Toníku, uvědomuješ si vůbec, s jakou osobou se tu v poslední době dáváš čím víc dohromady, s kým si to tu spolu vzájemně tak přizvukujete?

..."I v ŘKC někteří lidé rozumí, že Šavel se stal Pavlem po Štěpánově odpuštění, rozumí té proměňující moci odpuštění a modlitby. "...

Toto je samozřejmě pravda, ale tobě pořád zde uniká to podstatné - žádný hříšník v historii nepřestal být zatvrzelým hříšníkem bez toho, aby se vnitřně obrátil, aby ze svých hříchů učinil pokání.

Posunuješ mé výroky do smyslu, který já vůbec neříkal - jako typický převraceč smyslu řečeného. V tomto si můžete s Myslivcem podat ruce.

(1 J 5,16)

Uviděl-li by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který není k smrti, ať za něj poprosí, a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti; u takového neříkám, aby prosil.

Apoštol Jan zde vysvětluje tuto problematiku;  modlit se za jiné křesťany,kteří občas i přes všechnu snahu klopýtají, má veliký smysl - Bůh v takovém případě docela jistě zasáhne a pomůže onomu člověku se jeho necnosti zbavit - dodá mu sílu, poznání ošklivosti toho hříchu a takový člověk je ze hříchu vyléčen - takováto modlitba je docela jistě vždycky vyslyšena.

Docela jinak je to s modlitbami za hříšníky, kteří zůstávají zatvrzelí ve svém zlu a nemají zájem se v tomto změnit. Zde apoštol neříká, aby jsme za takové prosili - ale ani to nijak nezakazuje. Jen podotýká, že modlitba za takového hříšníka nemusí být vyslyšena, protože Bůh ctí svobodu každé lidské volby a nikoho neláme násilím. Pokud se tedy modlíme za takové hříšníky - a my se modlíme! - tak jsme si vědomi, toho, že naše modlitby mohou vyznít naprázdno - pro zatvrzelost srdcí takovýchto hříšníků.  Nemusí se nutně obrátit, mohou zůstat ve svých hříších navěky. Navzdory našim modlitbám.

Ale stává se také, že někteří se i tak obrátí, činí pokání a jsou zachráněni. Modlit se tedy i za takové hříšníky má někdy smysl a my se za ně modlíme - v křesťanské naději, že se oni změní.

Ovšem tvůj někdejší výrok: "Co myslíš Stando, odpustil Bůh lidem, kteří Ježíše křižovali, když za ně Ježíš prosil, nebo neodpustil? "  - je zcela chybný v tom, že předjímá Boží odpuštění hříchů i bez toho, že by oni z nich učinili pokání, že by se odvrátili od zlého.  A to je docela jistě omyl ve víře - hereze jako trám!

Bůh je jistě ochoten odpustit hříchy každému člověku - ale na základě toho, že se člověk vnitřně obrátí a činí pokání. Jinak by odpuštění hříchů nemělo smysl - takový zatvrzelý hříšník by hřešil dál ... A Bůh nikdy nedělá nesmyslné věci.