku, kdy jsem dostal pod kontrolu svoje pocity. Nemyslím ani tak kontrolu pocitů rozumem. Mám na mysli to, že nyní poznám z jakého duchovního zdroje duševní pocit vychází. Pokud je duševní pocit od Boha, nebráním se mu, takový pocit je skvělý a požehnaný, nebo třeba je výstražný a ochraňující. Pokud duševní pocit pochází ze zlého duc*****, rozpoznám jeho zdroj a byť by byl sebe příjemnější, tak ho snadno odmítnu. Tento způsob rozlišování jsem dostal, když jsem v pravdě Ducha uviděl co se skrývá za pocity kterými na mě působil anděl světla alias zjevení "Marie". Ze zkušenosti vím, že málo lidí chválý jiného člověka z dobroty srdce, většinou je za lidskou chválou zištnost. "Chvála" nic nestojí, a člověk co nerozpozná pokrytectví ve "chvále" se pak nechá tahat na vařené nudli. No a, s chlácholením a utěšováním je to úplně stejné. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 15. únor 2016 @ 21:28:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Jó, to by snad šlo. Upřímně ale na pocity vůbec nedám. Ale ani na řečičky o sebepoznání z Ducha. Jinak ti ale rozumím a souhlasím. Tele |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. únor 2016 @ 22:00:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Bez vlivu pocitů je člověk příliš tvrdý, a většinou sám k sobě.
A nyní ti nerozumím. Nedáš na řečičky o sebepoznání z Ducha? Nebo tomu mám rozumět, že nedáš na sebepoznání z Ducha? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 16. únor 2016 @ 17:59:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Člověk bez pocitů, je hold člověkem bez citu, viď.
Nerozumíš ... No nedám na řečičky o sebepoznání z Ducha, tedy ani na sebepoznání z Ducha ...
Něco o slovech těch sebeznalců z D(d)ucha:
Prázdná slova …
Jsou to tvá slova.
Chceš-li, věř v ně.
Pro tebe jsou to hladivá slova, řeka slov.
Včera byla červená, dnes zlatá jsou…
Ale jsou to jen slova, slova,
oceán prázdných slov!
Stále ta slova, jen slova …
Chceš se nakrmit plevelem slov?
Ty ještě máš na boty,
ještě máš na chléb.
Ale člověk za tvou stěnou už celé tři dny
věší hlavu. Počítá patra a říká si: „To nic,
jen ještě několik vteřin
a pomine zima a hlad.
A co slyší? Slova, jen slova ...
Chceš ho nakrmit plevelem slov?
Máš ještě stěny,
ale vzduch už ne.
A ten, co se drápal po tvém hřbetu vzhůru,
ten ti teď radí, jak máš žít bez dechu.
Červené, bílé, šedé …
Milión hladivých slov!
Stále ta slova, jen slova …
Chce mě nakrmit plevelem slov?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 16. únor 2016 @ 22:41:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Přesto pravda v slovech stojí, utěšuje, duše rány hojí. Pravda v slovu jedném za tisíc pustých slov, ozvěnou zní jako lesní roh. A slovní plevel, nechť ať všechen shoří! Všechno totiž Bůh svou pravdou v Slově tvoří.
Neb nejenom chlebem živ jest člověk, a zcela zbytečný je půst, od slov z božích úst. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 17. únor 2016 @ 13:52:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kde je pravdy její
trůn?
Pravda ve slovech svůj domov nemá.
Ani skutky nejsou cestou, kudy se ubírá.
Zrádné jsou rty a jazyk pravdu skrývá.
Myšlenky tvé jako hrob tělo ukrývá.
Tvá hrobka zvenčí čistá, stěna obílená.
Uvnitř však mrtvý duch, ticho a temnota.
Myšlenky zločince, ale slova dobrácká,
Ruce hladí, hřejí, ale duše světácká.
„Pravdu tvou“ soudí tvá vlastní slova.
A skutky tvé svědčí o pokřivení tvých slov.
Svědomí křičí, když pře se s pravdou.
A myšlenky boj mezi sebou vedou.
Co je pravda, kde má svůj dům,
Odkud přichází, kam jde a kde je její trůn?
Včera zdálo se ti být všechno tak jasné,
A dnes popřel jsi to jediným svým slovem.
Tak přesvědčen jsi byl o své pravdě!
A dnes nerozumíš už ani sám sobě.
V hlavě tvé do pavučiny smyšlenek
chytila se pochybnost o vlastním sebe já.
Věřit? Spoléhat se? Nepochybovat?
Nepřemýšlet? Mluvit, jít a nelhat?
Nevěřit? Nespoléhat? Pochybovat?
Přemýšlet? Promlouvat? Stále jít? Lhát?
Říkat pravdu? Jednat? Pravdou žít?
Hledat pravdu? Poznat? Ji krýt?
Co je pravda, kde má svůj dům,
Odkud přichází, kam jde a kde je její trůn? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 17. únor 2016 @ 16:35:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě jednou pro myslice :o) Slilo se mi to převodem.
Kde je pravdy její trůn?
Pravda ve slovech svůj domov nemá.
Ani skutky nejsou cestou, kudy se ubírá.
Zrádné jsou rty a jazyk pravdu skrývá.
Myšlenky tvé jako hrob tělo ukrývá.
Tvá hrobka zvenčí čistá, stěna obílená.
Uvnitř však mrtvý duch, ticho a temnota.
Myšlenky zločince, ale slova dobrácká,
Ruce hladí, hřejí, ale duše světácká.
„Pravdu tvou“ soudí tvá vlastní slova.
A skutky tvé svědčí o pokřivení tvých slov.
Svědomí křičí, když pře se s pravdou.
A myšlenky boj mezi sebou vedou.
Co je pravda, kde má svůj dům,
Odkud přichází, kam jde a kde je její trůn?
Včera zdálo se ti být všechno tak jasné,
A dnes popřel jsi to jediným svým slovem.
Tak přesvědčen jsi byl o své pravdě!
A dnes nerozumíš už ani sám sobě.
V hlavě tvé do pavučiny smyšlenek
chytila se pochybnost o vlastním sebe já.
Věřit? Spoléhat se? Nepochybovat?
Nepřemýšlet? Mluvit, jít a nelhat?
Nevěřit? Nespoléhat? Pochybovat?
Přemýšlet? Promlouvat? Stále jít? Lhát?
Říkat pravdu? Jednat? Pravdou žít?
Hledat pravdu? Poznat? Ji krýt?
Co je pravda, kde má svůj dům,
Odkud přichází, kam jde a kde je její trůn? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. únor 2016 @ 17:58:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | K smrti blíž
Pravdu svoji krátce vlastní, jako blázni bleskem okamžiku šťastní,pravdu věčně hledají, na pravdu boží hlušci nedají. Nastane čas pohřbu.
Otevřený hrob. Ne! Zastavte to STOP! Marně. Neslyšel tu tichou pravdu Ducha, nekonečná bez pravdy byla zesnulého muka. Zemřel bez pravdy a sám, vstane v pravdě, přijde k nám?
Starý člověk v hrobě leží, rozpoznat stěží co z něho zbylo. V dešti myšlenek bahno do jámy se slilo, jen nápis náhrobní tam hlásá, bez pravdy, že není spása.
Tu ozve se tichý hlas, vstávej hluchoni už je čas. Hlas tak povědomí. ale odkud? Ano, to je ten hlas z odzírání v čase bláznů.
A do nového ucha, o čem duši ni žádného zatím tucha, hlas každým okamžikem sílí. Přestaň s marnou lidskou pílí, svou slabost ty mi dej.
Já jsem pravda, cesta věčný život. Za pravdou nevrť je jako pivot, v pravdě můžeš pevně stát. A jen Já Ti ji v Duchu pravdy můžu dát.
Sám v sobě přestaň křičet, aby nové uši mohli slyšet..
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 17. únor 2016 @ 18:48:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Taky dobrý, ač rytmicky neuspořádaný, ale dobrý :o)
Nějaká další :o) Snad se to uspořádání nerozhází.
Kdysi jsem uvěřil
Kdysi jsem Ti uvěřil,
že jsi světlem mým,
hvězdou, která temnotou mě provází,
zdrojem pravdy, že jsi pro mne Ty.
Kdysi jsem Ti uvěřil,
že mi šanci jednu dáš,
jen jednu šanci, tu poslední už,
z výšin svých shlédni na mne, na nás.
Chtěl jsem žít jako jiní,
v ústraní dění velkých věcí,
obyčejný život s trochou štěstí, prosté sny,
ale jen smutek prožívám a bolest v srdci.
Kdysi jsem tomu uvěřil,
že Ty miluješ svět,
že to co se s námi tady děje,
slouží velkým cílům, smysl maje.
Rodí se milióny
dětí Tvých bez naděje,
rodí se pod klenbou nebe, kde Ty
vládneš na trůnu z ryzího zlata, sedě.
Řekni mi můj Bože,
pověz, Otče náš,
proč mzdou utrpení vyplácíme svůj život,
řekni, proč nést Tvůj kříž mám? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 17. únor 2016 @ 18:50:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Takže se to přeci jen spojilo. Co 4 řádek nová sloka. :o) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. únor 2016 @ 23:24:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Nic není ztraceno když zbývá smrt, a člověk ví.. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 18. únor 2016 @ 10:07:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Co píšeš, myslivče, není samozřejmě pravda. Takhle to lidé neprožívají. Snad jen ti bez citu. Pro mnohé je naopak vše ztraceno a působí jim to nesmírná muka a bolest ke smrti.
Ne, mě nelituj
Nelituj mě. Ne. Ne, nelituj mě, Protože mě je už tady dobře. Nelituj mě. Ne. Sám sebe polituj, Jestli nad sebou brečet umíš. Nelituj mě. Mě ne. Mně nelituj, Ale promarněných slov těch smíš. Měl jsem hlad. Měl. Teď už ne. Ty tišil jsi můj hlad slovy kázně. Pil bych. Žíznil jsem. Už nežízním. Dnes ty se napij ze svých slin. Těš sebe. Ne mě. Sebe potěšuj, Dokud se těšit smíš ze svých vin. Říkal's mi o nebi. Ty a tvá bible. Že budu mít domov, kde bydlet. Kázal jsi mi o lásce. Tak. O Bohu. Ale prázdné byly tvé obě ruce. Mě nelituj. Ne. Ne. Nelituj mě, Protože mě už je tu v nebi dobře.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 20. únor 2016 @ 16:54:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Všechno je ztraceno když zbývá smrt, a člověk neví.. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 20. únor 2016 @ 17:03:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | „Padnu! Padnu zas! A teď je amen se vším. Chtěl bych se sebrat, ale neumím. Jako ovoce mě zmáčkli v lisu a ten člověk na mých zádech příliš těžký je. Konal jsem zlo a mrtvý ve mně příliš těžký je.
Ať tedy zajdu, na břiše být snadnější je nežli stát, je méně žít než umřít, na kříži být nežli pod ním vytrvat.
Uchraň nás od hříchu, jímž je zoufalství. Nic není ztraceno, když zbývá smrt a člověk ví. Se dřevem už jsem skončil, železo však přichystáno mi je.
Potřetí padá Ježíš, na vrcholu Kalvárie. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: JirkaB v Středa, 17. únor 2016 @ 21:51:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslivče, myslíš si, že každá chvála, chlácholení, utěšování vždy nic nestojí? Ano existuje chvála, chlácholení, utěšování co je laciné, to pak za nic nestojí a funguje pro nakrmení pocitů či k tahání za vařenou nudli.
2K 13:11, Filemonovi 1:7 Jirka
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. únor 2016 @ 23:37:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Nikde jsem nenapsal, že KAŽDÁ chvála. chlácholení, utěšování vždy nic nestojí, a ani si to nemyslím. Napsal jsem:
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: JirkaB v Čtvrtek, 18. únor 2016 @ 18:06:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Omlouvám se, přehlédl jsem. Jirka
|
]
|
|
|
|
