Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Zikmund.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16656, komentáře < 7 dní: 340, komentářů celkem: 430023, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 561 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Mikim
rosmano
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116730247
přístupů od 17. 10. 2001

Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Písmo - snad svrchovaná autorita (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 10. červenec 2018 @ 13:55:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko:
Myslela sis snad i ty sama na vašeho faráře a na to, že když bys mu vlezla do postele, tak budeš poroučet na faře i v kostele.

Narosto odmítám, že bych se zde ke komukoli nechoval s úctou - to je proti mému přesvědčení, proti mým vnitřním postojům. Mám však povinnost říkat pravdu, když ji vidím - ať vhod, či nevhod.


...



Myslivec: Tak ty se chováš ke vśem v úctě Oko!? Ty nikdy nelžeš!?
Tvoje sprosté pomluvy a drzé lži jsou podle tebe pravda?!
Za to, cos řekl Květce za sprostotu, se jí máš dodnes omlouvat! Kdyby někdo něco takového drze podsouval mojí ženě, tak dostane přes držku!


























.


| Nadřazený

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Písmo - snad svrchovaná autorita (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 11. červenec 2018 @ 07:35:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Takové odpuštění hříchů křesťanství opravdu nezná.

  No, a proto v tom vašem "křesťanství" vypadají vztahy tak, jak vypadají. To je samozřejmě jasné, že například takový "křesťan" volič komunistů nezná Boží odpuštění, vzpírá se mu, je plný hořkosti, nenávisti a závisti.

  V našem křesťanství a v našem světě je to jinak. 

  Neodpuštění nás zotročuje, nežijeme život "v pohodě" a pokoji. Mnohdy to pak odnášejí ti kolem nás, kteří za to ani nemůžou. 

  Odpuštění je podmínkou naplněného života: „Aby bylo možno plně žít, je třeba odpouštět“. 


  Odpuštění má dvě strany: dávat odpuštění (odpouštět) a přijímat odpuštění (od druhých, kterým jsme ublížili). 

  Na první pohled zdá těžším odpouštět. Často je ale těžší přijmout odpuštění od druhých - "nechat si odpustit". A to je možná důvod, proč nejsme schopni odpouštět: protože od druhých sami odpuštění neumíme mnohdy přijmout. 

  Proč je přijetí odpuštění tak obtížné? 

  Velmi těžko se totiž říká: "Bez tvého odpuštění jsem stále vázán k tomu, co se mezi námi stalo. A jenom ty mě můžeš osvobodit." Musíme si nejen přiznat, že jsme někomu ublížili, ale také s pokorou uznat svou závislost na druhých. 

  Jedině tehdy, když umíme přijmout odpuštění, umíme je také dát. 

  Jak můžeme odpustit těm, kteří odpuštění nežádají? 

  Naše nejhlubší touha je, aby odpuštění, které nabízíme, bylo přijato. Vzájemnost mezi dáváním a přijetím je to, co vytváří pokoj a soulad. Ale jestliže je naše odpuštění podmíněno jeho přijetím, zřídka kdy odpustíme. 

  Odpuštění druhým je v první řadě vnitřní záležitostí nás samých. 

  Je to čin, který z našich srdcí odstraňuje hněv, hořkost a touhu po pomstě a pomáhá nám znovu nabýt lidskou důstojnost. Nemůžeme ty, jimž chceme odpustit, nutit k tomu, aby odpuštění přijali. Možná toho nejsou ani schopni, ani ochotni to udělat. Možná ani nevědí a necítí, že nás zranili.

  Jediní koho můžeme změnit, jsme my sami. 

  Odpuštění druhým je především uzdravením našeho vlastního srdce.

  A v tom nejsme závislí na tom, zda hříšník činí pokání - lhář a pomlouvač nemusí činit pokání, abychom mu odpustili.



Bez pokání Bůh nikomu nemůže odpustit hříchy! 

  A to to vašemu Alláhovi někdo zakáže, nebo to Alláh neumí, že to nemůže udělat?



| Nadřazený

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Písmo - snad svrchovaná autorita (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 11. červenec 2018 @ 08:44:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Psal jsi to v souvislosti s praxí na Svaté Hoře, kterou jsi i citoval, tedy "přes ty šatičky tam dávají igelit, aby se šatičky neumastily, když si někdo dá párek v rohlíku"

  Nemyslíš si tedy, že lidé, kteří klekají u sochy na Svaté Hoře a líbají okraj šatiček jsou "postižená paka"? 

  Koho jsi tím myslel, když ses o římských katolících vyjadřoval, že jsou "různě postižená paka"? (a jistě ses tak o římských katolících vyjadřoval s naprostou "úctou", jako to děláš naprosto vždy...)

  Zpět k tématu, Stando.

  Napsal jsi: "Ve tvém dnešním vidění světa je (katolické poutě) vždycky představuješ jen v negativním světle, posměšně. To se dá snadno zpětně prokázat."

  Pokud se to dá snadno prokázat, tak to prokaž, že jsem někde katolické poutě představoval v negativním světle. A budeš mít takové prokazování tak těžké, jako když sis o mne vymyslel lež, že jsem tu často psal o tom, že nelituji hříchů (a tu drzou a sprostou lež o mne jsi jistě psal také s "úctou", jako vždy...)


A věděl jsi to i ve tvých patnácti, dvaceti létech? Nebo tehdy jsi snad ještě neznal tradici, pojmy?

  V patnácti jsem to nevěděl. Ve dvaceti už ano.


Nebo po pravdě  to, že nejsi pokřtěný, jsi usoudil až pod vlivem učení tvé nynější sekty, tzv. "křesťanů"?

  To, že nejsem pokřtěný v biblickém smysly toho slova jsem věděl už pod vlivem učení mé nynější sekty - v naší sektě nás význam biblických slov učili při přípavě na teologii Salesiáni a křest a související pojmy probírali Salesiáni v naší sektě velmi podrobně. To, že slovo "křest" v písmu svatém znamená "ponoření" jsem tedy věděl už v devatenácti, dvaceti letech v naší sektě. To, že nejsem ponořený jsem samozřejmě věděl také, prohlížet staré fotografie byla naše oblíbená činnost a můj táta fotil hodně - skoro všechno, co se u nás dělo. Tak, jako já.


No, minimálně tebe prý nepokřtili - jinak by ses přece nenechal křtít v dospělosti znovu. 

  Máš hodně divné uvažování, Stando: Psal jsem ti, že jsem se nikdy nenechal pokřtít znovu. Tohle sis tedy popletl a jen opakuješ tvůj výmysl a tvůj virtuální svět.

  To, že jsem se nechal pokřtít (jednou a nikdy ne znovu) nijak nesouviselo s učením naší sekty, ani se svátostí křtu miminek, ani s ničím z tvého virtuálního světa, který sis vyrobil. To, že jsem se nechal pokřtít souviselo s jasnými a přímými slovy apoštola, která řekl po prvním kázání z písma svatého, které bylo ostré jak dvojsečný meč a zasáhlo posluchače hluboko až v srdci (o kterých snad už teď po vysvětlení Martina víš, že platí pro celou církev a že je Petr neříkal pouze židům v dospělém věku, ale stejná slova říkal i pohanům v Korneliově domě)


Nejdříve jsi tedy logicky musel projít procesem jistého vymytí mozku, ve kterém jsi nabyl přesvědčení, že nejsi pokřtěný, jen "vodou politý" - až pak ses nechal potopit pod hladinu .... - ovšem jen jako pohřeb mrtvoly (jak příznačné kouzlo nechtěného!).

  Když už mluvíš o vymytí mozku, tak to popisuješ hezky. Chápu, co si projektuješ, tohle vymytí mozku v sektě znám dobře.

  V naší sektě nás sice učili, že "křest" v biblickém slova smyslu znamená "ponoření" nebo "celkové omytí", protože to byl zjevný rozpor s realitou polívání miminek a absence křtu (kterou jsme viděli či měli zaznamenanou, tu jsme si nemuseli vymýšlet), museli jsme projít v naší sektě vymytím mozku, ve kterém nás přesvědčovali, že to polití miminka čůrkem vody na hlavu je totéž, co ponoření ve vodě v písmu svatém. A probírali jsme tehdy úmysly, formule, dovolené a nedovolené udílení svátostí, absenci vody při svátosti křtu a podobně.



  Zpět k tématu, Stando. 
Kde jsem já měl mít nějaký výlev, že v ŘKC nemohou nikoho ani pokřtít?

  Opět k tomuto tvému nesmyslu, který sis o mne vymyslel: Žádný takový výlev neexistoval. Už z jednoho prostého důvodu: Že si to nemyslím. 

  To, že vy neznáte Boží jméno a ani ho nemůžete poznat neznamená nutně, že to tam mají všichni lidí v ŘKC

  ŘKC opravdu nemá moc zabránit všem svým "ovečkám" poznat Boží jméno, i když se o to snaží, seč má síly. Výlev že "v ŘKC nemohou nikoho pokřtít" tedy ode mne zcela jistě nezazněl. Ten byl jen ve tvém virtuálním světě Avengers, jak si o lidech domýšlíš, co není (a jistě s naprostou "úctou", jako to děláš vždycky).



Tato moje realita je však objektivně také realitou Božího slova (Dt 28).

  Ano, tomu rozumím, že reálně zůstáváš v Deuteronomiu. Na tom není nic složitého a souhlasím. Že jsi v Dt 28 je objektivně tvoje realita, věřím ti a je to tak logické. A pokud ti vyhovuje žít realitu Dt 28, žíj realitu Dt 28 - jistě ti to neberu.

  Toník


| Nadřazený

Stránka vygenerována za: 1.05 sekundy